31. října tohoto roku (2006) vydala agentura Reuters článek s názvem "U.S. intelligence unveils spy version of Wikipedia" (v překladu „Americká zpravodajská služba poodhalila špionážní verzi Wikipedie“) - je stále dostupný na webu. V kostce se jedná o zveřejnění faktu, že zpravodajské služby Spojených států amerických začaly používat princip wiki pro sdílení klíčových interních informací. Tento článek a informace se okamžitě začaly šířit po Internetu, např. u nás se objevil 2.11. na Digiwebu, součásti iHned.cz a 5.11. na Aktualne.cz v rámci Centrum.cz. Ve světě - zejména pak v USA - je sdělení ohledně Intellipedie propíráno samozřejmě mnohem častěji, někdy jen ve formě krátkých zpráv, jindy v rámci delších článků, které zároveň přibližují principy fungování Intellipedie (tj. rozvádějí těch několik málo skutečností, které jsou nyní známy). Heslo v anglické verzi Wikipedie vzniklo 2.11. Jistě nepřekvapí neustálé zdůrazňování paralely mezi Wikipedií a Intellipedií..

Tolik stručně k popisu „kauzy“ Intellipedia, domnívám se však, že skutečně zajímavé je na ní něco zcela jiného než téma špionáže:

Poznámka 1.

Zpráva o tom, že v rámci Intellipedie jsou dostupné informace různého stupně utajení (včetně nejvyššího stupně "top secret") dává jasně znát, že i práva uživatelů budou hierarchizována. Tím se Intellipedie zásadně liší od Wikipedie, kde - kromě všudypřítomné role administrátorské - taková hierarchie práv implementována není.

Poznámka 2.

V souvislosti s poznámkou 1. je zajímavý zejména fakt, že zpravodajské služby zvolily jako softwarový základ pro sdílení dat právě MediaWiki, tj. sice stejný software, který používá Wikipedie, ale s odlišným principem. V praxi se díky požadovaným funkcím totiž Intellipedie musí nutně podobat kterémukoli jinému intranetovému řešení, které staví na kolaborativním sdílení dat/informací. A to není nic nového.

Poznámka 3.

Zajímavý je i fakt, že byla použita technologie pod licencí GPL (GNU General Public License), že se tedy nejedná o "software na klíč". Tedy kromě toho, že je používán kolaborativní přístup sdílení a tvorby informací, je využívám i princip a výsledky "kolaborativního vývoje softwaru". Důvodů, proč tomu tak je, můžeme jistě najít více, ale uvedu alespoň dva:

Za prvé: nové generace programátorů si již zvykly využívat volně dostupný software jako základ nových produktů, je to současný trend. Proč by tedy i v tomto případě měli znovu vyvíjet něco, co již dobře funguje a navíc existuje komunita lidí, kteří tento produkt stále vylepšují?

Za druhé: zatímco velké firmy nechvalně prosluly nepodařenými projekty za mnoho miliónů dolarů, zde máme projekt velké firmy založený na volně dostupném a obecně sdíleném softwarovém řešení. V americkém prostředí zmiňme např. problémy se zbytečně vynaloženými 170 miliony amerických dolarů, které FBI "vyhodila z okna" v letech 2001 - 2005 v souvislosti se systémem "Virtual Case File" od společnosti Science Applications International Corp. - podrobně v článku Washington Post "The FBI's Upgrade That Wasn't" („Upgrade v FBI, který se nekonal“).

Poznámka 4.

17.12.2004 podepsal George W. Bush tzv. "Intelligence Reform and Terrorism Prevention Act". Na jeho základě vznikl i post "Director of National Intelligence" (Ředitel národního zpravodajství – ve smyslu tajných zpravodajských služeb), který stojí v čele United States Intelligence Community (Sdružení tajných zpravodajských služeb USA, organizace sdružující 16 státních zpravodajských agentur v USA), je poradcem prezidenta USA, ředitelem Národního zpravodajského programu a zastává další funkce. Krátce, kumuluje v jedné osobě značnou moc skrze zpravodajské služby. Touto osobou je v současné době John Negroponte. Uvážíme-li tuto skutečnost, pak daleko spíše pochopíme informaci uvedenou ve zmíněném článku, totiž, že Intellipedii používá společně 16 zpravodajských agentur. Jinými slovy usuzujeme, jak je možné, že se podařilo takový ohromný kolaborativní projekt realizovat – stalo se tak prostě „nařízením shora“. Tedy opět čin, na který má málokdo málokdy dostatek moci nebo odvahy.

Na závěr uvádím ještě odkaz - tentokrát na oficiální dokument ve formátu PDF, který najdete na stránkách Office of the Director of National Intelligence (kanceláře Ředitele národního zpravodajství) pod odkazem z 31.10.2006 "DDNI for Collection Addresses the Executive Leadership Conference" [překlep je oficiální, ne chyba autora a nepozornost korektora]. Jedná se o záznam proslovu, ke kterému jako neoddělitelná součást patří powerpointová prezentace, která nese název "IT in the IC: Technology Through the National Security Lens" („Informační technologie ve zpravodajské komunitě: z pohledu národní bezpečnosti“); autorkou je Mary Margaret Grahamová (Deputy Director of National Intelligence for Collection). Dokumenty pojednávají o možnostech řešení současné tristní situace (nejen) ve zpravodajských službách, zejména o faktu, že zpravodajské agentury často informace mají, ale „neví o tom“. Navrhované – a jak již víme i realizované – řešení je vytvoření silné komunity, sdílení informací, maximální využití kolaborativních procesů, tj. i wiki a blogů, apod.  Přečtěte si a uvidíte, třeba se vám bude hodit – i kdyby jen jako odkaz na oficiální dokument při argumentaci pro zřízení wiki právě u vás ve firmě, v knihovně, na úřadě či kdekoli jinde.

A ještě kontrolní otázka:

Pochybuje ještě někdo o užitečnosti principů wiki? Jestli ano, zapomněl se někde vzadu, nedával pozor a mine se s tím, co nového přichází. Jen na okraj - tagování a SecondLife byl jen začátek, to mi věřte.

Potenciálně zajímavé související odkazy, například:
SCHNEIER, Bruce. A Classified Wikipedia. Schneider on Security [online]. November 15, 2006 [cit. 29.11.2006]. Zejména komentáře pod článkem. Dostupný na: <http://www.schneier.com/blog/archives/2006/11/a_classified_wi.html>.

TABARROK, Alex. Intellipedia. Marginal Revolution [online]. November 2, 2006 [cit. 29.11.2006]. Dostupný na: <http://www.marginalrevolution.com/marginalrevolution/2006/11/intellipedia.html>.