Informační chování a kvantitativní analýza jako základní postupy k dosažení důvěryhodných vědeckých informací (Milan Špála)
Milan Špála z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze se v úvodu věnoval změně názvu sekce v čase (evaluace vs. hodnocení). Zmínil problematiku scientometrie a v souvislosti s tím také Jana Vlachého, tj. jediného Čecha, který v roce 1989 získal mezinárodní cenu Derek J. de Solla Price.
Ve svém příspěvku M. Špála využil tři základní přístupy k problematice hodnocení vědy – výzkumnou činnost, editorské principy a práci s informačními zdroji. Zmínil oblast informačního chování a definici informační gramotnosti od Sheily Webberové. Připomněl také publikaci New Directions in Human Information Behavior
Dále představil organizaci The Association of Learned and Professional Society Publishers, seminář Citation Analysis for Publishers, který se uskuteční 26. 5. 2011 v Londýně, a kurzy Introduction to Journals Publishing (jenž je plánován na 21. 6. 2011 rovněž v Londýně), a Making Sense of Social Media (uskuteční se 23. 6. 2011 tamtéž). V této souvislosti M. Špála poznamenal, že googlovská generace místo studia spíše nahlíží a dívá se.
Přednášející dále zmínil, že 10. 5. 2011 se uskutečnilo sympozium Mapping and Measuring Scientific Output – Live Webcast, které zahajoval Eugene Garfield, který stále fascinuje svými inovativními přístupy. Na sympoziu dále vystoupili i Henry Small, Jevin West, Hank Moed, Katy Bornerová (prezentovala mj. atlas vědy) a Kevin Boyack. Sympozium vneslo řadu nových pohledů do měření vědeckých výzkumů.
M. Špála se věnoval i problematice otevřeného přístupu – zdůraznil, že otevřený přístup k publikacím vede k jejich vyšší citovanosti. V závěru zmínil úskalí scientometrie, konkrétně článek Zvrácené důsledky kafemlejnku publikovaný v Lidových novinách 26. 2. 2011. Upozornil také na výzkum E. Garfielda, z něhož vyplynulo, že během cca 40 let ze 33 milionů zveřejněných článků získala polovina jenom jednu citaci.
(lj)