|
Připravila jsem malou procházku knihovnou. Kliknutím na malý
obrázek vlevo se otevře větší fotografie. Na té první je vidět
naše skupinka kráčející směrem k hlavnímu vchodu do knihovny.
Ač se to z fotografie nezdá, Murrey Atkins Library má velmi zajímavě řešenou architekturu a celkový design, který byl
šit na míru koncepci information commons.
|
|
Knihovna má 6 pater, toto je pohled do jejího centra, tedy
hlavního proskleného "komínu", který prochází skrze
celou knihovnu. V přízemí se nachází obslužné pulty, asi 60
stanic PC a ve dvoraně, která je naznačena modrým kobercem,
jsou pohodlná místa k sezení. Jak nám sdělil náš průvodce,
Russell Bailey, estetické prostředí knihovny by mělo povzbuzovat
její uživatele k povznášející, kvalitnější a tvořivější práci.
Jak tento teoretický předpoklad implementovala MAL v praxi,
se podíváme za chvíli, fotografie nám dává pohled na knihovnu
odzadu, zcela vzadu tedy vidíme hlavní obslužný pult, který
návštěvník uvidí po vstupu do knihovny jako první...
|
|
Tento obslužný pult je fyzickým jádrem information commons,
zde ho nazvali "Information Desk", v jiných knihovnách,
které navštívíme v příštích dílech, se setkáme ještě s jinými
názvy. Jak information desk funguje? V této knihovně pult
obsluhují vždy dva lidé s výjimkou nočních služeb (knihovna
je otevřená 24 hodin denně, 7 dní v týdnu), jeden je knihovník
trénovaný především na referenční služby, druhý je student
trénovaný v oblasti IT. Oddělení IT, které sídlí přímo v knihovně,
má na starosti správu ICT a kromě toho také trénink lidí a
studentů zaměstnaných v knihovně jako brigádníci. Krom toho
ale probíhá tzv. "cross training", což znamená,
že každý odborný knihovník a lidé z IT učí ostatní své kolegy
tomu, co umí, ukazují jim, jak dělají svoji práci, s čím pracují
a co mohou nabídnout. Organizaci tohoto vzdělávání zde má na starosti jedna knihovnice, která nám sdělila, že pořádají asi
4 půlhodinová setkání za týden. Ideálně by tedy knihovníci
i lidé z IT měli přinejmenším vědět, co dělají ostatní a na
koho se s čím obrátit, snahou však je i určitý multiplikační
efekt důležitý právě pro správný chod information commons.
Funkcí hlavního obslužného pultu je tedy vyřešit jakýkoliv
dotaz návštěvníka knihovny a to nejen toho, kdo k pultu fyzicky
přijde a zeptá se, ale pult vyřizuje i dotazy po telefonu
a e-mailu (jedna z myšlenek IC je vytvořit pro klienty knihovny
jeden jasný přístupový bod, přes který se dostanou ke všemu,
co knihovna nabízí a to 24 hodin denně, 7 dní v týdnu - tímto
bodem je fyzicky tento pult a jinak je to jedno telefonní
číslo s tónovou navigací, jedna e-mailová adresa a WWW stránka).
Téměř všichni, se kterými jsem měla možnost diskutovat, potvrdili,
že velká část těchto dotazů se netýká pouze služeb knihovny
a že knihovna ve stále větší míře zodpovídá dotazy vyplývající
z jejího propojení s vnějším okolím, tedy v tomto případě
IT oddělením a univerzitou jako takovou. Jak shrnul Russell
Bailey, information commons jsou integrované veřejné služby,
integrované nejen v rámci služeb knihovny, ale i v rámci vnějších
vazeb knihovny.
|
|
Zde vidíme druhý nejdůležitejší oblužný pult, který je hned
u vchodu napravo od hlavního informačního pultu. Jde o referenční
služby, které musí zodpovídat celou škálu dotazů. Tuto
škálu mají zdejší knihovny většinou rozdělenou na 5 stupňů,
z nichž ty poslední dva jsou považovány za "high-level",
tedy služby vyžadující již určitou zkušenost a především odbornost.
