Na letošním mezinárodním kongresu IFLA v Oslu a na následující cestě po dalších norských městech a knihovnách jsem se snažila se střídavými úspěchy souběžně sledovat a zvládat několik okruhů:

• řízení bibliografické sekce IFLA a její předání novému vedení,
• bibliografické podchycení elektronických (zejména online) zdrojů,
• tvorba elektronických bibliografií,
• trvalá ochrana a zpřístupnění publikovaných digitálních a digitalizovaných dokumentů,
• portály, online katalogy, souborné katalogy a jejich vzájemné souvislosti,
• novostavby a rekonstrukce knihoven.

Podchytit šest různorodých tematických okruhů do hloubky v rámci jednoho krátkého příspěvku není možné, proto se u každého okruhu omezím na krátký souhrn a navigaci k doplňujícím materiálům pro zájemce o další podrobnosti.

Řízení bibliografické sekce IFLA a její předání novému vedení

V letošním roce mi vypršel čtyřletý časový mandát pro řízení sekce (dle pravidel IFLA maximálně 2x2 roky) i pro členství v ní (dle pravidel IFLA maximálně 2x4 roky). Kromě řízení prvního jednání stálého výboru Bibliografické sekce bylo třeba zajistit řádný průběh volby nového vedení sekce (předseda sekce, sekretář, pokladník a informační koordinátor) a předání řízení sekce novému vedení. Novou předsedkyní Bibliografické sekce se stala Unni Knutsenová z Oslo University College, sekretářem a pokladníkem v jedné osobě Beacher Wiggins z Library of Congress a informační koordinátorkou Claudia Wernerová z Deutsche Bibliothek. Jedná se o zkušený tým vynikajících odborníků, který nepochybně povede sekci v následujících letech velmi dobře.

K povinnostem odcházejícího vedení patří přednesení informace o činnosti sekce v uplynulém období v rámci veřejné prezentace Divize bibliografické kontroly. Jde o stručnou zprávu, která je dostupná na:

Division IV. - Bibliographic Control
IFLA Bibliography Section Activities

BOHDANA STOKLASOVA, Chair, Bibliography Section (National Library of the Czech Republic, Prague, Czech Republic)

Fotografie z veřejné prezentace Divize bibliografické kontroly jsou dostupné na: http://jib-info.cuni.cz/foto/ifla2005/divopen/.

Kromě stručné prezentace v rámci divize má každá sekce IFLA k dispozici vlastní dvouhodinový blok. Bibliografická sekce se již několik let snaží o to, aby její veřejný program i související publikace byly maximálně přínosné pro region, v němž se mezinárodní kongres IFLA koná. Zatímco program na loňském kongresu konaném v Buenos Aires byl věnován obecné tematice bibliografické kontroly v Latinské Americe (viz souhrn publikovaný v loňském Newsletteru sekce), byl letošní program zaměřen na „horká“ témata bibliografické kontroly v Evropě, kterými jsou bezpochyby:

Bibliografické podchycení elektronických (zejména online) zdrojů a tvorba elektronických bibliografií

Veřejná prezentace Bibliografické sekce s názvem
National bibliography: new tools, new materials
obsahovala řadu příspěvků, které stojí za podrobnější prostudování. Celý blok uvedla srovnávací analýza evropských národních bibliografií zaměřená na zacházení s elektronickými zdroji:
IFLA survey on inclusion of electronic resources in national bibliographies

BEACHER WIGGINS (Library of Congress, Washington D.C., USA)

Český překlad analýzy situace v Evropě a porovnání výsledků se situací u nás budou společně uveřejněny v příštím čísle časopisu Knihovna.

Hlavní řečník celého bloku John Byrum z Library of Congress se ve svém jako vždy vynikajícím příspěvku obecnějšího ladění zamýšlel nad změnami, kterými musí s ohledem na nový kontext a požadavky uživatelů projít online katalogy knihoven i národní bibliografie
Recommendations for urgently needed improvement of OPAC and the role of the National Bibliographic Agency in achieving it

JOHN D. BYRUM (Library of Congress, Washington D.C., USA)

Na příspěvek Christiana Lupovici z Bibliothèque nationale de France shrnující francouzské zkušenosti...
Web crawling: The Bibliothèque nationale de France experience
CHRISTIAN LUPOVICI (Bibliothèque nationale de France, Paris, France)
...navázala Maja Žumer z University of Ljubljana, která je předsedkyní pracovní skupiny IFLA pověřenou přípravou doporučení pro národní bibliografie, informací o výsledcích i plánech pracovní skupiny:
Guidelines for (electronic) national bibliographies: work in progress
MAJA ZUMER (University of Ljubljana, Ljubljana, Slovenia).

