Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Elektronické časopisy se zaměřením na obor "informační věda a knihovnictví"

Čas nutný k přečtení
10 minut
Již přečteno

Elektronické časopisy se zaměřením na obor "informační věda a knihovnictví"

0 comments
Elektronický časopis, který bezesporu představuje v posledních deseti letech fenomén dokumentové komunikace, postupně přestává být považován pouze za technologicky podmíněnou novinku či dokonce výstřelek spojovaný s rozmachem Internetu, jehož uvedení do praxe si klade za cíl otřást postavením tištěných časopisů, bez nichž se odborná komunita neobejde, a naopak začíná být uznáván, pochopitelně v různých oborech v odlišné míře, jako další legitimní informační zdroj a jako takový je předmětem seriózních odborných diskusí rozvíjených nejen v elektronických konferencích a elektronických časopisech, ale také v jejich tradičních protějšcích. V nich jsou mj. kladeny otázky, často v souvislosti s tzv. seriálovou krizí vyznačující se trvale rostoucím předplatným při stagnující výši rozpočtů knihoven jako hlavních odběratelů, zda může tištěný časopis přečkat v té podobě jako dosud, resp. zda je perspektivní zachovat jeho vydavatelský model, který funguje na stejných principech v podstatě tři sta let, třebaže se proměnil způsob jejich přípravy. Tento příspěvek, která navazuje na texty zabývající se touto problematikou s různých hledisek, které byly v Ikarovi již publikovány (K. Jonáková, D. Tkačíková a F. Vojtášek), se soustřeďuje především na elektronické časopisy v oboru "informační věda a knihovnictví" s vědomím, že nemůžeme na základě získaných poznatků o situaci v jedné disciplíně dospět k všeobecně platným závěrům.


Elektronický časopis jako pojem a dokument

Elektronický časopis (electronic journal nebo e-journal, dříve často také e-zine) můžeme v souladu s mezinárodním standardem pro bibliografický popis seriálů ISBD(S) vymezovat jako periodikum (tj. podmnožinu obecné kategorie seriál), které je primárně nebo také (osobně se přikláním k první variantě, i když v praxi převládá druhá, širší interpretace) zpřístupněno elektronickou cestou. V ISBD(S) stejně jako např. v AACR2R není - v reakci na rostoucí podíl produktů elektronického publikování - forma vydávání časopisu explicitně uvedena (typická je formulace "publikace v tištěné nebo netištěné podobě").

Elektronické časopisy mohou být distribuovány také na CD-ROM či jiných nosičích (děje se tak v případě plnotextových databází, které jsou produkovány např. firmou H.W. Wilson nebo konsorciem ADONIS), ale dnes má smysl hovořit pouze o časopisech šířených po Internetu. Potvrzuje to i český překlad normy bibliografického popisu pro elektronické zdroje ISBD(ER), která charakterizuje (elektronický) časopis jako "zdroj, který tvoří seriálovou publikaci, obvykle dodávanou prostřednictvím počítačové sítě". Vedle běžných typů seriálů (zejména časopis a noviny) se objevují typy, které se vymykají zaběhnuté klasifikaci seriálových publikací, která pochopitelně odráží tradiční vydavatelskou praxi a která stanovuje dolní hranici periodicity jeden den. Máme na mysli např. průběžně aktualizovaný zpravodajský server (viz iDNES), který má charakter dynamické databáze, z níž jsou jednotlivé dokumenty generovány na základě uživatelského dotazu, a stále populárnější on-line suplement, nezřídka s podobnými vlastnostmi jako prvně jmenovaný systém, který lze (v případě komerčních titulů) chápat jako marketingovou podporu jeho prodeje. Pojem "supplement" označující do značné míry po obsahové stránce samostatnou, pravidelně či nepravidelně vycházející přílohu tištěného časopisu zná sice i terminologie ISBD(S), avšak "online suplement" tvoří s tištěným časopisem, který doplňuje, z technologického hlediska "hybridní" dokument (pokud můžeme registrovat u obou jeho složek společné formální znaky - např. název, byť upravený).

