Na podzim minulého roku jsme vám na stránkách časopisu Ikaros představili sociální síť Google Plus. Nejnovější sociální projekt společnosti Google odstartoval 28. června 2011 ve formě veřejného beta-testu (s přístupem jen na pozvánky) a od 21. září 2011 se Google+ otevřela široké veřejnosti. Google se tak pokusil nabídnout alternativu k dominujícímu Facebooku, který měl již v té době 800 milionů aktivních uživatelů.

Již od prvních týdnů a měsíců své existence neměl Google+ o popularitu nouzi. Díky řadě zajímavých funkcí (jako Kruhy či Hangouty, které jsme popisovali v minulém článku) a díky sympatické integraci s dalšími službami (např. Gmail či YouTube) si nová sociální síť získala velkou pozornost uživatelů i médií. Během prvních 88 dnů se na Google+ registrovalo 50 milionů lidí a "Plusko" se tak v té době stalo nejrychleji rostoucí službou v historii.

Přibližné srovnání, za jak dlouho dosáhly jednotlivé sociální sítě hranice 50 milionů uživatelů
(zleva: Google+, MySpace, Twitter, Facebook a LinkedIn)

Rekordy a pády

Bohužel, hned v průběhu prvních týdnů se ale současně ukázalo, že rychlý nárůst uživatelů byl z velké části jen "ze zvědavosti", a navzdory dalšímu růstu počtu uživatelů se projevil výrazný pokles aktivity. Situaci nepomáhala ani společnost Google, která novou sociální síť nijak zvlášť nepodporovala, a to zejména z hlediska dalšího rozvoje. Nové funkce a opravy chyb přicházely pomalu (pokud vůbec) a celá síť ztratila podstatnou část své dosavadní dynamiky.

Uživatelé také zjistili, že navzdory mnohamilionové členské základně zůstává většina jejich přátel, známých a rodinných příslušníků stále na Facebooku, protože G+ stále chyběly některé oblíbené funkce, jako osobní zprávy, psaní na Zeď, sdílení pozvánek atd. Na Google+ tak nebylo pro mnoho lidí tak říkajíc "co dělat", což pochopitelně nijak nelákalo ani uživatele nové.

Analýza společnosti Chitika provedená v době oficiálního spuštění Google Plus ukazuje podstatný nárůst ve využití a v počtu přístupů v průběhu prvních dvou dnů, vystřídaný rychlým poklesem téměř na původní úroveň (zdroj: chitika.com).

Tato nepříjemná situace bohužel trvá až do dnešní doby, a řada uživatelů i publicistů proto dala Google+ nelichotivou přezdívku "Město duchů". V březnu byla kupříkladu publikována studie společnosti comScore, podle které strávili uživatelé Google+ (v lednu letošního roku) na své síti v průměru 3 minuty, zatímco na Facebooku to bylo během stejného měsíce 405 minut (tj. necelých sedm hodin).

Optimistická nebyla ani květnová studie společnosti RJMetrics, podle které celá třetina uživatelů publikovala jen jeden jediný příspěvek (a už nikdy žádný další) a průměrná doba mezi jednotlivými příspěvky je 12 dní. Nízký je také "engagement", neboli "zapojení" – sdílené příspěvky mají mnohem nižší šanci na získání "+1", komentáře nebo dalšího sdílení, než je tomu třeba na Facebooku. Studie nicméně zkoumala pouze veřejné příspěvky a podle slov Googlu probíhá větší část sdílení interně, v rámci jednotlivých "Kruhů".

Laxní přístup Googlu a rozpačité novinky

Osobně se domnívám, že největší podíl viny za tuto nepříznivou situaci leží především (ne-li výhradně) na společnosti Google. Ta se totiž v průběhu celého prvního roku chová vůči svému "sociálnímu benjamínkovi" jako příslovečná macecha z pohádky, a namísto zvýšené péče (o službu i uživatele) celou síť v podstatě ignorovala. Vývoj nových funkcí samozřejmě probíhal i nadále, ale byl bohužel velmi pomalý.

První mobilní klient pro Google+ se objevil v polovině července minulého roku, což sice nebylo úplně ideální (mohl být dostupný hned od začátku), ale dalo se to pochopit. Horší už to ale bylo s následujícími updaty; první větší změna grafiky a uživatelského prostředí přišla až v květnu 2012 a rovnou si vysloužila kritiku za přehnaný důraz na obrázky a fotografie, zatímco čitelnost a použitelnost ustoupila do pozadí. Zcela nepochopitelné pak bylo i čekání na aplikaci pro tablety, která dorazila až v červnu 2012, tedy přesně rok po představení G+.

První verze mobilní aplikace pro Google Plus – zde ve verzi pro Apple iPhone (zdroj: lifehacker.com).

Jen pro zajímavost – nová (květnová) verze mobilní aplikace obsahovala poměrně nepříjemnou chybu, kdy se u článků nezobrazovaly komentáře uživatelů s některými českými znaky ve jméně. Je pochopitelné, že zrovna český trh není pro Google příliš vysoko na žebříčku priorit, ale i tak bylo zhruba dvouměsíční čekání na opravu velmi nepříjemné (viz příklad diskuse-nediskuse).

