V současné době poskytuje v ČR službu elektronického dodávání dokumentů (dále EDD) pět systémů, které se liší tematickým zaměřením, rozsahem nabízených služeb, dostupností pro běžného uživatele, možnostmi zpřístupnění fondů a zdroji, ze kterých jsou služby nabízeny.

Nejrozšířenějším systémem je Virtuální polytechnická knihovna (dále VPK), jejíž provoz byl zahájen v roce 2000. Jedná se o projekt společenství převážně technicky zaměřených knihoven, které virtuálně sjednotily své fondy a vytvořily tzv. Souborný katalog VPK. Katalog obsahuje záznamy tištěných periodik ve fondu účastnických knihoven a záznamy elektronických časopisů z vybraných licencovaných databází, ke kterým mají účastnické knihovny přístup a licenční podmínky umožňují poskytování meziknihovních služeb.

V současné době je do projektu zapojeno více než 50 knihoven, z toho 41 knihoven poskytuje své služby prostřednictvím systému VPK, ostatní knihovny zpřístupňují své fondy klasickými meziknihovními službami. Servisním centrem zajišťujícím správu a provoz VPK je Národní technická knihovna.

Kromě základní služby, kterou je dodávání kopií článků objednaných ze Souborného katalogu VPK, lze v prostředí systému objednat i výpůjčky dokumentů a kopie článků ze zahraničních knihoven anebo službu Current contents – dodávání obsahů nově došlých čísel časopisů z fondu účastnických knihoven. Tuto službu nyní nabízí pouze Národní technická knihovna a Knihovna Antonína Švehly Ústavu zemědělské ekonomiky a informací. Uživatelem služeb VPK může být jak fyzická, tak právnická osoba.

eDDO – dodavatelské centrum pro společenské a přírodní vědy je projekt Národní knihovny ČR. Systém umožňuje dodávat kopie dokumentů z knihovních fondů Národní knihovny ČR, kromě exemplářů z Národního konzervačního fondu, a z licencovaných elektronických zdrojů, pokud to dovolují licenční podmínky. V rámci tohoto systému jsou nabízeny českým knihovnám též mezinárodní meziknihovní služby. Služba dodávání dokumentů je určena jak fyzickým, tak právnickým osobám.

Elektronická pedagogická knihovna (e-PK ) je kooperační systém pedagogických knihoven, které ze svých fondů společně poskytují služby typu document delivery - dodávání kopií dokumentů ze svých fondů. Servisním centrem zajišťujícím provoz technologií e-PK a správu uživatelských kont je Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského. Základními službami jsou dodávání kopií dokumentů z fondů účastnických knihoven, jejichž výběr a objednání umožňuje souborný katalog časopisů a bibliografické databáze e-PK, a rešeršní služby. Služby jsou určeny především pedagogickým pracovníkům a studentům pedagogiky, tematicky jsou zaměřeny na oblast pedagogiky, školství, výchovy a vzdělávání. Uživatelem služby může být jak fyzická, tak právnická osoba.

Studijní a vědecká knihovna v Hradci Králové
Služba elektronického dodávání dokumentů je poskytována registrovaným fyzickým čtenářům a knihovnám z fondu knihovny.

Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě
Služba je poskytována registrovaným uživatelům knihovny – fyzickým osobám. Digitální kopie jsou poskytovány z fondu knihovny nebo z Digitální knihovny Moravskoslezského kraje.
Služba EDD je v ČR poskytována od r. 1997, kdy ji Státní technická knihovna (dnes Národní technická knihovna) zavedla v rámci projektu Integrální virtuální knihovny (INVIK), a během svého vývoje prošla několika významnými změnami.

Vývoj služby v období 2000 – 2008

Značný rozvoj této služby nastal po roce 2000, kdy byly do provozu postupně uváděny výše zmíněné systémy.

Služba EDD umožnila získat uživateli na základě jeho individuální objednávky kopii článku z tištěného zdroje elektronickou cestou. Rozmnoženina článku v elektronické podobě byla vytvořena pouze za účelem doručení uživateli. Po vytištění článku uživatelem, musela být elektronická prozatímní kopie zničena. Kopie byla určena výhradně pro osobní potřebu uživatele.

Služba byla poskytována na smluvním základě, komunikace, služby i jejich vyúčtování probíhaly u většiny systémů na tzv. uživatelském kontě, což byl chráněný prostor uživatele zřízený na zabezpečeném serveru poskytovatele služby, vybavený systémem autentizace.

Díky jednoduchému a komfortnímu přístupu ke službě a rychlému vyřízení požadavků si služba brzy našla své příznivce. V roce 2008 bylo tímto způsobem poskytnuto téměř 200 000 kopií.

Hlavním nedostatkem poskytování služeb EDD v tomto období byly ne zcela vyjasněné autorsko-právní aspekty, neboť tento typ služby neměl oporu v platné legislativě. Autorský zákon č. 121/2000 Sb. (dále autorský zákon) účinný od 1. 12. 2000 řešení vypořádání autorskoprávních nároků při poskytování služby EDD neumožnil.

