Exkurze do informatického oddělení Knihovny Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze
Informatické oddělení Knihovny Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy v Praze sídlí na Malostranském náměstí, v budově nazývané Rotunda, jež je součástí bývalého profesorského domu jezuitského řádu, který sousedí s kostelem sv. Mikuláše. Budova byla ve dvacátém století dále používána Státní bankou, německou armádou, údajně v ní byly za totality odposlechové kapacity režimu a dnes slouží Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Na začátku tohoto století byla budova kompletně rekonstruována, přičemž byly mimo jiné nalezeny i odkazy na ne vždy slavnou minulost objektu, například sedm kompletních pozůstatků německých vojáků na nádvoří. Těla byla nalezena přibližně 30 cm pod povrchem, nedá se tedy snad ani mluvit o hrobech.
Sama Rotunda byla postavena v letech 1925-1927 pro účely tehdejší Státní banky, díky čemuž je vybavena i masivním podzemním trezorem, ve kterém byl uložen zlatý poklad tehdejšího státu. Dnes má podzemních podlaží pravděpodobně pět, nicméně jak uvedla naše průvodkyně Petra Hoffmannové, vedoucí této části knihovny, pod čtvrtým podzemním podlaží již dlouho nikdo nebyl. Na podzemní podlaží možná navazují i dnes předpokládané podzemní prostory historického města, prý i s chodbami vedoucími až na Pražský hrad (v tomto případě však jde spíše o legendy). Příklad, který ovšem mluví sám za sebe, je incident s pracovníkem či návštěvníkem, který se omylem zavřel v jedné z postranních chodeb trezorového podlaží, a jelikož nebyly k sehnání klíče, byla situace řešena tím, že mu pracovníci podali malým okýnkem svítilnu a roli toaletního papíru s dovětkem, že bude muset zkusit najít jinou cestu ven. Onoho zbloudilce nalezli o čtyři hodiny později zcela vysíleného kdesi v podzemí kostela sv. Mikuláše, což znamená, že po čtyřech hodinách bloudění napříč nezmapovaným bludištěm chodeb byl nalezen vzdušnou čarou pouze cca 50 metrů od místa, kde zavřel osudné dveře.
Další podzemní patro je dnes používáno jako soudní archiv Prahy 1 a v -3. patře byl údajně nalezen Hitlerův podzemní kryt. Dnes jsou využívána pouze patra -1 a -2 s tím, že po rekonstrukci (2001-2004) je budova vybavena výtahem pro bezbariérový přístup do trezorů, jelikož ty byly přístupné pouze po úzkém schodišti původní konstrukce. V trezorech je dnes umístěn depozitář fakulty, nicméně s dokumenty pouze po roce 2002, jelikož prostory byly – podobně jako řada jiných – vyplaveny velkou povodní. Sám depozitář je vybaven, až na pár moderních stolků a židlí, původním zařízením, včetně masivních kovových regálů, zamykacího systému a vzduchotechniky, která je od doby první republiky nedotčená. Lze ji pokládat za unikátní. Podobné zařízení měly například podzemní prostory Lucerny, nicméně se nedochovala a jejímu obnovení by pravděpodobně bránili památkáři. Díky tomuto zařízení jsou v podzemí budovy vyhovující podmínky pro skladování dokumentů a případných cenin.
V přízemí budovy se nachází počítačová laboratoř Matematicko-fyzikální fakluty, vybavená 150 počítači (75 pracuje na MS Windows, 75 na Unixu). Laboratoř je k dispozici 365 dní v roce a probíhá v ní jak výzkum, tak samozřejmě výuka, kterou vzhledem k omezené kapacitě vyučujících běžně doplňují studenti příslušných oborů.
Samotná knihovna je umístěna na sklem oddělené galerii v prvním patře kolem počítačové laboratoře. Na jednu stranu knihovna disponuje silným lingvistickým fondem, na druhou stranu informatické zdroje jsou často neaktuální nebo se potýkají s nedostatky především ve skriptech a české literatuře. Knihovna často získává svou odbornou literaturu na základě grantů.
Volně přístupný fond knihovny je řazen podle znaků Třídění Kongresové knihovny. Jedná se o jedno z prvních uplatnění tohoto třídění pro stavění fondu v ČR.
V prostoru knihovny je umístěna ještě malá oddělená studovna, která kromě klasických studijních účelů slouží také projektu Malach. Jde o databázi audiovizuálních nahrávek řízených rozhovorů s přeživšími holokaustu. V rámci projektu, založeného a částečně financovaného Stevenem Spielbergem, bylo nashromážděno zhruba 50 000 výpovědí (původně nahráno na VHS), které byly digitalizovány, uloženy do databáze a pečlivě oindexovány (například hledáme-li jméno, nehledá se pouze ve jménech vypovídajících, ale i ve jménech, která byla ve výpovědích zmíněna) a doplněny fotografiemi. Celá databáze je dnes uložena v Los Angeles, kam je knihovnou zprostředkován přístup. Lokálně jsou uložené pouze záznamy výpovědí Čechů a Slováků (ne vždy v mateřštině, dohromady cca 500 záznamů) a výpovědi, které byly v provozu staženy (pokud návštěvník chce vidět záznam, který není lokálně dostupný, daný záznam se stáhne z mateřské databáze a natrvalo uloží na disk v knihovně). Databáze byla v knihovně veřejně zpřístupněna v lednu 2010.
Vedoucí informatického oddělení knihovny Petra Hoffmannová při výkladu
Účastníci exkurze
Pohled do volně přístupného fondu řazeného podle znaků Třídění Kongresové knihovny
Masivní trezorové dveře ve skladu
Umístění kvalifikačních prací ve skladu
Praktická ukázka toho, co zbude z návštěvníka podzemí, který se ztratí
Výklad v podzemním skladu
Účastnice exkurze
Dobře prosvětlený interiér Rotundy
Počítačová laboratoř v Rotundě
Autorkou fotografií je Linda Jansová.