Informační zdroje relevantní pro problematiku CI neboli competitive intelligence (pojem CI je základně vysvětlován o několik odstavců dále) se na Internetu vyskytují přímo, anebo se k těmto zdrojům lze dostat prostřednictvím Internetu tak, že použijeme této "sítě sítí" pouze jako telekomunikační cestu, abychom se k těmto informačním zdrojům připojili. Máme na mysli komerční databázová centra (např. DIALOG Corporation - http://www.dialog.com, STN International - http://www.cas.org nebo http://www.fiz-karlsruhe.de, GENIOS - http://www.genios.de, GBI - http://www.gbi.de, QUESTEL/ORBIT - http://www.questel.orbit.com, OVID - http://www.ovid.com, LEXIS/NEXIS - http://www.lexis-nexis.com, ESA-IRS - http://www.eins.org a desítky dalších) obsahující stovky databází se stamilióny dokumentů, které nejsou indexovány žádnou vyhledávací službou Internetu, a navíc jde o svět rozsahem větší, než je samotně "volně dostupný" Internet se svými zdroji. Běžný uživatel Internetu o těchto zdrojích neví, neboť jde o zdroje, které jsou přístupné licenčně a v naprosté míře za finanční úhradu.

Nové možnosti (od roku 2000) však nabízejí současné knihovny a informační instituce, které "konsorciální formou" a s podporou státních prostředků (například projekty LI, Infra apod.) zakoupily desítky informačních zdrojů, v mnoha případech rovněž relevantních pro potřeby CI aktivit. Jedná se o báze dat a komplexní informační systémy, jako jsou EBSCO, ProQuest 5000 (obé přístupné díky národní licenci), Web of Science a desítky dalších, o kterých přinášejí informace WWW stránky knihoven, a to těch největších (např. http://www.nkp.cz, http://www.stk.cz, http://www.mlp.cz) i těch menších. Informační instituce a knihovny jsou veřejné, ale i specializované oborově, či jde o knihovny vysokých škol a jiných akademických institucí (např. http://ciks.vse.cz, http://www.cerge.cuni.cz/library, http://bi.cuni.cz nebo http://platan.vc.cvut.cz).

Některé zdroje jsou přístupné libovolnému uživateli knihovny, jiné podléhají přísným licenčním podmínkám a jsou určeny jen některým oprávněným uživatelským skupinám. V každém případě se Česká republika dostává v dostupnosti určitých informačních zdrojů na srovnatelnou evropskou i světovou úroveň. Prestiž informačních institucí a knihoven tak narůstá. Následně roste i využívání informačních služeb, které jsou uživatelům poskytovány. Na rozdíl od podnikové sféry, kde informační zdroje nejsou prezentovány k jejich využívání směrem mimo instituci (a to nejen z důvodu interního a chráněného přístupu před neoprávněnými uživateli či dokonce konkurenty, ale i z důvodů licenčních), jsou ve většině knihoven informace volně a většinou zdarma (nebo téměř "zdarma") přístupné. Paradoxní je, že většinou se přístup k některým výše uvedeným informačním zdrojům realizoval díky informačním institucím a knihovnám, často bez přispění podnikové sféry. Jisté druhy informací relevantní pro účely CI jsou však téměř výhradně dostupné jen v některých informačních systémech, ke kterým má přístup zájemce buď přímo sám, pokud si přístup k nim zakoupil samostatně, anebo prostřednictvím tzv. informačního brokera. Na českém i slovenském trhu působí několik podnikatelských subjektů, které se informačním brokeringem většinou "šitém" na míru zákazníkovi zabývají. Jejich působení na českém trhu, který je relativně malý, není početně neomezené, ale je relativně stabilní a vhodné. Jejich koexistence s většími informačními institucemi je žádoucí a synergická. Některé takové subjekty se zaměřují na specializované obory (strojírenství, chemie, farmacie, patenty, firemní informace o českých subjektech a subjektech zahraničních apod.), jiné jsou všestrannější. Ve vyspělém zahraničí má informační brokering větší podnikatelské možnosti a tradici (viz některé odkazy v závěru tohoto článku).

