nejpozdější
Vážení čtenáři,
na konci března 2013, tj. téměř přesně před rokem, byl oficiálně ukončen projekt internetizace knihoven. Ačkoliv byl projekt dlouhá léta kritizován za výraznou předraženost, na ministerstvu kultury tento fakt nejprve dlouhodobě ignorovali (natož aby se pokusili vyjednat lepší podmínky) a nakonec projekt pro nedostatek financí ukončili. Knihovny se s tím nakonec naštěstí popraly bez vážnějších následků, protože na rozdíl od úředníků jsou zvyklé pracovat s omezenými finančními zdroji a svou práci berou především jako poslání. Nemluvě o tom, že většina knihovníků a knihovnic se na svých pozicích nestřídají po dvou až čtyřech letech jako někteří úředníci a politici..
Na tuto nedávnou kauzu jsem si vzpomněl nejen kvůli zmiňovanému ročnímu výročí, ale také proto, že téma knihoven a internetu je pro březen typické. Ostatně celý měsíc se nejčastěji nazývá "Březen, měsíc knihy", "Březen, měsíc čtenářů" či "Březen, měsíc internetu" (zejména v letech, kdy fungoval stejnojmenný propagační projekt pana Jaroslava Wintera a Sdružení BMI). Stejnojmennný projekt "Březen, měsíc čtenářů" organizuje například sdružení SKIP (včetně již patnáctého ročníku soutěže Biblioweb); knihkupectví Martinus zase uspořádalo soutěž "Největší knižní hrdina". A o knihách, čtenářích a internetu bude i aktuální číslo časopisu Ikaros.
VíceRybářská knihovna ve Vodňanech působí při Výzkumném ústavu rybářském a hydrobiologickém od jeho založení v roce 1921.
VícePokud mluvíme o průmyslově-právních informacích máme ve většině případů na mysli informace patentové. To má řadu příčin. Mimo jiné i to, že označování, třídění, způsoby vyhledávání podle jednotlivých kriterií a postupy při zveřejňování patentových dokumentů jsou odborně náročnou disciplínou, která pro úspěch při takovém počínání vyžaduje řadu specifických znalostí. Ostatní instituty průmyslových práv (máme na mysli zejména průmyslové vzory a ochranné známky) také bývají zařazovány do odborných publikací této povahy, ale většinou jenom s odvoláním na to, že kdo dobře zvládá oblast patentových informací, nebude mít zvláštní potíže při práci s informacemi o průmyslových vzorech a ochranných známkách.
VíceAno, v Paříži nemají knižní veletrh (foire du livre), ale knižní salón (salon du livre). A letos již 34. ročník. Veletrh se konal jako obvykle na výstavišti Porte de Versailles. Denně otevřeno pro široké publikum, pouze pondělní dopoledne rezervováno odborné veřejnosti. Ta si mohla předem zajistit po internetu permanentku zdarma. Znamenalo to zaregistrovat se a oskenovat dokument, který potvrzuje, že dotyčná osoba je opravdu „odborným návštěvníkem“. Kromě toho si „neodborná“ veřejnost mohla s předstihem zařídit tzv.
VíceExkurze pražské organizace SKIPu do Parlamentní knihovny Parlamentu České republiky proběhla 17. února 2014. V knihovně nás vřele přivítal ředitel knihovny pan PhDr. Karel Sosna. Parlamentní knihovna je nejstarší součástí administrativy Parlamentu ČR (zal. 1858, před 155 lety) a odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny.
Poskytuje informační a knihovnické služby poslancům a senátorům, orgánům Poslanecké sněmovny a Senátu, zaměstnancům Kanceláře Poslanecké sněmovny, Kanceláře Senátu a dalším institucím a uživatelům. Parlamentní knihovna je veřejnou knihovnou ve smyslu knihovního zákona a poskytuje veřejné knihovnické a informační služby. Externím uživatelům jsou služby poskytovány jen prezenčně a přístup do prostor knihovny je umožněn v souladu se směrnicemi pro zajišťování ochrany objektů Poslanecké sněmovny a Senátu.
VícePři jízdě vlakem z Prahy na Lipský knižní veletrh člověk chtě nechtě několik desítek minut projíždí úchvatnými partiemi mohutně se tyčících skal Českosaského Švýcarska. Letos na něj ovšem Švýcarsko, to skutečné, či alespoň jeho knižní vyslanci, čekalo přímo v srdci veletrhu. Bylo totiž hlavní hostující zemí. Působivé expozici dominovala švýcarská vlajka ve vizuálně nápaditém třídimenzionálním ztvárnění. Díky jejímu umístění na stropě ji bylo možné pozorovat z mnoha možných úhlů a celému prostoru dávala symetrii a řád.
VíceV současné době poskytuje v ČR službu elektronického dodávání dokumentů (dále EDD) pět systémů, které se liší tematickým zaměřením, rozsahem nabízených služeb, dostupností pro běžného uživatele, možnostmi zpřístupnění fondů a zdroji, ze kterých js
VíceRegistr digitalizace je na světě již více než 5 let - za tu dobu nám již „vyrostl z plenek“. Je tedy čas ohlédnout se za jeho vývojem, zamyslet se nad tím, jak funguje i co by se mělo změnit do budoucna. A možná je také nejvyšší čas připomenout fakt, že tady „celostátní souborný katalog digitalizace“ máme – zejména těm, kteří digitalizují či digitalizovali, a o jeho existenci nevědí. Nebo si neuvědomují, že by měli také přispívat.
Více