Jde například o pomoc při výběru literatury pro určitý výzkum,
složitější rešeršní dotazy, hledání ve více databázích a více
typech zdrojů apod. Může ale také jít o tzv. library instructions,
což znamená, že si student nebo pedagog vyžádá jakési zacvičení
pro správné využívání knihovních služeb a zdrojů nebo může
jít o výuku, jak používat určitý software na zpracování informací
získaných v knihovně. Kromě odborníků pracují v knihovně také
studenti, kteří jsou školeni na zodpovídání jednodušších dotazů,
pokud jde o dotaz vyšší úrovně, předávají jej odborníkovi.
Většina dotazů, jak potvrdili všichni knihovníci, se kterými
jsme se setkali, však odpovídá nejnižším dvěma úrovním.
|
|
To je mimochodem jeden z faktorů, který je příčinou jevu
nazvaného R. Baileyim velmi vtipně "chauvinist culture
of expertise". Jde o to, že odborní knihovníci jsou
v IC nuceni zodpovídat jakékoliv dotazy, tedy teoreticky i
dotazy na to, kde se nachází toalety nebo kde je nejbližší
fotokopírka. Určitá rezistence personálu knihovny pak může
způsobit, že odborníci na určitou problematiku budou vyžadovat,
aby dotazy na jejich oblast směřovaly výhradně na ně. A naopak,
často můžeme slyšet námitku, že zatímco bude profesionál zodpovídat
otázku, kde se nacházejí toalety, může přijít jiný čtenář
právě s otázkou na "jeho" oblast, ale tu mu bude
muset zodpovědět na danou oblast méně zkušený odborník. MAL
se snaží tento problém řešit právě trénikem a podporou kooperace
personálu v tom smyslu, že vyřizování dotazu směřuje na toho
odborníka, který je k dispozici a který má k obsahu dotazu
nejblíže.
|
|
Třetí pult, napravo od hlavního informačního pultu jsou tzv.
presentation services, obdobné pulty byly v jiných
knihovnách, které jsme navštívili, nazvány možná trochu příhodněji
jako "media services". Jde o službu, která
integruje knihovní a IT služby. Studenti si prostřednictvím
zdrojů a služeb knihovny vyhledají potřebné materiály nebo
si je přinesou do knihovny. Zde si je pak mohou zpracovat
do požadované podoby. Počítače, vybavené prezentačním softwarem,
jim umožní vytvořit nejen textový dokument, ale třeba PowerPointovou
prezentaci, zpracovat data pomocí SPSS (software na zpracování
statistických dat) nebo vytvořit film. Na fotografii vidíme
Dr. Baileyiho, jak nám představuje vedoucí úseku presentation
services.
|
|
Knihovna totiž provozuje laboratoře s odpovídajícím vybavením
a navíc půjčuje digitální fotoaparáty, kamery, DVD přehrávače
a notebooky. Na tomto obrázku Russell Bailey ukazuje laboratoř
se skenery, na kterých si uživatelé mohou naskenovat libovolný
materiál a dále jej zpracovat, a to buď v této laboratoři,
kde jsou PC vybavena základním grafickým softwarem...
|
|
... anebo ve speciální laboratoři vybavené Macy se sofistikovaným
softwarem na tvorbu grafiky, střih videa a zvuku, tvorbu
audiovizuálních materiálů a jejich uložení na potřebná
média.
