elektronický časopis o informační společnosti
nejpozdější
Celoroční seriál o elektronických informačních zdrojích ve veřejných knihovnách se pomalu chýlí k závěru, a proto se pokusíme přejít od obecných teoretických úvah k praktickým příkladům.
Naše imaginární menší veřejná knihovna již překonala všechna úskalí a své služby rozšířila o přístup k různým elektronickým informačním zdrojům, zdánlivě tedy dosáhla vytčeného cíle. Stalo se však něco, s čím jsme nepočítali.
VíceV našem seriálu o elektronických informačních zdrojích jsme alespoň teoreticky dospěli už do fáze, kdy knihovna tyto zdroje prosadila a získala a chystá se je nabídnout uživatelům. Jakkoliv se tato fáze může jevit jednoduchá, opět jde o skutečnost, kterou je nutné důkladně promyslet a naplánovat. Mohlo by se totiž stát, že po týdnu provozu nového elektronického informačního zdroje knihovna zjistí, že se dostala do naprosto neudržitelné situace, kterou neumí vyřešit a nezbývá jí, než od využívání nové služby opět ustoupit.
VíceV minulém pokračování jsme se zabývali situací, kdy je knihovna přímo tvůrcem nebo producentem elektronických zdrojů, nyní se opět vrátíme k běžnějšímu stavu využívání elektronických zdrojů vytvořených někým jiným.
VíceJiž po několik pokračování tohoto sloupku používám termín elektronické informační zdroje, aniž bych přesně definovala jeho význam.
VíceV dosavadních pokračováních tohoto seriálu jsme automaticky předpokládali, že veřejná knihovna je pouze pasivním uživatelem elektronických informačních zdrojů, které získala zvnějšku.
Více