Dobrá otázka by možná zněla, jaký je můj názor na současný stav téměř padesáti ústavů, protože to, co po svém nástupu postrádám, je vnímání fakulty jako celku. Mým základním cílem je tedy změnit tento stav, aby skutečně existovalo něco jako pojetí jedné instituce. A pokud jde o problémy a směry? Studijní reforma (reálné strukturované studium), ekonomická vícezdrojovost (využití prostředků EU), informační „revoluce“ (centrální knihovna, infosystém), zahraniční prestiž (reálný systém kreditů, fungující zahraniční agenda), vědecká jedinečnost (zvýšení efektivity vědy, využití prostředků na další rozvoj vědy). FF UK musí patři po všech těchto změnách k jedinečným fakultám této republiky, resp. středoevropského prostoru.

Ve zprávě ze 14. února letošního roku jste uvedl, že se chystáte během března rozšířit kolegium děkana (jehož členy jsou proděkan pro vědu, proděkanka pro studium, proděkanka pro zahraniční a vnější vztahy, členka předsednictva Akademického senátu Univerzity Karlovy, předseda Akademického senátu FF UK, zástupkyně odborové organizace FF UK, tajemník FF UK a zástupce studentské části akademické obce, pozn. red.) o proděkana pro rozvoj a proděkana pro informační zdroje. Mohl byste blíže vysvětlit, jaká bude náplň práce těchto dvou nových proděkanů, zejména proděkana pro informační zdroje, a jaká jsou Vaše osobní očekávání v souvislosti s tímto rozšířením kolegia?

Jednoduše řečeno, dne 13. 3. 2006 nastoupil ing. Jiří Gregor na pozici proděkana pro rozvoj, neboť pro oblast rozvoje vnímám potřebu profesionála zvenku; jeho práce bude zahrnovat otázky vnitřního členění rozpočtu (tzv. balíčky), fundrising, investice (knihovna, nástavba 4. patra hlavní budovy), zefektivnění provozu. A proděkan pro informační zdroje dr. Albert Kubišta funguje již od 6. 3. 2006 s jasnými úkoly vytvoření centrální knihovny FF UKa funkčního informačního systému školy (v první fázi především studijní infosystém). Při širokém záběru fakulty považuji oblast informačních zdrojů za zásadní, především z hlediska vnitřní funkčnosti, ale též komunikace navenek.

Jak vnímáte úlohu Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK (ÚISK FF UK) v rámci celé fakulty?Jak hodnotíte současnou spolupráci s ÚISK FF UK a jakým směrem by se měla podle vás vyvíjet?

Podle mého názoru je ÚISK profesionálním pracovištěm, které bych rád aktivněji přitáhl k tvorbě celofakultní koncepce, a to jak u knihovny, tak infosystémů školy. Spolupráce je doposud mimořádně dobrá, doufám, že bude taková i nadále.Samozřejmě jsou zde i další témata, která lze společně rozvíjet, ale v tento moment se držím reálných úkolů, přičemž se nebráním ani debatě o vizích.

Počítáte tedy s tím, že ÚISK bude přímo zapojen do tvorby infosystému FF UK a zejména do tvorby koncepce centrální knihovny FF UK? A plánujete v této souvislosti také spolupráci s dalšími odborníky z oblasti knihovnictví a informačních služeb? Pokud ano, oslovil jste již v tomto směru konkrétního odborníka (či konkrétní odborníky)? Mohl byste je již nyní jmenovat?

Ano, počítám, v obou pracovních skupinách nového proděkan pro informační zdroje jsou pracovníci ÚISK zastoupeni a do značné míry bude právě jejich koncepční pohled základem pro oba funkční systémy. Z externích odborníků jsme do pracovní skupiny pro centrální knihovnu získali dr. Stoklasovou z Národní knihovny a ředitelku knihovny Národního muzea Mgr. Šírovou, takže věřím, že i tento externí pohled nám v projektu knihovny napomůže.

PhDr. Stanislav Čumpl, vedoucí Střediska vědeckých informací FF UK, ve svém článku Vývoj knihoven a výstavba ústřední knihovny Filozofické fakulty Univerzity Karlovy uvedl, že „[d]louholeté snahy fakulty o zřízení plně funkční ústřední knihovny mají naději, že budou naplněny“. V návaznosti na tento citát bych se vás ráda zeptala, jakou důležitost přisuzujete ústřední knihovně FF UK Vy osobně? Mohl byste našim čtenářům přiblížit prozatímní představu o centrální knihovně FF UK? Kdy by mohla ideálně začít knihovna fungovat? Jaké jsou hlavní kroky k naplnění této vize?

Důležitost přisuzuji velkou, ostatně to dokládá i pozice pátého proděkana, jakož i spolupráce s ÚISK. Rád bych zvládl funkční knihovnu (prostorově) cca v polovině svého děkanátu, systémově to bude jistě běh na delší trať. Prozatímní projekt hovořil o centrálním systému a centrální studovně, zároveň počítal i s ponecháním lokálních a seminárních studoven. Bohužel, chyběla zcela přesná definice poměru mezi „centrem“ a „lokálem“. O tu se nyní pokoušíme. Základem musí být jednotný centrální katalog a fungující centrální studovna v hlavní budově FF UK. Otázka uložení fondů a oněch seminárních studoven je zcela konkrétní úkol pro nového proděkana. Pokud se zároveň podaří všechny technické a stavební záležitosti, otevřeme centrální studovnu do letního semestru školního roku 2007/2008. Otázka retrokonverze všech fondů FF UK je pak jistě běh na delší trať.

Chystáte také nějaké změny týkající se internetové prezentace FF UK (v minulém čísla Ikara jsme čtenáře informovali o výsledcích auditu této prezentace, který byl proveden v rámci výuky na ÚISK FF UK)? Máte konkrétní představu o termínech? Do kterého data by měly nové stránky FF UK být zprovozněny?

Chystám, je to další úkol pro proděkana pro informační zdroje. Ztotožňuji se s auditem ve smyslu základních doporučení, tj. umět komunikovat také mimo FF UK, oddělit jasně intranet a internetové stránky, graficky stránky občerstvit, vytvořit funkční anglickou mutaci atd.Rád bych se nějaké výraznější změny dočkal již do konce tohoto kalendářního roku.