Vyřešení legislativních otázek poskytla až novela autorského zákona z roku 2006, která umožnila kolektivním správcům – agentuře DILIA uzavřít s Národní knihovnou ČR podle § 101 zákona č. 121/2000 Sb. (dále jen „autorský zákon“) kolektivní smlouvu o užití autorských děl zpřístupňováním díla knihovnou jednotlivcům ze strany veřejnosti na požádání podle § 18 odst. 2 autorského zákona pro účely výzkumu a soukromého studia.

Vývoj služby v období 2009 - 2011

V návaznosti na uzavřenou kolektivní smlouvu se od 1. února 2009 změnily podmínky elektronického dodávání autorsky chráněných dokumentů. Nové parametry, které ovlivnily poskytování a využívání služby, lze stručně shrnout do následujících bodů.

Uživatelé služeb
Smlouva je uzavřena pouze pro knihovny (nebo jejich společenství, např. VPK) evidované podle zákona č. 257/2001 Sb. o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). Příjemce služby (fyzická osoba starší 18 let) musí mít s knihovnou uzavřenou smlouvu o využívání EDD.

Technologické řešení
Technologické řešení služby musí být založeno na speciálním softwaru, který umožní zřízení tzv. uživatelského konta se zabezpečeným přístupem na chráněném serveru knihovny, jehož prostřednictvím budou služby poskytovány.

Omezení
Byl stanoven limit kopírovaných stran u knih, sborníků, učebnic apod. na 25 stran předlohy. Služba byla omezena na území ČR.

Administrativní záležitosti
Dodávané elektronické kopie musí být knihovnou označeny viditelným způsobem. Každá objednávka vyřízená službou EDD je doprovázena záznamem jedné transakce, který jednoznačně identifikuje rozmnožené dílo, zhotovitele a příjemce elektronické kopie. Knihovny jsou povinny zasílat agentuře DILIA čtvrtletně údaje o užití děl elektronickým sdělováním prostřednictvím Národní knihovny ČR.

Způsob užití rozmnoženiny
Elektronická rozmnoženina je poskytnuta přímo na konto koncového uživatele na základě jeho individuální objednávky. Licence mu umožňuje pro účely výzkumu nebo soukromého studia uložit rozmnoženinu v elektronické podobě v netextovém formátu (PDF, JPG) na svém počítači nebo zhotovit jednu tištěnou rozmnoženinu. Prozatímní elektronická rozmnoženina uložená na serveru knihovny musí být zničena.

Autorské poplatky
Zvláštní sazba autorského poplatku za digitální kopie byla stanovena na 15 Kč bez DPH za stranu, max. poplatek za jednu objednávku 100 Kč bez DPH.

Příklad poplatků za služby EDD v období od 1. 2. 2009 do 31. 3. 2011

Důsledky kolektivní smlouvy
Kolektivní smlouva vyřešila legislativní otázky, služba EDD je po uzavření smlouvy poskytována právně korektním způsobem. Zatímco knihovny se s administrativním zatížením postupně vyrovnaly, výše autorských poplatků většinu uživatelů odradila. Za rok 2009 se počet kopií dodaných prostřednictvím služby EDD radikálně snížil, celkem bylo poskytnuto necelých 5000 kopií.

Vývoj služby od 2011 po současnost

Neuspokojivá situace v oblasti využívání služby EDD opět přivedla k jednacímu stolu Národní knihovnu ČR zastupující knihovny evidované dle knihovního zákona u Ministerstva kultury ČR a agenturu DILIA, zajišťující ochranu autorských práv . Na začátku roku byl uzavřen dodatek k licenční kolektivní smlouvě, který vešel v účinnost od 1. 4. 2011.

Dodatek přinesl výrazné snížení autorských odměn a nabídl dvě varianty služby EDD. Uživatel si může zvolit, zda dodávaný dokument obdrží v papírové nebo elektronické podobě. V závislosti na konečné podobě rozmnoženiny (papírová, elektronická) je stanovena rozdílná sazba autorských odměn.

Varianta 1: rozmnoženina v papírové podobě
Digitální kopie je zhotovena pouze pro přenos do žádající knihovny, ta kopii vytiskne a předá koncovému uživateli.
Výše autorské odměny (bez DPH): 2 Kč/stranu, min. sazba za 1 objednávku – 10 Kč, max. sazba za 1 objednávku – 75 Kč

Výše autorského poplatku podle počtu stran - tištěný výstup

Varianta 2: rozmnoženina v elektronické podobě
Zhotovená digitální kopie je vystavena na kontě uživatele, ten si ji může uložit do svého počítače v elektronické podobě ve formátu netextového souboru nebo vytisknout.
Výše autorské odměny (bez DPH): 5 Kč/stranu, min. sazba za 1 objednávku – 10 Kč, max. sazba za 1 objednávku – 75 Kč.
Při pořizování kopií částí knih a sborníků je počet stran omezen na 20. Články z periodik je možné kopírovat bez limitu. Ostatní podmínky kolektivní smlouvy zůstaly v platnosti.