Tytéž informační zdroje mohou mít více podob a cest k nim je rovněž více: mohou být přístupny přes protokol Telnet i WWW rozhraní přímo v dané instituci producenta zdroje (na jeho serveru), také ale na serverech různých zprostředkovatelů, ale také mohou být současně v několika navzájem si konkurujících komerčních databázových centrech. Tentýž zdroj může mít v různých centrech různé modifikace v ceně, retrospektivě informací, frekvenci aktualizace i formátu informací - volbu centra podřizujeme nejen ceně, ale analyzujeme si i další služby, které centrum poskytuje.

Na příkladu oblasti zvané "CI" (competitive intelligence, někdy se používá i širších termínů "business intelligence" nebo "market intelligence", tedy BI aMI) je možné si ukázat perspektivní vztah elektronické komunikace, elektronických médií (včetně Internetu) a světa obchodu. Na Internetu se dnes uplatňují marketingové přístupy a metody. Je to již reálné, ale spíše perspektivní a latentní podhoubí pro obchod, je zde proto možnost uplatňovat metody a postupy CI.

Problematika shromažďování, analyzování a vyhodnocování informací o firmách bývá označována jako Company Intelligence, nebo při důrazu na konkurenční prostředí obecně Competitive Intelligence. Všeobecně se používá akronym CI. Definování CI není vždy jednoznačné a je rozmanité. Záleží na pojetí přístupu. Občas se používá překlad do pojmu konkurenční zpravodajství. Ale přesný překlad do češtiny není důležitý. Spíše jde o obsah činnosti, která je víceméně důležitá a strategická pro každou firmu, ať je velká, střední nebo malá.

V podstatě jde o práci zjišťování, sledování a vyhodnocování konkurenčního prostředí s cílem odhalit slabé a silné stránky konkurence, rozpoznat její strategické záměry. CI je oblast, kde se role nových médií a technologií velmi rychle projevila (tedy i role a příležitosti Internetu). Příkladem mohou být některé technologie, jako jsou data mining nebo web mining.

Svým způsobem je CI ve své nejdokonalejší a optimální podobě týmovou prací, na které se nemusí podílet jen expert ve vlastní sféře obchodu a marketingu, ale i lidé z výzkumu nebo informační specialisté, pokud to situace vyžaduje. Příkladem může být například analýza patentových informací a oblastí výzkumu a vývoje konkurenčních firem, kde se na vyhodnocení informací podílí i jiné, než jen obchodní profese, a to včetně profese informační a knihovnické.

Co se myslí pod CI, je možné říci následujícími shrnujícími body. V činnostech CI jde o:

• procesy analýzy a syntézy dat, resp. i informací, které se transformují do strategické znalosti
• shromažďování informací o konkurenci, kdy tyto informace jsou různých typologií a dohromady skládají mozaiku obrazu o konkurenci
• rovněž informace z okolí sledovaných subjektů: trh, stát, právo a legislativa, politické a demografické souvislosti (např. při investičních průnicích na neznámé, vzdálené, či dokonce exotické trhy)

Shromažďování informací prostřednictvím veřejně přístupných informačních zdrojů patří k činnostem, které nám umožní získat konkurenční výhodu (competitive advantage) aje součástí strategií moderních firem. Firmy potřebují mít srovnání s jinými (hovoříme tak někdy o spojitosti CI a tzv. benchmarkingu) a mít přehled o chování a cílech konkurence, aby se předcházelo např. nepříjemným překvapením, případně se vzdálit dopředu konkurenci v podobě vyšších zisků, získání nových trhů apod.

Pracuje se s jistými metodami, ale jejich charakter má být vždy legální. Nelegální metody proto ani v článku neuvažujeme, a neslučují se s tímto článkem, přestože existují. Informační zdroje a služby, se kterými pracujeme v CI, také nesou pojmenování veřejně přístupné informační služby a veřejně přístupné informační zdroje. Proto CI nemá nic společného s tzv. průmyslovou špionáží (industry espionage), přestože řada lidí si to myslí. Vytěžují se zásadně otevřené zdroje (mining open sources).