Fotografie z veřejné prezentace Bibliografické sekce jsou dostupné na samostatných stránkách.

Trvalá ochrana a zpřístupnění publikovaných digitálních a digitalizovaných dokumentů

V souvislosti s koordinací přípravy Koncepce trvalého uchování knihovních sbírek tradičních a elektronických dokumentů v knihovnách ČR do roku 2010 mne samozřejmě velmi zajímala i tato problematika. Aliance IFLA a ředitelů národních knihoven pro bibliografické standardy (IFLA/CDNL Alliance for Bibliographic Standards - ICABS) zvolila za hlavní téma své veřejné prezentace na mezinárodním kongresu IFLA 2005 v Oslu Zajištění přístupu k digitálním sbírkám, což dokazuje, že se jedná o téma, které „hýbe“ současným knihovnickým (a nejen knihovnickým) světem. Veřejná prezentace ICABS pokryla velmi kvalitními příspěvky problematiku platných i rodících se standardů v oblasti ochrany a zpřístupnění digitálních dokumentů a také přinesla souhrnné informace o projektech probíhajících v různých zemích světa. V následujícím textu se zcela záměrně omezím pouze na výčet příspěvků bez dalšího komentáře pro ty, kteří si chtějí příspěvky přečíst ihned v některém z uvedených jazyků. Během měsíce ledna však vyjde většina z uvedených příspěvků v časopise Knihovna v podobě téměř kompletních českých výtahů s komentářem Matina Vojnara (problematika standardů) a mým (národní projekty). Mezinárodní kontext vytváří širší rámec pro Koncepci trvalého uchování knihovních sbírek tradičních a elektronických dokumentů v knihovnách ČR do roku 2010, která bude publikována v témže čísle časopisu Knihovna.

Maintaining access to digital collections

• Opening of the session
  RENATE GÖMPEL (Die Deutsche Bibliothek, Frankfurt am Main, Germany)
• Getting started: what needs to be in place to maintain access to digital collections
  
  PAMELA GATENBY (National Library of Australia, Canberra, Australia)
• Preservation Metadata Standards for Digital Resources: what we have and what we need
  
  SALLY McCALLUM (Library of Congress, Washington D.C., USA)
• Emerging Standards in digital preservation
  
  INGEBORG VERHEUL (The Royal Library, The Hague, Netherlands)
• Nestor and KOPAL - Two national initiatives to ensure long-term accessibility of digital documents in Germany
  
  REINHARD ALTENHÖNER (Die Deutsche Bibliothek, Frankfurt am Main, Germany)
• Collaboration in archiving in the UK
  
  CAROLINE BRAZIER (British Library, London, UK)
• Web archives long term access and interoperability: the International Internet Preservation consortium activity
  
  CATHERINE LUPOVICI (Bibliothèque nationale de France, Paris, France)

Portály, online katalogy, souborné katalogy a jejich vzájemné souvislosti

Problematika portálů, online katalogů, souborných katalogů a jejich vzájemných souvislostí mne zajímá s ohledem na Jednotnou informační bránu, oborové informační brány, Souborný katalog ČR a rodící se sdílenou katalogizaci v rámci Souborného katalogu ČR. Příjemným důkazem, že náš projekt Jednotné informační brány patří k projektům mezinárodně uznávaným, je skutečnost, že v této oblasti jsem nejela do severských zemí (poznámka: v návaznosti na konferenci IFLA v srpnu Norsko, v listopadu Finsko) zkušenosti získávat, ale předávat. Uvedené země nedávno implementovaly pro budování svých knihovních portálů stejné programové vybavení (MetaLib a SFX) jako před několika lety Národní knihovna ČR (NK) ve společném projektu s Univerzitou Karlovou v Praze (UK). Kolegové ze severských zemí navštívili v uplynulých letech NK i UK, nyní pozvali zástupce NK i UK na návštěvu norských a finských (národních a univerzitních) knihoven. V Norsku jsme navštívili univerzitní knihovny v Oslu, Trondheimu a Bergenu. Implementace programů MetaLib a SFX je zde teprve v začátcích, ale na jednotlivých univerzitách jsme se setkali s velmi kvalitními odborníky ve vedení fakultních knihoven i celých univerzitních knihoven. Jejich vysoká odbornost, dobře organizovaná spolupráce a řádově jiné finanční možnosti v porovnáni s naším projektem Jednotné informační brány, který musí každoročně bojovat o přežití v rámci programu VISK, přinesou nepochybně v dohledné době kvalitní výsledky v našich podmínkách těžko dosažitelné. Zajímavá byla i návštěva centra Bibsysu v Trondheimu. Fungování sdílené katalogizace stejně jako podpora, kterou Bibsys poskytuje norským knihovnám, je z našeho pohledu impozantní. Přesto jsme vyslechli od ředitelů univerzitních knihoven řadu kritických poznámek na pomalý a drahý vývoj celého systému, nedostatečnou flexibilitu, problematickou kompatibilitu a „bezešvou“ napojitelnost tohoto přece jen proprietárního systému na ostatní subsystémy současného velmi dynamického informačního prostředí a trhu.

