Zatímco většina studentů vysokých škol si poslední týden semestru spojuje spíše se zápočty, my, studenti UISKu, jsme pod vedením PhDr. Anny Stöcklové vyrazili na třídenní exkurzi do severovýchodních Čech. Během tří dnů jsme navštívili krásný empírový zámek Kačina a jeho zámeckou knihovnu, moderní prosklenou Univerzitní knihovnu Pardubice, Krajskou knihovnu v Pardubicích umístěnou v historických domech na Pernštýnském náměstí, Městskou knihovnu v Ústí nad Orlicí, která má statut pověřené knihovny, nově otevřenou budovu Knihovny města Hradce Králové a ve své kategorii unikátní knihovnu ZŠ Milady Horákové v Hradci Králové.

Zámecká knihovna Kačina

Prvním cílem naší cesty byl zámek Kačina a jeho zachovalá Chotkovská knihovna. Knihovnímu fondu položil základy Jan Rudolf Chotek a nachází se v levém křídle zámku. Knihovna původně obsahovala více než 40 000 svazků z 16. až 19. století. V rámci prohlídkového okruhu jsme absolvovali i prohlídku dobové lékárny a zámeckého divadla, které je umístěno v pravém křídle, a skleníku, jež obsahoval hezkou sbírku tropických a subtropických rostlin včetně právě dozrávajících plodů mandarinky obecné a všemožných sukulentů.

Zámek Kačina a zámecká knihovna (Foto: Robert Wünsch, Michaela Pappová)

Univerzitní knihovna Pardubice

Po empírovém zámku jsme měli na programu instituci zcela odlišného druhu a to Univerzitní knihovnu Pardubice. Knihovna, která univerzitu doprovází již od té doby, co v Pardubicích sídlila pouze Vysoká škola technologická, momentálně sídlí v moderní prosklené budově, která je velmi šikovně součástí univerzitního areálu. Z tohoto důvodu odpadá knihovně nutnost mít u každé fakulty menší pobočky. Pobočky má knihovna pouze dvě a to na dislokovaných pracovištích u fakulty restaurování a fakultě zdravotnických studiích.

Knihovna má celkem dvacet zaměstnanců a 186 000 knihovních jednotek, z nichž je 70 000 umístěno ve volném výběru. Knihovna řadí všechny svoje svazky dle MDT. Knihovní systém používaný knihovnou je Verbis od společnosti KP-sys a zaměstnanci jsou s ním celkem spokojení. Fondy jsou chráněny magnetickými pásky a příslušnými branami. Přístup do knihovny je bezbariérový. Knihovna je moderní a sídlí v jistě architektonicky zajímavých prostorách, které jsou jí však v něčem i na škodu, hlavně díky efektu skleníku, který v ní vzniká. V knihovně je neskutečné horko, které nesvědčí ani knihám ani zaměstnancům.

Krajská knihovna v Pardubicích

Po přestávce na oběd jsme pokračovali do Krajské knihovny v Pardubicích. Knihovna obývá tři historické domy na Pernštýnském náměstí. Historické domy s sebou nesou jedinečnou atmosféru knihovny včetně sklepu jako výstavního prostoru a skleněného průhledu na historickou studnu v přízemí. Umístění knihovny je ale také celkem nevyhovující vzhledem k prostorům dělených do menších místností a častým schodům.

Knihovna má navzdory umístění i bezbariérový přístup díky výtahům a plošinám. Nevidomí mohou navštívit oddělení zvukových knih. Knihovna zaměstnává celkem 53 zaměstnanců, z nichž se 4 věnují katalogizaci. Knihovna zastupuje regionální funkci. Ve své činnosti se knihovna velmi věnuje seniorům - především kurzy počítačové gramotnosti a projektem SENSEN čili senzační senioři, který se věnuje společným aktivitám seniorů jako jsou kurzy angličtiny, čtení, diskuze atd.

Knihovna používá systém Aleph, městské knihovny tohoto regionu používají především Clavius. Zhruba 80 000 knih ve volném výběru je chráněno magnetickými pásky. Beletrie je stavěná dle abecedy, naučná literatura dle MDT. První den byl zakončen naším zabydlením v Poutním domě u Králik.

