Velmi podnětnou přednáškou z cyklu Jinonických informačních pondělků, realizovaného Ústavem informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, byla přednáška Mgr. Věry Kroftové, vedoucí knihovny Zemědělského výzkumného ústavu v Kroměříži.

V. Kroftová, knihovnice a informační specialistka v oblasti informací z oboru zemědělství, přednesla svou přednášku nazvanou „Databáze a služby pro rozvojový svět – máme čím přispět?“ před studenty Ústavu informačních studií a knihovnictví a přítomnými hosty (zejména pracovníky knihovny a studenty České zemědělské univerzity v Praze) v Jinonicích dne 6. listopadu 2006. V úvodu svého příspěvku věnovaného problematice informačních zdrojů nastínila přednášející náplň své práce v kroměřížském výzkumném ústavu coby informačního pracovníka a projekty, které tento ústav realizoval.

Dalším bodem přednášky bylo malé ohlédnutí do minulosti – na XI. světový kongres organizace IAALD (International Association of Agricultural Information Specialists) spojený s konferencí organizace USAIN (United States Agricultural Information Network), konaný 15.-18. 5. 2005 v americkém městě Lexington ve státě Kentucky. Na tomto kongresu bylo zastoupeno na 180 zemědělských knihovníků a informačních institucí z celého světa. V. Kroftová opakovaně poznamenala, že možnost zúčastnit se této konference měla především díky stipendiu poskytovaného organizátory kongresu. Mezi země, kterým byl tento finanční příspěvek poskytován, nebyla Česká republika zahrnuta jako rozvojová nebo bývalá rozvojová země, ale z důvodu podpory účasti českých knihovníků na kongresu. Přesto byla V. Kroftová osamělou českou zástupkyní na této akci a jedním z mála účastníků ze střední Evropy.

Jeden ze seminářů, konaných ještě před zahájením samotné konference, zaujal V. Kroftovou natolik, že se začala zajímat o problematiku rozvojových zemí a jejich informačního zázemí v oblasti zemědělství. Tento seminář nesl název „Budování digitálních fondů a služeb pro knihovny v rozvojovém světě“ a stejně jako několik dalších příspěvků na samotném jednání kongresu se nesl v duchu tématu „Informace bojující proti hladu“. Především velké množství hladovějících dětí předškolního věku, bída a jakási „bezvýchodnost“ této situace zejména v afrických zemích je velkým celosvětovým problémem, k jehož řešení se dnes snaží přispět všechny vyspělé státy. Humanitární pomoc těmto oblastem realizovaná prostřednictvím zasílání potravin však nikdy nemůže být dlouhodobým a efektivním řešením této situace. Takovým řešením je pouze vlastní produkce místních zemědělců a farmářů. A právě k rozvoji zemědělské výroby je zapotřebí lepší vzdělání a přístup k informacím pro tamní rolníky. V žádném případě nelze souhlasit s názorem, že se tato a podobné formy pomoci míjejí účinkem, protože v rozvojových zemí je velká míra korupce, je zde velkou měrou rozšířená negramotnost, nízká sociální vyspělost, neznalost angličtiny nebo jiných světových jazyků apod., které zamezují rozkvětu agrárního hospodářství.

Vezmeme-li v úvahu sedm základních doporučení v boji proti hladu OSN a zamyslíme-li se nad možností jejich realizace, musíme nutně dospět k názoru, že k naplnění každého z nich mohou přispět informace. Prostřednictvím informací nabývají totiž lidé z rozvojových zemí vyššího vzdělání v oblasti zemědělské výroby a tedy prostředku, jak předejít hladu. Tyto informace jim jsou často poskytovány prostřednictvím poradenských center, které vznikají při místních univerzitách po vzoru Spojených států amerických. Nezastupitelnou úlohu mají v tomto procesu zprostředkovatelé, tj. informační pracovníci tamních knihoven a informačních center. Oni jsou těmi, kteří nejlépe znají skutečnou problematiku dané lokality. Právě díky této skutečnosti mohou snadno splnit svůj hlavní úkol v informačním procesu - vyhledat a zprostředkovat relevantní informace z dostupných databází, nejčastěji přímo farmářům, a to třeba i skrze vlastní překlad do lokálního jazyka. Cílem však je, aby jejich role byla v celém procesu pouze dočasná. Aby děti těchto farmářů a jejich potomci postupně nabývali vyššího a vyššího vzdělání, a to až takové úrovně, kdy budou schopni sami se orientovat v informačním prostředí. Je to proces jistě pomalý a zdlouhavý, ale zároveň je také jediným dlouhodobým řešením.