(Na obrázku je vidět jeden ze speciálně školených studentů,
který pracuje v knihovně jako brigádník a který ukazuje jednomu
z uživatelů knihovny, jak se vytvoří určitý efekt v obrázku.)
|
|
Knihovna provozuje celkem 150 počítačů, v přízemí jsme jich
napočítali 60. O správu počítačů se stará instituce, která
má na starosti IT v celém kampusu. Tato instituce je sice
organizačně oddělená od knihovny, ale sídlí v jedné budově
a s knihovnou pěstuje dobré vztahy. Počítače jsou většinou
rozmístěny buď tak, aby studenti měli relativně klid na individuální
práci, nebo aby u nich mohla pracovat skupinka studentů případně
i s pedagogem. K účelům práce ve větších skupinkách nebo
na rozsáhlejších projektech pak slouží řada různě velkých
"study rooms", tedy místností určených ke
studiu. Ty jsou volně přístupné komukoliv z oprávněných uživatelů
knihovny na principu "kdo dřív přijde...".
|
|
Jak se zdá, studenti se v knihovně skutečně cítí dobře a
jsou inspirováni ke kreativní práci. Například tohoto studenta
jsem zachytila u jednoho ze špičkově vybavených PC, jak si
lepí jakousi koláž na čtvrtku. Lepidlo se přitom nebezpečně
přibližovalo k elegatní černé klávesnici...
|
|
V knihovně je řada míst k příjemnému posezení, čtení, spaní
nebo rozjímání. Studenti si smí do knihovny přinést jídlo
a pití. Většina knihoven, které jsem navštívila, provozuje
nebo pronajímá nějaký "coffee shop" nebo kavárnu.
Má-li student strávit v knihovně většinu času, protože většinu
své studijní činnosti může skutečně dělat v knihovně, pak
má tato symbióza oprávnění.
|
|
Zde je například student, který si v klidu čte a dělá zápisky.
Sedí přitom v pohodlném křesílku a druhé si ještě přisunul
pod nohy...
|
|
Nedalo mi to a navštívila jsem také část knihovny, která
spravuje sbírku vzácných materiálů. Byla to elegantní
půlkruhová místnost, která dle sdělení průvodce stála obrovské
peníze proto, že je v ní speciální klima a je od zbytku knihovny
oddělena skleněnou stěnou.
|
|
To, že se jedná o materiály se zvláštní péčí, nakonec dokládají
dvě následující fotografie. Na té první vidíme "speciální
nástroj" na oprašování vzácných knih...
|
|
... a zde je měřič vlhkosti vzduchu.
|
|
Knihovna je však dobře zabezpečena jako celek. O její
bezpečnost se stará řada automatických systémů, jako jsou
alarmy, vzduchotechnika (klimatizace, udržování stále teploty
a vlhkosti), čidla kouře spojená s poplašným a vodním rozvodem
a také tento milý pán, který nám nadšeně ukázal monitoring
všech vchodů a východů z knihovny a systém k zaznamenávání všeho,
co se v knihovně děje včetně systémů ochrany a vypořádávání
neobvyklých situací.
|
Knihovna je tedy řešena jako celek, který staví na koncepci information
commons, a to jak ve smyslu fyzického uspořádání, vzhledu a architektonické
koncepce, tak i ve smyslu řízení, vzdělávání a najímání lidí, organizace
vnitřních procesů a strategického řízení knihovny z hlediska jejích
vazeb na cílové skupiny a okolí. Příště se podíváme do menší, ale
podle mého názoru ještě lépe řešené knihovny, kterou mimochodem
stavěl stejný architekt jako knihovnu Murrey Atkins.
BAILEY, Russell, TIERNEY, Barbara. The information
commons redux: Concept, Evolution, and Transcending the tragedy
of the commons. Str. 277-286. In.: The Journal of Academic Librarianship,
Roč. 28, č. 5 (2002).
BEAGLE, Donald. Conceptualizing an Information
Commons. Str. 82-89. In.: The Journal of Academic Librarianship,
Roč. 25, č. 2 (1999).
HALBERT, Martin. Lessons from the Information
Commons frontier. Str. 90-91. In.: The Journal of Academic Librarianship,
Roč. 25, č. 2 (1999).
TRAMDACK, Philip J. Reaction to Beagle. Str. 92-93.
In.: The Journal of Academic Librarianship, Roč. 25, č. 2 (1999).