V dubnu 2012 proběhla také změna designu Google+ pro počítače (tj. v prostředí browserů). Opět se jednalo o krok správným i špatným směrem zároveň a změna si vysloužila stejné množství pochvaly jako kritiky. Ovládací prvky byly přesunuty do přehledné levé části, ale celý layout působí mimořádně nevyužitým dojmem. Zatímco na malých obrazovkách notebooků je všechno v pořádku, ve vyšším rozlišení klasických počítačů vypadá Google Plus bez nadsázky jako úzká nudle. Většina plochy obrazovky je prázdná, bílá a nevyužitá, což je ze strany Googlu nepochopitelný a poměrně kontraproduktivní krok.

Aktuální screenshot celé plochy FullHD monitoru – v samotném okně s Google+ dominuje bílá a světle šedá barva. Odhlédneme-li od chatu a několika ovládacích prvků, samotný obsahový "stream" zabírá jen pouhých 25%.

Stejně pomalé byly i novinky v oblasti nových funkcí. Uživatelé museli čekat několik dlouhých měsíců na možnost založení "Stránek" pro firmy či značky (zpřístupněno v listopadu 2011), a podpora pro "Události" přišla dokonce až letošní rok v červnu. Opět se jedná o poměrně základní funkce známé z Facebooku a pochopitelně i vyžadované uživateli. Firemní profily jsou důležité pro vstup komerčních partnerů a pozvánky na akce a události jsou zase důležité pro větší zapojení jednotlivých uživatelů.

Statistiky společnosti Dreamgrow ukazují, jak se spuštění firemních profilů významně projevilo na celkové návštěvnosti, resp. využívanosti sítě Google+ (zdroj: dreamgrow.com).

Průběžná analýza společnosti Chitika potvrzuje, že aktivita uživatelů i přes úvodní zakolísání stoupala, a v celém sledovaném období (září až listopad 2011) docházelo k pozvolnému upevňování místní komunity (zdroj: chitika.com).

Absence API

Z hlediska uživatelů a především z hlediska integrace jiných služeb je velmi nepříjemná také nepochopitelná absence API. Zkratka API znamená Application Programming Interface a jednoduše řečeno označuje určité "rozhraní" umožňující jednoduché propojení různých služeb a nástrojů. Díky API je například možné přihlašovat se na různé weby s pomocí profilu na Facebooku, přispívat na Twitter z celé řady různých programů a aplikací, nebo například jedním kliknutím sdílet např. fotografie z Instagramu na Facebook, Twitter nebo Flickr.

Protože ale API pro Google Plus zatím k dispozici není, v podstatě žádná služba ani aplikace zatím s touto sítí nedokáže pracovat ani na ni nic sdílet (vše se musí vkládat manuálně). A vzhledem k tomu, že sociální sítě se už z principu primárně kolem sdílení obsahu "točí", jedná se o další podstatnou nevýhodu (a pomyslný "klacek pod nohy") jinak docela zajímavého "Pluska".

Jeden z mnoha internetových memů parodujících Google+ a jeho "vylidněnou" povahu (zdroj: epicfails.net)

Velké plány

Google se samozřejmě nevzdává a podle všeho má se svou sociální sítí i nadále velké plány. Současný důraz na pracovní komunikaci, vytváření událostí a time-management naznačuje, že se Google+ zaměřuje především na firmy a profesionály. Pozvánky na akce se rovnou synchronizují s Google kalendářem a videokonference (Hangouty) je možné spouštět přímo z prostředí Gmailu a dokonce i streamovat přes YouTube (pro neomezený počet diváků).

Google navíc již na podzim minulého roku oznámil, že k 1. lednu 2013 bude zrušena služba igoogle.com, což je plně nastavitelná domovská stránka, kam si uživatelé mohou přidat novinky ze zpravodajství, předpověď počasí, RSS čtečky, kurzy měny, vývoj akcií, e-maily atd. Zrušení oblíbené domovské stránky zní samo o sobě absurdně a bez valného smyslu, a je tedy možné, že se Google dříve či později pokusí tyto funkce a widgety integrovat právě do prostředí Google+. Pokud by tato konverze proběhla bez problémů a s důrazem na přístupnost, použitelnost a customizaci, pozici Google+ by to nepochybně velmi výrazně posílilo.

Skutečnost je každopádně taková, že navzdory všem vtipům o vylidněnosti či zprávám o klinické smrti je Google Plus i nadále slušnou sociální sítí s obrovským potenciálem. Je třeba si totiž v první řadě uvědomit, že Google Plus je stále nováčkem, a ačkoliv je oficiálně v provozu jen necelý rok, podařilo se mu získat 150 milionů aktivních uživatelů (250 milionů celkem registrovaných). Na 950 milionů uživatelů Facebooku, to sice zatím nestačí, ale i tak má G+ co nabídnout, a do budoucna jeho vliv a význam nepochybně poroste.