Novostavby a rekonstrukce knihoven

V době konání kongresu IFLA ještě nebyla dokončena knihovnická část stavebního programu novostavby NK na Letné a návštěva několika norských (zejména univerzitních) knihoven nepochybně přispěla k jeho zkvalitnění.

V Oslu jsem navštívila nově rekonstruovanou Národní knihovnu, která mne ovšem příliš nenadchla. Zde jsem si uvědomila, jak nelehkým úkolem je rekonstrukce historické budovy s již zaběhlým provozem. Vzhledem k poměrně velké přístavbě (již druhé) jsem očekávala přesunutí řady administrativních činností „dozadu“ do přístaveb a vyčlenění většiny prostor v přední historické části knihovny pro uživatele. I po rekonstrukci ale zůstává pro uživatele přístupná jen část budovy.

Z mnoha míst je velmi dobře vidět do kanceláří, takže uživatel má často nepříjemný pocit nevítaného vetřelce v administrativní budově. Nepříliš zdařilá a místy násilná je kombinace moderních a historizujících prvků v budově.

I když zde najdeme i místa velmi hezká, celek nepůsobí harmonicky a přívětivě.

Je možné, že jsem byla příliš přísným kritikem rekonstruované budovy norské Národní knihovny po návštěvě zdejší Univerzitní knihovny, která mne zaujala (kromě celkového příjemného řešení a funkčního i hezkého dřevěného nábytku) zejména svým napojením na sousední park. Propojení s parkem zabudované v našem teoretickém konceptu jsem zde viděla ve formě nádherné praktické ukázky.

Velmi inspirativní zkušeností byla návštěva několika norských studijních center v Oslu, Trondheimu a Bergenu. Studijní centra jsou vlastně moderními univerzitními knihovnami. Klasické univerzitní knihovny s malým procentem otevřených výběrů a expedicí z uzavřených skladišť do studoven a s nedostatkem otevřeného prostoru na jedné straně i soukromí na straně druhé zde v 90. letech prošly hlubokou krizí provázenou prudkým poklesem návštěvnosti knihoven. Kromě uzavření a/nebo sloučení řady knihoven byla důsledkem rozsáhlá analýza příčin i přání uživatelů. Výsledkem je koncept studijních center (learning centers) nabízejících kromě klasických knihovnických služeb (vázaných na fondy knihovny umístěné většinou ve volných výběrech i na externí zdroje) příjemné prostředí pro celodenní pobyt, setkávání a týmovou práci. Příjemné a dobře zásobené i vybavené kavárny a restaurace jsou zde stejně samozřejmé jako zóny určené pro relaxaci a pocit volnosti v otevřeném prostoru.

Pro týmovou práci jsou k dispozici nejen částečně oddělené prostory s protihlukovými stěnami zakomponované ve volném prostoru, ale i zcela uzavřené prostory s variabilní velikostí i vybavením.

Studijní centra přinesla prudký nárůst návštěvnosti. Zájem o ně roste a namísto nedávného uzavírání knihoven jsou budována a otevírána centra nová. Fotografie z již otevřených a fungujících studijních center jasně dokumentují, že se zde uživatelé cítí dobře. Podařilo se mi dostat se i do studijních center zcela nových a ještě neotevřených – odsud pocházejí fotografie prozatím prázdných prostor.

Velmi zajímavým příkladem na závěr a možná i inspirací pro některé české knihovny je univerzitní knihovna v Bergenu. Před cestou po norských knihovnách jsem se samozřejmě snažila v rámci přípravy získat maximum informací od kolegů z různých českých knihoven, kteří již jednotlivé instituce navštívili. Knihovna v Bergenu mi nebyla doporučena s ohledem na to, že se jedná o nezajímavou klasickou knihovnu. Tato původně nezajímavá knihovna však byla zcela nedávno transformována v krásné a moderní studijní centrum (méně využívané dokumenty jsou umístěny v podzemí, z původních uzavřených skladišť se staly volné výběry a probouráním klasických studoven vznikl příjemný volný prostor uprostřed) a jen obvodový plášť a několik dalších míst připomínají původní budovu ze 60. let.