Elektronický časopis můžeme po deseti letech jeho existence zařadit již mezi typické produkty elektronického (webovského) publikování. O elektronickém časopisu platí totéž co o ostatních dokumentech, které jsou zpřístupňovány na Internetu: Jeho vnější podoba (design) prodělala vývoj, který je ovlivňován disponibilními formátovacími a prezentačními nástroji (HTML a jeho nadstavby, resp. prohlížeče), které od sebe nelze oddělit, protože se navzájem podmiňují. Zatímco na začátku 90. let, kdy bylo využívání tehdy nové služby WWW omezeno na akademickou sféru, elektronické časopisy připomínaly rozšířené diskusní skupiny - byly vydávány totiž jako soubory textů v jednoduché úpravě, které byly rozesílány e-mailem určitému okruhu osob a starší příspěvky byly uloženy v FTP archivech, dnes jsou aplikovány moderní prvky web-designu (v míře odpovídající zaměření příslušného časopisu) a současně se naplno uplatňují výhody, které toto komunikační prostředí skýtá. Odrazilo se to pochopitelně i v nabídce elektronických časopisů - zdaleka již nejsou pouze výsledkem volontérských, příp. akademických aktivit jako součast šířeji koncipovaných projektů, které mohou sledovat v oblasti elektronického publikování i výzkumné cíle (např. britský eLib). Tomuto trendu, který determinuje odbornou komunikaci na jedné straně a informační služby v tom nejširším slova smyslu, které jí poskytují informační podporu, na straně druhé, se podřizují (či z něho vycházejí ve svých strategických záměrech) i vydavatelé tištěných odborných časopisů (a jejich distributoři), k nimž patří podnikatelské subjekty a profesní orgranizace.


Aspekty vydávání a zpřístupnění elektronického časopisu

Jednotlivé aspekty, které přímo nebo nepřímo souvisejí s vydavatelským procesem elektronických časopisů a které by se mohly stát pro svou důležitost předmětem samostatného dílčího příspěvku, se natolik prolínají, což je zřejmé z níže uvedeného přehledu, že bychom se dopustili nutně přílišného zjednodušení, kdybychom je posuzovali jednotlivě. K tomu je třeba si uvědomit, že se pod vlivem rostoucího významu elektronických časopisů mění role knihoven: od tradičních depozitních středisek, která vybírají, nakupují, zpracovávají, uchovávají a zpřístupňují dokumenty různého typu, směrem k institucím, které zajišťují také přístup ke zdrojům (na základě licenčních ujednání s jejich vydavateli či jinými subjekty, které vlastní autorská práva), které fyzicky nevlastní, což je případ i elektronických časopisů. Odpovědnost za údržbu těchto systémů neleží na knihovnách, nýbrž na jejich producentech. Tato skutečnost pak přináší některé problémy, které mají zpravidla společného jmenovatele: archivace ve formátu nezávislém na aktuálně používané platformě a aplikačním softwaru. Do centra pozornosti se tak místo nosiče jako primárního faktoru, který z dlouhodobého hlediska ovlivňuje kvalitu informačního obsahu, digitální záznam.

Jde především o tyto aspekty:

  • Knihovnické (zpracování, dlouhodobé zpřístupnění a archivace, navazující informační služby - výpůjční, e-DDS; kooperace informačních institucí)
  • Technické a technologické (identifikátory, formáty dat a metadat, zabezpečení, migrace)
  • Ekonomické (licence, HW, vývoj SW, pronájem paměťového prostoru na web serveru, telekomunikační poplatky, personální náklady, inzerce)
  • Právní (ochrana autorských práv)
  • Administrativní (management, marketing, lektorování)


Přednosti elektronického časopisu

Z obecných vlastností digitálního dokumentu (záznamu) vyplývají v tomto kontextu následující přednosti elektronického časopisu:
  • Flexibilní vydavatelský proces (daný v podstatě výhradně komunikací elektronickou cestou mezi redakcí, autory a dalšími zainteresovanými osobami)
  • Rychlost (aktuálnost)
  • Hypertextová struktura (uvnitř systému i směrem ven)
  • Multimedialita
  • Dostupnost archivních čísel
  • Interaktivnost
  • Simultánní přístup
  • Vyhledávací nástroje
  • "Přidaná hodnota" (odkazy na další zdroje, diskuse, newsgroup, current contents, elektronické služby - viz databáze diplomových prací obhájených na ÚISK FF UK)
  • Nižší náklady (v této otázce však nepanuje shoda, avšak objevují se případové studie, které se týkají ekonomické výhodnosti vydávání elektronického časopisu, resp. elektronické verze tištěného časopisu - např. Florida Entomologist, kdy příjmy z poplatků od autorů, což je tradiční model spolupráce s odborným tiskem ve Spojených státech, pokryjí náklady spojené s volným zpřístupněním tohoto periodika na Internetu ve formátu PDF s plnou retrospektivou sahající do roku 1917)
  • Úspora skladovacího prostoru