Hlavní cíle informačních databází v rozvojových zemích světa

Přední snahou IAALD a dalších organizací, které se intenzivně zajímají o informační situaci v oblastech rozvojových zemí (USAIN, FAO, CGIAR, INASP), je snížit hrozivé procento hladovějících obyvatel naší planety. Za tímto účelem je hlavní pozornost specificky zaměřena především na poskytování životně důležitých hospodářských informací do nejchudších částí světa. Odvážný záměr snížit počty hladovějících až na polovinu současného stavu se úspěšně daří naplňovat v asijských rozvojových zemích, v Latinské Americe a v ostatních rozvojových státech světa, kde procenta hladovějících obyvatel, především v důsledku informační exploze, rok od roku klesají. Stanovené informační cíle se zatím bohužel z mnoha rozličných důvodů nenaplňují v oblastech subsaharské Afriky.

Informační databáze dostupné v rozvojových zemích světa

Základní myšlenkou budování všech druhů databází je vždy jejich dostupnost a přehlednost. V oblastech rozvojových zemí je právě dostupnost informací zásadním problémem, tištěné časopisy jsou pro univerzitní knihovny v těchto zemích z finančního hlediska prakticky nedostupné. Situace je proto postupně řešena zřizováním internetových informačních databází, resp. elektronických knihoven, které jsou z finančního aspektu pro místní univerzitní střediska a vzdělávací centra o mnoho výhodnější.

Elektronické informační databáze či internetové knihovny projektované pro uživatele v nejchudších zemích světa se vyznačují několika základními znaky. Přístup do plných textů těchto databází je umožněn pouze neziskovým organizacím oprávněných zemí, tj. především školám a výzkumným ústavům, přičemž oprávněnými zeměmi se pro účely využívání informací rozumí vesměs nejchudší a hospodářsky nejzaostalejší státy světa, u kterých hrubý domácí produkt nepřekročí roční částku 1000 USD na jednoho obyvatele. Uživatelské země, které nespadají do této kategorie chudých států, musí za přístup k takto uceleným informacím zaplatit, v případě neplacené verze je zpravidla možné se v jednotlivých databázích dostat pouze na úroveň abstraktů.

Nejrůznějších databází, elektronických zdrojů a internetových knihoven, které jsou zřizovány za účelem distribuce informací k uživatelům v rozvojových zemích, existuje ve světě nepřeberné množství. V rámci přednášky V. Kroftové byly zmíněny a popsány především databáze AGORA, TEEAL, AJOL a DOAJ.

Elektronickou databází, která vznikla na základě společné iniciativy FAO (Food and Agriculture Organisation) a Cornell University v americkém městě Ithaca, je databáze AGORA (Access to Global Online Research in Agriculture). Tato internetová databáze umožňuje veřejným institucím v rozvojových zemích volný přístup do předních vědeckých časopisů, jejichž obsahové zaměření pojednává o zemědělství, popř. o souvisejících oblastech, jako jsou biologie, životní prostředí, společenské vědy. Databáze byla spuštěna v říjnu roku 2003. Na samém počátku bylo se svými příspěvky zapojeno přes 400 odborných periodik, v současnosti databáze poskytuje přístup do více než 913 vědeckých časopisů předních světových vydavatelů jako jsou Blackwell Publishing, Elsevier, Kluwer Academic Publishers, Oxford University Press a mnoho dalších.

