VICKERY, Brian; VICKERY, Alina. Information Science in Theory and Practice. 3rd ed. Munich : K. G. Saur, 2004. 400 s. ISBN 3-598-11658-6 (tištěná kniha). ISBN 3-598-44008-1 (e-book).

Od října 2005 mají studenti Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK k dispozici a neomezenému využití elektronickou učebnici (e-book) informační vědy, i když zatím jen na jeden rok. Jde o dvojnásobně užitečnou věc: jednak jde o jednu z pilířových učebnic informační vědy ve světě a jednak studenti mají k dispozici elektronickou učebnici, ze které mohou studovat pro více předmětů jak na bakalářském stupni, tak i v magisterském a doktorském studiu. O jaký informační pramen se jedná?

Ukázka přístupu do nitra elektronické knihy, která je v současnosti licenčně a sponzorsky přístupná pro studenty informačních studií a knihovnictví v Praze na FF UK

Již několikrát byla vydána publikace spoluautorů Aliny a Briana Vickeryových, která je velmi dobrou učebnicí informační vědy pro studenty a jejich učitele. Je také inspirativní knihou pro všechny zájemce o informační vědu.

Autoři se zde zabývají informační vědou od jejích základů až po poměrně pokročilé teorie a vztahy informační vědy k dalším oborům, oblastem a tématům. Celá elektronická publikace je členěna do 10 základních kapitol, ale konceptů zachycených v mnoha dalších dílčích kapitolách je skutečně několik desítek. V počátečních kapitolách jde o vystižení podstaty a charakteru informační vědy, o zamyšlení nad rolí informací ve společnosti a v komunikačním procesu a o zamyšlení nad informační společností a informačními potřebami obecně. Je to jakési zdůvodnění vzniku a existence informační vědy. Jedna z jádrových a nejrozsáhlejších kapitol (People and Information) je věnována vztahu člověka a informací; kromě teorie je v této kapitole obsažena i celá řada praktických příkladů a přirovnání tak, jak přislíbil už název díla – Informační věda v teorii a praxi. Nemohu si při pročítání této kapitoly nevzpomenout na dávnou knihu mého kolegy docenta Vladimíra Smetáčka Lidé a informace, která spouštěla můj zájem a rozhodnutí studovat informační vědu.

Neméně jádrové jsou kapitoly věnující se velmi důležité části tzv. informačního cyklu – problematice vyhledávání informací (kapitola Information Retrieval a kapitola Semantics and Retrieval). Vyhledávání informací je jedním z nejpodstatnějších konceptů nejen teorie, ale zejména praxe informační vědy promítajícím se do konceptu informačních systémů. Proto se zcela logicky přechází do teorie systémů, k metodám hodnocení systémů a typologii systémů, což jsou témata další části této učebnice. Trochu mimo jádrový rámec, ale zcela na místě a funkční je kapitola o vztahu internetu a informační vědy. Je cítit, že autoři tím chtěli aktualizovat původní verze a vydání monografie. Tato kapitola ale zároveň ukazuje, jak si oba autoři internetu a jeho role považují a jaký nesmírný význam v lidské komunikaci a ve vlastní informační vědě mu přisuzují. Není pochyb, že internet a elektronické síťové prostředí udělaly fantastickou službu informační vědě v její popularizaci. Internet velmi napomohl realizaci vizí, které informační věda nastiňovala již před desítkami let, stejně tak napomáhá váženější a nové roli knihoven a knihovnictví coby jedné významné a zájmové části informační vědy.

Informační věda je vědou poměrně mladou a její nejlepší časy teprve přijdou. Také v ČR je teprve nedlouho nezávislým a samostatným oborem, který si spíše než ústrky musel vytrpět jisté podcenění. Informační věda má však přesah do mnoha dalších oborů (počítačová věda, sociologie, lingvistika, inženýrské obory, psychologie, matematika, antropologie, filozofie aj.) a je zákonitě chápána i jako mezioborová záležitost, kdy je velmi těžké přesně vymezit rozhraní mezi jednotlivými vědami. Napsat dobrou, nadčasovou a uznávanou učebnici informační vědy také není snadné. V této publikaci se však přehlednost, didaktičnost, odbornost a čtivost kloubí a je možno ji považovat za jedno ze stěžejních děl odborné literatury informační vědy.

E-book, elektronická kniha, je příjemnou moderní záležitostí, ale na druhou stranu není zásadní překážkou text získat, a to z tištěné kodexové verze, která je dostupná běžnými akvizičními metodami (je také k dispozici ke studiu v Národní knihovně) a která se stala základem pro elektronickou verzi. Máme-li však hodnotit elektronickou verzi, je pochopitelně příjemná a relativně jednoduchá v ovládání, není potřeba se starat o žádné technické záležitosti, vše běží na hostitelském počítači Thomson Gale, vydavatelem je podobně jako u tištené verze K. G. Saur.

Vlastní text je k dispozici spolu s obrázky a četnými schématy a tabulkami v HTML podobě, ale je možné si stáhnout celou příslušnou kapitolu (nikoliv publikaci v celku) v PDF formátu. Jediné, co je tedy potřeba, je připojení k internetu, prohlížeč a Acrobat Reader pro případné pročítání PDF dokumentů. Výhodou je pochopitelně vyhledávání, které je funkční jako v kodexové verzi rejstřík.

Je jen mírnou škodou, že není možno mít více učebnic a monografií různých autorů o informační vědě v elektronické podobě na jednom místě, aby již teď studenti mohli srovnávat různá pojetí a přístupy k tak zajímavé a perspektivní vědě, jakou informační věda nedávno začalo být a hlavně ještě bude. Přiznám se, že čtení odborných knih mi nepřináší emoce, jako čtení beletrie či poezie, ale pocítil jsem střízlivou oborovou hrdost, když vidím, čím informační věda je. Informační věda je disciplínou budoucnosti a vyplatí se ji studovat, třeba ze zmíněného díla. Teď mírně a stále průkopnicky, později si zajistíme slunečníky, až se tato věda usadí na výsluní prestižních a krásných oborů. :-)