Omezení elektronického časopisu

Vedle předností nesmíme opomenout rovněž omezení, která se (přinejmenším potenciálně) týkají elektronického časopisu:
  • Menší důvěra vůči Internetu, pokud jej chápeme jako prostředí, které být poměrně snadno využíváno pro eletronické publikování a činnosti s ním spojené (platí to dvojnásob pro odbornou komunitu, pro niž publikační činnost je základní kritérium hodnocení efektivity, úspěšnosti a prestiže jejích členů), a nikoliv jako infrastrukturu umožňující přístup do komerčních on-line systémů
  • Proměnlivost (jako perpektivní se jeví iniciativa, oznámená před delší dobou, jejíž cílem v případě elektronických časopisů je nahradit URL jako nestabilní, dosud základní identifikátor webovských zdrojů identifikátorem ve tvaru URN:ISSN nezávislým na aktuální fyzické lokaci, který by zvýšil efektivitu jejich vyhledávání)
  • Menší zájem ze strany producentů oborových bibliografických databází, tj. nižší míra citovanosti (Můžeme však od roku 1999 zaznamenat v našem oboru jistou změnu k lepšímu - v databází LISA jsou excerpovány časopisy Ariadne, D-Lib, Journal of Electronic Publishing a First Monday, v databázi Library Literature & Information Science Index jsou registrovány Ariadne, D-Lib, LIBRES a Public-Access Computer Systems Review. Žádný z nich se však neobjevuje mezi časopisy, které jsou sledovány v Institute of Scientific Information)
  • Odpovědnost za archivaci a zpřístupnění na straně vydavatele
  • Experimentální metody indexace/metadata (velké očekávání provází postupné rozšíření XML)
  • Neochota číst z obrazovky (HTML/XML jako formátovací nástroj vs. PDF jako nástroj určený pro zachování úpravy tištěného časopisu)
  • Potřeba technických prostředků pro přenos a konverzi dat z digitální do analogové formy, která je lidskými smysly vnímatelná
  • Nerovnost přístupu při nedostatečném počtu počítačů, které mohou sloužit jako terminály


Typologie elektronických časopisů I (podle původní formy)

A Elektronická kopie tištěného časopisu
  • Praxe řady renomovaných vydavatelů
  • Licence spojená s předplatným tištěné verze či samostatně
  • Konsorcia knihoven
  • Formát: PDF, HTML
  • Možnost vazby bibliografické databáze, resp. bibliografických záznamů s příslušným primárním dokumentem
  • Přístup:
    1. databázová centra (např. Ovid Technologies - systém Journals@Ovid, SilverPlatter Information, OCLC Electronic Collections Online, H.W. Wilson - Library Literature & Information Science Full Text, Bell+Howell Information and Learning/UMI - ProQuest Research Library)
    2. distributoři/agregátoři (EBSCO Online - např. tituly Information Today, Library Journal, Computers in Libraries, American Libraries aj., Minerva - L@SER-M/e/o/s)
    3. vydavatelé (John Wiley & Sons - Wiley InterScience, Elsevier Sceince - ScienceDirect, Blackwell Science, MCB University Press)
B Elektronický suplement
  • Trend v elektronickém publikování (od tištěné verze se odlišuje např. slovem "online" nebo "digital", příp. připojenou doménou ".com" v názvu)
  • Obsah se částečně shoduje s obsahem tištěného časopisu, je však obohacen o další texty, které se neobjevují v tištěné verzi (zpravodajství), a tzv. "přidanou hodnotou" (např. Ariadne, American Libraries Online, Library Journal Digital, School Libraries Journal)
  • Formát: HTML + interaktivní prvky (DHTML - JavaScript, ASP, PHP)
  • Sekvenční nebo průběžná aktualizace
  • Přístup: vydavatelé
C Elektronický časopis bez tištěné předlohy
  • Webovský informační systém (k typickým prvkům patří aktuální číslo, archiv, redakce a indexy)
  • Hierarchická a hypertextová struktura
  • "Pozůstatek" z předwebovské éry Internetu
  • Časopis jako potenciální oborový portál
  • Neziskové projekty (akademická půda, profesní organizace)
  • Zpravidla zdarma přístupné
  • Přístup: vydavatelé
  • Zahraniční zástupci:
    1. D-Lib (vychází 12 x ročně, vyd. Corporation for National Research Initiatives)
    2. Journal of Electronic Publishing (4 x ročně, University of Michigan Press)
    3. First Monday (12 x ročně, University of Illinois-Chicago)
    4. Public-Access Computer Systems Review (nepravidelně, University of Houston)
    5. Issues in Science & Technology Librarianship (4 x ročně, Association of College and Research Libraries)
    6. Journal of Digital Information (nepravidelně, University of Southampton)
    7. Cybermetrics (nepravidelně, skupina osob)