Krajská knihovna v Pardubicích se nachází v těsné blízkosti Zelené brány a na fasádě nese reliéf zobrazující Viléma z Pernštejna. Vpravo: kostel Nanebevzetí Panny Marie u Poutního domu v Králikách (Foto: Pavel Farkas, Michaela Pappová)

Městská knihovna v Ústí nad Orlicí

Druhý den naší exkurze byl započat v Městské knihovně v Ústí nad Orlicí, která má statut pověřené knihovny pod Krajskou knihovnou v Pardubicích. Sympatická paní ředitelka nám přišla naproti až na parkoviště, odkud jsme pokračovali do samotné knihovny. Vstup do knihovny tvoří schody, což rozhodně není ideální, schody jsou však i uvnitř knihovny. Absenci bezbariérového přístupu se však knihovna snaží kompenzovat donáškou knih domů nebo alespoň před knihovnu.

Knihovna má rozsáhlé oddělení zvukových knih a hudby. Knihovna se aktivně zapojuje do dění IT kurzy pro seniory, akademií volného času atd. V roli pověřené knihovny se i pomocí systému REX stará o 9 městských knihoven a 19 obecních, přičemž pro regionální funkci je přidělen samostatný pracovník.

Knihovna používá systém Clavius, ale v dohledné době hodlá přejít na open source systém upravený na míru jejími programátory. Knihovna vlastní celkem 100 000 knih, přičemž 20 000 je ve volném výběru. Fondy beletrie jsou stavěné podle abecedy, odborná literatura dle MDT. Fond bohužel není chráněn ani magnetickými pásky. Z Ústí nad Orlicí jsme se přesunuli opět do Králik a navštívili Památník obětem internace.

Knihovna města Hradce Králové

Poslední den naší exkurze byl věnovaný městu Hradci Králové. Knihovna města Hradce Králové sídlí od 20.3.2013 v nové budově přestavěné továrny. Budova je urbanisticky řešená s "přiznanou" tovární minulostí. Rozvržení knihovny bere v potaz jak čtenáře, tak knihy.  V přízemí jsou umístěny sklady, výstavní a konferenční sál, kavárna (vedená samotnou knihovnou) a recepce. Na střeše je umístěna letní čítárna. Prostory knihovny jsou velmi světlé a vzdušné, i díky světlíkům umístěným na střeše.

Bezbariérové řešení knihovny je perfektní. Nechybí výtahy a plošiny. Zvuková knihovna je umístěna co nejblíže vchodu a po celé knihovně jsou hlasové majáky, umělé vodící linie a hmatové plánky. Zvuková knihovna nabízí slepecké zásilky. Fondy jsou chráněné magnetickými pásky a do budoucna by měla přibýt i ochranka. Knihovna používá systém Clavius, raději by však Aleph, na který však nemá prostředky. V oddělení zpracovávání fondu pracuje 5 lidí.

Střešní čítárna Knihovny města Hradce Králové a interiér knihovny (Foto: Robert Wünsch, Michaela Pappová)

Knihovna ZŠ Milady Horákové

Z Knihovny města Hradce Králové jsme se přesunuli do poměrně unikátní školní knihovny u ZŠ Milady Horákové. Škola dostala v roce 2009 grant, v jehož rámci posílila právě pozici knihovny plně placenou knihovnicí, rozšířila fond a další aktivity knihovny.

Knihovna slouží jako informační centrum studentům i učitelům, především se však hojně podílí na výuce a výchově ke čtenářství. Studenti knihovnu navštěvují v rámci hodin, koná se tu předčítání prvňáčkům od deváťáků (a předčítání deváťákům od prvňáků), pasování malých čtenářů,  noc s Andersenem. Děti v knihovně tráví i svůj volný čas, mohou tu dělat úkoly, volně hledat informace, koukat se na televizi... Ve fondu se shromažďují i hotové studentské práce.

Knihova používá systém KpWin, ve kterém však nefunguje optimálně stahování záznamů, takže se vytváří manuálně. Dokumenty jsou stavěny tematicky dle pole oboru a čtenářskému určení. Děti, které v knihovně byly během naší přítomnosti, působili, že jsou zvyklé do knihovny chodit a paní knihovnici mají rády.

Závěrem

Během návštěv v knihovně jsme se přesvědčili o klasických problémech, se kterými knihovny bojují jako je především nedostatek financí (a to na téměř cokoli) a nevyhovující prostory. Ačkoliv knihovny byly různého typu, tak všechny kromě knihovny v ZŠ Milady Horákové řadí fondy stejně, beletrii abecedně dle autorů a odbornou literaturu dle MDT. Rovněž tyto knihovny přejímají 3/4 katalogizačních záznamů. Nicméně ve všech knihovnách jsme se setkali se snahou a ochotou zaměstnanců.