Pod odborným vedením organizace FAO je hlavním cílem celého projektu AGORA především zvýšit kvalitu a efektivnost zemědělských výzkumů, zlepšit kvalitu a dostupnost potravin, a to ve formě podpory vzdělávání zejména v těch zemích, kde se nachází již výše zmíněná nízká hladina hrubého domácího produktu. Podmínku pro bezplatný přístup k informacím v současné době splňuje 109 zemí, přibližně 107 z nich již stabilně služby databáze AGORA využívá.

Významnou elektronickou knihovnou je TEEAL (The Essential Electronic Agricultural Library). Tato databáze byla vyvinuta za významné finanční podpory Rockefellerova fondu a silné iniciativy Cornell University’s Mann Library. Databáze je též nazývána „Library in a box“, jelikož není internetovým produktem, nýbrž je na objednávku distribuována na 447 CD nosičích. Celý informační systém zahrnuje na 145 předních světových časopisů převážně z tematické oblasti zemědělství. Od roku 1999 je za minimální poplatek poskytován příslušným knihovnám v nejchudších státech světa.

Na základě iniciativy INASP (International Network for the Availability of Scientific Publications) vznikla v roce 1998 databáze AJOL (African Journals On Line). Tato databáze poskytuje možnost nahlédnutí do publikační činnosti afrických časopisů pomocí online katalogu. Jejím hlavním cílem je zviditelnit africké časopisy na mezinárodním vědeckém publikačním poli. Dnes je dostupných přibližně 260 časopisů z 21 zemí afrického kontinentu. Plné texty článků jsou zdarma přístupné pouze pro nejchudší země, pro ostatní státy se cena informací pohybuje v podobné cenové hladině jako v British Library, což lze pokládat za jistou formu mecenášství ze strany technicky vyspělého světa vůči africkým zemím.

V současné době jsou ve světě budovány další místní informační databáze (JOLs), především v oblastech Pakistánu, Nepálu, Srí Lanky. Jako velmi perspektivní oblast z hlediska budování informačních sítí se do budoucna ukazuje Latinská Amerika.

Související informační databáze využívané studenty v ČR

V oblasti hospodářských a zemědělských informací patří v České republice mezi běžně užívané zdroje zejména německá univerzitní databáze EZB (Elektronische Zeitschriftenbibliothek), za zmínku stojí také faktografická databáze FAOSTAT (Food and Agriculture Organization of the United Nations), jejímž prostřednictvím je možné dohledat aktuální informace o hospodářské situaci a zemědělské produkci jednotlivých rozvojových států.

Na přednášce V. Kroftové byla zmíněna i celosvětově využívaná a u nás též volně dostupná databáze DOAJ (Directory of Open Access Journals). Tento informační zdroj je zajišťován Lund University Libraries ve Švédsku. Zahrnuje volně dostupné plnotextové vědecké časopisy. Databáze je víceoborová, hlavním smyslem a účelem celého projektu je zahrnout klíčové pojmy jednotlivých oborových odvětví, zároveň je zde snaha o poskytování informací v širokém počtu světových jazyků. V adresáři se v současné době nachází více než 2450 časopisů. DOAJ je volně přístupná databáze, nejedná se tedy o informační zdroj určený prvoplánově pro rozvojové a hospodářsky méně vyspělé země.

Čím může přispět Česká republika?

Česká republika může přispět rozvojovým zemím zejména po stránce informační. V našem prostředí existuje pro nezasvěceného až překvapivě velké množství časopisů z oblasti agronomie vycházejících v anglickém jazyce. Za jejich vznikem stojí zejména Ústav zemědelských a potravinářských informací (ÚZPI) České akademie zemědělských věd, na jejíž internetových stránkách jsou také pravidelně zveřejňovány v plnotextových verzích, mnohé dokonce už několik let. Kromě toho několik z nich patří mezi natolik prestižní, že jsou impaktovány.

Informace jsou volně k dispozici všem a bezplatně, proto jediné, co zbývá, je propojit tato periodika s některou z výše zmíněných (nebo i jiných) databází. Ochota překonat technické problémy s tímto spojené ve vydavatelství ÚZPI existuje, proto doufejme, že v brzké době tyto časopisy opravdu budou k dispozici v rámci databází určených rozvojovým zemím a přispějí tak k řešení některých místních problémů a tím i k boji proti hladu.