Typologie elektronických časopisů II (podle volného přístupu)

A Obsah a anotace B Částečně plné texty C Celý rozsah Posledně tři jmenované tituly vycházejí primárně v tištěné formě.


České odborné časopisy na WWW

Od posledního šetření, jehož výsledky byly zveřejněny v č. 2/1999, nastal v této oblasti posun kupředu (dlužno dodat, že v jiných oborech je domácích elektronických časopisů jako šafránu). Tyto dokumenty vesměs spadají podle uvedené typologie do kategorií I A a III C.

#?-:nbsp;

  • Národní knihovna (6 x ročně, vyd. NK ČR, přístup Anopress)
    plné texty (1990-6/1999)
  • Čtenář (proměnlivý počet, vyd. Academia, přístup SVK Kladno)
    obsah (4/1998- )
  • Knihovní obzor (SVK Olomouc)
    plné texty (1993- )
  • U nás (SVK Hradec Králové)
    plné texty (3/1999- )
  • Duha (MZK Brno)
    tiráž
  • Lékařská knihovna (NLK)
    plné texty (1996-)
  • Knižnice a informácie (Matica Slovenská-SNK)
    plné texty (1997- )
  • Ikaros (soukromé osoby)
    vychází výhradně v elektronické formě plné texty (1997- )
  • Daidalos (K. Jonáková)
    zprav. server (2000- )


Soupisy elektronických časopisů

Cenným zdrojem, který nabízí orientaci v odborných elektronických časopisech a zejména přináší přehled o aktuálním stavu (odkazy, změny vydavatele atd.), jsou jejich seznamy, které jsou vytvářeny obvykle oborovými pracovišti. V tomto odstavci budou zmíněny pouze ty z nich, které jsou průběžně aktualizovány.
  • BUBL (Andersonian Library - Strathclyde University)
    98 titulů (poslední aktualizace 21. 9. 2000)
    obsah a anotace s různou retrospektivou, vyhledávání
  • Ehemaliges Deutsches Bibliotheksinstitut
    238 titulů (9. 8. 2000)
    základní identifikační údaje
  • Electronic Journal Collection (Faculty of Information Studies-University of Toronto)
    194 titulů včetně archivnictví a výpočetní techniky (24. 9. 2000)
    vydavatel a odkaz
  • Zeitschriftendatenbank (Staatsbibliothek zu Berlin-Preussischer Kulturbesitz)
    asi 3300 titulů (9. 1. 2000)
    základní identifikační údaje
  • NewJour (University of California-San Diego aj.)
    asi 9452 titulů ze všech oborů (28. 9. 2000)
    základní identifikační údaje, vyhledávání, prohlížení
  • Electronic Journal Access Project (Colorado Alliance of Research Libraries)
    61 titulů z knihovnictví a informační vědy (13. 7. 2000)
    URL vydavatele, vyhledávání, prohlížení podle předmětového hesláře Library of Congress
  • Index Morganus (E. L. Morgan - Univ. of Cal.-Berkeley)
    86 titulů (11. 3. 2000)
    vyhledávání
Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
VOJTÁŠEK, Filip. Elektronické časopisy se zaměřením na obor "informační věda a knihovnictví". Ikaros [online]. 2000, ročník 4, číslo 8 [cit. 2024-11-22]. urn:nbn:cz:ik-12878. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12878

automaticky generované reklamy