Exkurze do Knihovny AVU
Dne 21. 4. 2015 se uskutečnila další exkurze pořádaná pražskou organizací SKIP. Tentokrát jsme se podívali do knihovny Akademie výtvarných umění. Knihovna se svým unikátním interiérem sídlí v hlavní budově AVU. Hlavní budova AVU byla postavena v secesním slohu, někdy nazývaném též secesní barok. Autorem budovy je Václav Roštlapil. Projekt pochází z let 1897 až 1903, generální rekonstrukcí prošla budova roku 1998.
Knihovna Akademie výtvarných umění v Praze je jednou z nejstarších českých knihoven v oboru dějiny výtvarného umění a její počátky souvisí již se založením Akademie v roce 1799. Autorem původního unikátního interiéru knihovny z počátku tohoto století je známý český architekt Jan Kotěra.
Pohled na knihovnu z galerie a sochařský ateliér
Když procházíte chodbou hlavní budovy AVU, kde na zemi leží torza soch a všude jsou stopy po sochařské práci, doslova vás na konci chodby zaskočí prostor, ve kterém se knihovna nachází. Knihovna AVU je trojpodlažní s velice přitažlivým interiérem nejen pro studenty, ale mnohdy i pro filmaře, kteří s velkou oblibou prostor využívají. Zálibu filmařů sice AVU podporuje, knihovníci ovšem jejich nadšení nesdílejí. Knihovnou nás provázel Mgr. Tomáš Pergler, knihovník a umělec v jedné osobě. Poutavou formou jsme se dozvěděli o knihovně, studentech, ale i o umění, které je těsně spjato s knihovnou. A jak říká Mgr. Pergler: „ Umění do knihovny patří. Knihovny a obrazy, to je jeden kruh myšlení."
Fond knihovny je svým zaměřením přizpůsoben oborům, které se na AVU studují. Existují zde studijní programy v oblasti výtvarného umění, jako je malířství, sochařství, kresby a grafika, nová média, intermediální tvorby, restaurování uměleckých děl malířských a sochařských atd. V souvislosti s tím nejenom škola, ale i knihovna, rozvíjí uměleckou, vědeckou a výzkumnou, vývojovou a další tvůrčí činnost a podílí se na celoživotním vzdělávání.
Průvodcem po exkurzi byl kolega Tomáš Pergler
Knihovnu personálně zajišťují dva knihovníci – kromě našeho průvodce ještě PhDr. Tomáš Sluka. Fond knihovny obsahuje cca 60 000 publikací a odborné časopisy z oblasti výtvarného umění. Za loňský rok měla knihovna 1050 nových přírůstků. Probíhá zde také retrospektiva, zatím pouze de visu. Knihovna používá automatizovaný knihovnický systém KP-WIN, se kterým ale již není spokojena a ráda by přešla na Verbis. Snaží se zde vyjít vstříc jak svým studentům, kterých je cca 400, tak vyučujícím. Vzhledem k minulým ztrátám jednotek z fondu není možné půjčovat veřejnosti.
Asi jako mnoho jiných knihoven se i knihovna AVU potýká s nedostatkem prostoru. Nejen z tohoto důvodu knihovna již poněkolikáté žádala o grant na digitalizaci fondu, který bohužel zatím nikdy nedostala (rozpočet na samotnou digitalizaci je odhadován na 1 750 000 Kč). Avšak není v silách dvou lidí věnovat se studentům, fondu a zároveň digitalizovat. Knihy velkých formátů, které není kam uskladnit, proto dnes nedůstojně leží, kde se dá a trpělivě čekají na svůj osud. Knihovna samozřejmě poskytuje řadu další služeb jako je EDD apod. Zajímavostí je, že organizace si nepředplácí žádné licence na vstup do elektronických databází: podle průzkumů u studentů a vyučujících by náklady převyšovaly zájem čtenářů. Knihovna se ovšem podílí částkou 20 000 Kč ročně na chodu brány ART – oborová brána umění a architektura http://art.jib.cz/.
Pohled na galerii a točité schody, které na ni vedou
Knihovníci se všeobecně velmi často posunují za hranici knihovny, ať již svými zájmy nebo vědeckou činností. Zrovna tak je to i u knihovníka Tomáše Perglera, který je členem Nového sdružení pražských umělců, skupiny Et cetera… a zakladatel uměleckého hnutí Nevěř mouce.
Své zkušenosti z více než 30 samostatných výstav v ČR a zahraničí uplatňuje i při organizaci výstav a dalších kulturních akcí v Klubu knihovny, který vznikl při rekonstrukci knihovny Filozofického ústavu AVČR v roce 2009 (prostory bývalého výpůjčního protokolu). Díky jeho činnosti se Klub knihovny stal vyhledávaným galerijním prostorem, ve kterém od roku 2010 s úspěchem vystavovala svá díla řada českých i zahraničních tvůrců (malby, sochy, fotografie).