Výše autorského poplatku podle počtu stran – digitální kopie

Kolik uživatel zaplatí za službu EDD, případně za dodání tištěných kopií prostřednictvím MVS Národní knihovny ČR znázorňuje následující tabulka.

Příklady poplatků za služby EDD (platné od 1. 4. 2011)

Z uvedených příkladů je zřejmé, že v mnoha případech se vyplatí využívat službu EDD, zejména ve variantě, kdy je výstupem papírová kopie. Přesto je využívání služby EDD poměrně malé.

Trend vývoje poskytování kopií službou EDD z autorsky chráněných děl v období 2008 – 2013

Současný stav služby EDD v ČR

Přestože ceny služby EDD jsou příznivé a srovnatelné s cenami kopií dodávaných poštou, mnohdy i výhodnější, převažuje v ČR zájem o klasické reprografické služby. Pokud uživatelé využívají službu EDD, upřednostňují levnější variantu, jejímž finálním výstupem je papírová kopie. V roce 2013 bylo službou EDD poskytnuto necelých 14 000 kopií.

Rozdělení dokumentů poskytnutých službou EDD v roce 2013 podle finální podoby

Požadavky na službu EDD s tištěným výstupem v závislosti na počtu stran

Požadavky na službu EDD s digitální kopií v závislosti na počtu stran

Závěr

Služba EDD v ČR dosud zaznamenala největší rozvoj v roce 2008, avšak její poskytování nemělo oporu v tehdy platné legislativě, a na přípustnost této služby panovaly různé právní názory. Kolektivní smlouva uzavřená mezi Národní knihovnou ČR a agenturou DILIA účinná od 1. 2. 2009 komplexně vyřešila legislativní otázky, avšak díky vysokým autorským poplatkům zapříčinila její hluboký útlum. Výrazné oživení této služby nenastartoval ani dodatek ke kolektivní smlouvě uzavřený v roce 2011, který výrazně snížil autorské poplatky. Na počátku roku 2014 tak zůstává kvalitní a rychlá služba, založená na moderních technologiích, na okraji zájmu uživatelů.

Služba EDD může posloužit jako typický příklad pro fungování trhu. V původní podobě se jednalo o rychlou a pohotovou službu, která byla o něco dražší než běžné kopírovací služby knihoven, ale zvýšená cena byla kompenzována přidanou hodnotou za rychlost a pohotovost, s jakou uživatel mohl požadovanou kopii získat. Cena autorského poplatku byla stejná, jako u běžné papírové kopie, protože se vycházelo z předpokladu, že zhotovení digitální kopie slouží pro urychlení přenosu dat a je pouze technickou podmínkou pro vytvoření tištěné kopie. Nebezpečí, že by se digitální kopie jednotlivých časopiseckých článků nebo několik stránek kopírované knihy staly zdrojem nelegálního šíření digitálního obsahu, fakticky neexistovalo a neexistuje dodnes.

Při sjednávání nového režimu služby EDD požadoval kolektivní správce DILIA razantní zvýšení autorského poplatku s tím, že se z hlediska užití autorského díla jedná o zásadní změnu kvality celé služby a také poukazoval na to, že v zahraničí jsou autorské poplatky stále ještě vyšší než v podmínkách ČR. Uživatelé na prudké zvýšení autorských poplatků reagovali okamžitě poklesem zájmu o službu EDD a celkový počet zhotovených kopií poklesl na pouhou desetinu původního objemu. Od roku 2011 došlo po vzájemném jednání ke snížení autorských poplatků, což se projevilo zvýšením počtu požadavků a zhotovených kopií přibližně o sto procent, ale další provoz služby ukázal, že cena kopie je uživateli stále vnímána jako příliš vysoká.

Služba EDD je z hlediska knihoven zajímavou a moderní službou, na druhé straně její realizace vyžaduje značné náklady na investice a vlastní provoz. Jedná se jednoznačně o služby dotovanou, ale při malém počtu požadavků nelze vložené investice efektivně využít. Pokud jde o uživatele, ti se jednoznačně chovají podle zákona trhu – cena služby je příliš vysoká, a proto ji nevyužívají a hledají jiné způsoby uspokojení svých požadavků a jsou tlačeni do šedé zóny nelegálního kopírování. Stejně špatně jsou na tom i autoři a držitelé práv obecně – výše autorských poplatků omezuje využití autorských děl a příjem z užití děl je mizivý a také se ztrácí základní smysl, tj. co největší šíření informací.

Otázkou je, komu to všechno slouží? Knihovny poskytují špatnou a drahou službu, uživatelé nemohou efektivně využívat informační zdroje knihoven a autoři nezískávají profit z užití svých děl. Kolektivní správce DILIA se tváří, že zastupuje zájmy autorů, ale myslí to opravdu vážně?