Informační zdroje pro účely CI mají obyčejně dvě formy:
1) zdroje nepublikované a nezveřejněné
2) zdroje publikované a zveřejněné

Je otázkou, co se myslí pod pojmem "publikovaný zdroj". Zda to, co projde vydavatelským nebo nakladatelským domem, nebo co je zveřejněno a dáno do oběhu prostřednictvím nějakého informačního systému (např. knihovny, informační instituce nebo existuje přímá možnost objednávky od producenta zdroje, obvykle však za úplatu). V podstatě se shodujeme: musí jít o veřejně přístupný zdroj (veřejně přístupný neznamená však zdarma, kvalitní informace se zákonitě musí platit).

Zajímavou oblastí jsou zdroje tzv. šedé literatury (grey literature) , které se někdy nazývají "polopublikovanými" zdroji. Jde o dokumenty typu výzkumných zpráv, technických zpráv, speciálních analýz různých institucí a center, disertací, konferenčních materiálů apod. Dokumenty nejsou publikovány, resp. zveřejněny klasickou cestou vydavatelského domu. Dozvědět se o těchto dokumentech je obtížné, pokud nejsme "informačně zkušení" (blíže také viz URL: http://www.inforum.cz/inforum2000/prednasky/zdrojesedelit.htm). Může jít např. o zdroje, které publikují instituce jako Economist Intelligence Unit - http://www.eiu.com nebo Datamonitor - http://www.datamonitor.com či Euromonitor - http://www.euromonitor.com a pochopitelně desítky a stovky dalších institucí. Výroční zprávy firem jsou také představitelem tzv. šedých dokumentů.

Publikované informace nalézáme v nejrůznějších zdrojích, a to buď v podobě zdrojů tištěných, nebo elektronických, například bází dat. Tyto báze dat mohou mít charakter:

bibliografických bází dat databází plných textů faktografických bází dat numerického i textového typu databází rejstříků a katalogů firem, jejich výrobků a služeb

Kategorizace dialogově přístupných informací může být různorodá a pojatá z odlišných pohledů. Mohou to být následující on-line zdroje:

• finanční a kreditní informace (např. účetní uzávěrky)
• přehledy, katalogy, rejstříky firem (nejvíce s tzv. kancelářskou informací)
• burzovní zprávy (včetně hodnocení brokerskými společnostmi)
• tiskové zprávy a další zpravodajské texty
• zprávy popisující trhy a průmyslová odvětví ("market research reports", předpovědi trhů)
• informace o výrobcích
• informace zaměřené na spotřebitele, včetně výsledků testů výrobků
• informace o osobnostech oborů
• záležitosti intelektuálního vlastnictví (ochranné známky a patenty)
• dokumenty právního a legislativního typu
• konferenční a veletržní materiály
• zdroje informací o tendrech
• demografické informace
• informace vázající se k teritoriím a poskytující charakteristiky zemí

Je otázkou, zda informace prezentované v adresářích volně přístupných na WWW jsou vždy spolehlivé a důvěryhodné. Vyplatí se proto informace ověřovat z více stran, případně kombinací několika informačních zdrojů, a to těch volně přístupných na Internetu i těch komerčních. Je také vhodné uvažovat, že informace se často musí platit. Jejich vznik, analyzování a zpřístupňování vyžaduje poměrně velké náklady z hlediska pracnosti a financí.

S činnostmi CI velmi úzce souvisí i profese informačního profesionála, který může být nápomocen při vyhledávání a shromažďování informací a případně při dalších jejich úpravách a zpracování. Informační profesionál může být zaměstnancem velké informační instituce, malé informačně-brokerské firmy nebo působit přímo v korporaci v některé její struktuře (obyčejně to bývá informační středisko, informační pracoviště, korporační knihovna, ale také oddělení strategického řízení či rozvoje, marketingové oddělení, anebo přímo pracoviště CI). Speciální kapitolou a uplatněním takových profesionálů jsou velké i malé poradenské firmy, vládní a jiné agentury apod.

V zahraničí působí řada organizací, a to včetně informačního a knihovnického oboru, které se zabývají činnostmi CI a tento zájem o competitive intelligence (často spojený i s dalším "exkluzivním" termínem "knowledge management") veřejně deklarují a orientují některé odborné činnosti tímto směrem. Pokud jde například o průnik CI a naší profese, jde například o Special Libraries Association (http://www.sla.org) nebo Association of Independent Information Professionals (http://www.aiip.org). Sami CI experti se sdružují v asociaci profesionálů - Society of CI professionals (http://www.scip.org), která má pobočky po celém světě.