Stojí-li menší veřejná knihovna těsně před začleněním elektronických informačních zdrojů do svých služeb, je vhodné položit si také otázky Kdy je nejlepší elektronické zdroje zavést a Jak je zavést co nejlépe.

Správnou strategií a načasováním je totiž možné výrazně zvýšit dopad a efekt tohoto kroku, který se kromě optimálního využití nových elektronických zdrojů samozřejmě pozitivně odrazí i na image a prestiži dotyčné knihovny.

Pokud se knihovna rozhodla využívat elektronické zdroje informací, měla by tak učinit včas. Lépe řečeno v pravý čas. Nepředpokládám, že by si malé veřejné knihovny prováděly podrobné analýzy možnosti využití určitých elektronických zdrojů, nebylo by to ani rentabilní, nicméně v každém případě je lepší mít hrubou představu o tom, proč chci v knihovně zavést elektronické zdroje, komu budou sloužit a jak si představuji jejich využití. V tom případě se zavedení elektronických zdrojů do knihovny nebude podobat plácnutí do vody naslepo, ale bude možné stanovit jednoduchou strategii jejich zavedení, zpřístupnění a propagace.

Považuji za velmi vhodné načasovat zavedení nových elektronických informačních zdrojů na velké celonárodní propagační akce, jako je především Březen - měsíc Internetu a říjnový Týden knihoven. Knihovnám a jejich aktivitám je v tomto čase věnováno několikanásobně více pozornosti médií, a tudíž i veřejnosti, což by byl hřích nevyužít. Naopak malý efekt by asi mělo zavádění jakýchkoliv nových služeb v "hluchých" obdobích roku, jmenovitě během letních prázdnin nebo v období kolem Vánoc. Přiznejme si, že veřejnost v tomto období prostě na knihovny neslyší a asi se na tom málo co změní i do budoucna.

Pro správné načasování, anglicky timing, mají velký význam i okolnosti ryze lokální. Místní zvyklosti, události a aféry, svátky a zvyky se dají výborně využít, opomenutí jejich vlivu však může novou službu v knihovně stejně tak efektivně pohřbít. Jsouc ze zemědělského jihu Moravy, musím myslet při propagaci služeb knihovny například i na to, že v dubnu nám na své zahrádky a záhumenky prchnou i naši nejvěrnější čtenáři a zpět by je nepřilákala ani sebevětší bombastická akce.

Menší veřejná knihovna se při zavádění elektronických informačních zdrojů již téměř nemůže dostat do situace "pionýra", prvního z prvních, experimentátora. Vždy se najde někdo, kdo je trochu napřed, kdo to již vyzkoušel, může poradit a pomoci. Nemá smysl si rozbíjet hlavu o zeď, když jsou v ní odemčené dveře. Neváhejte proto získávat zkušenosti a rady ostatních knihoven, které jsou o krok napřed. V naší branži naštěstí konkurence prakticky neexistuje, takže se o zkušenosti každý rád podělí a nepovažuje je za své obchodní tajemství.

Říká se, že náhoda přeje připraveným. Máte-li připravenu strategii zavádění a využívání elektronických informačních zdrojů, lze bezchybně využít záblesku velkorysosti zřizovatele nebo nečekaných finančních přebytků na konci roku a současně neučinit chybu zbytečného nebo ukvapeného, protože nepředpokládaného, rozhodnutí.

Úvahu se pokusím uzavřít jasnou a stručnou odpovědí na otázku: Kdy zavádět elektronické informační zdroje do veřejné knihovny? Odpověď podle mě zní: "Tehdy, když přesně vím, CO a PROČ dělám a také vím, CO budu dělat POTOM."