Sdružení BMI pravděpodobně mnozí z vás spojí s akcí "Březen - měsíc Internetu" (od této aktivity je konečně odvozen i jeho název) nebo s projektem "Pošlete mail svém poslanci". Tentokrát se s představiteli tohoto sdružení, Irinou Zališovou a Jaroslavem Winterem, měla veřejnost (nejen odborná) možnost setkat na prezentaci výzkumu nazvaného "Internet na veřejně dostupných místech" konané 28. listopadu 2000 v Institutu politologických studií v Praze. Po předchozích zkušenostech ze vzájemné spolupráce se BMI spolu s firmou DEMA, a. s., Markent, s. r. o. a Acron Communications rozhodli provést syndikovaný výzkum orientovaný na problematiku veřejné dostupnosti Internetu a využívání jeho služeb. Průzkum byl realizován ve třinácti krajských městech České republiky jako součást projektu Sondy do českého Internetu, podporovaného společnostmi Cisco Systems ČR a IBM ČR.

Poptávka

Ředitel firmy Markent, s. r. o. Jiří Remr shrnul tu část výzkumu, která se orientovala na poptávku. Výzkum, který proběhl v září 2000, byl realizován na základě přímých dotazů u 884 respondentů a zabýval se informačními potřebami uživatelů během posledních šesti měsíců. Průzkum sledoval využívání informací z různých oblastí. Uživatelé nejvíce hledali informace o dopravě, kultuře a o možnostech využití volného času (viz obr. 1). Tento výsledek byl částečně ovlivněn skutečností, že období, kdy probíhal průzkum, zahrnovalo letní prázdniny. Podle průměrných frekvencí vyhledávání spíše než dopravní informace zajímají uživatele občanské záležitosti. Bylo by zajímavé vědět, na jakém místě v žebříčku se ocitlo zpravodajství, tento druh informací však do stanovených kategorií nebylo zahrnut. Stávající způsob vyhledávání informací je porovnáván s preferovaným přáním uživatelů (viz obr. 2 a obr. 3). V některých případech by byl upřednostněn jako zdroj Internet oproti zdroji současnému, ale stále existují oblasti, ve kterých jsou preferovány jiné způsoby získání informací. Při sběru dat byla zaznamenána důležitost vybraných charakteristik při získávání informací, obecně i v závislosti na typu uživatele (viz obr. 4 a obr. 5). Respondenti také odpovídali na otázku, kde by hledali možnost veřejně přístupného připojení k Internetu. Zde se shodují zjištění společností Markent, s. r. o. a DEMA, a. s., které zaznamenaly, že veřejnost je obeznámena s možností přístupu k Internetu v knihovnách a internetových kavárnách (viz obr. 6). Uváděné grafy jsou převzaty z prezentace, kterou nám poskytl autor příspěvku Jiří Remr.

Nabídka

Ředitelka společnosti DEMA, a. s. Bohumíra Jozífková komentovala výsledky průzkumu realizovaného s ohledem na hledisko nabídky. Společnost DEMA, a. s. použila metody "utajeného kupce" časté v marketingových výzkumech. Tazatelé v tomto případě simulovali roli běžného uživatele, který hledá možnost přístupu k Internetu. Jejich hodnocení vypovídala o úplnosti a profesionalitě poskytnutých informací, o ochotě, vstřícnosti a zájmu o klienta. Úkolem tazatelů bylo vytypovat vhodné instituce, které by splňovaly základní podmínky (dostupnost místa široké veřejnosti, místo je běžně navštěvováno a využíváno, plní informační funkci, nachází se v centru města a je největší). Prvním problémem bylo samotné zjištění poskytovaných služeb přístupu k Internetu. Propagační materiály, které by upozorňovaly na takové služby, prakticky neexistují nebo jsou nevalné úrovně. V případě dotazů u informačních pracovníků uvedly dvě třetiny dotázaných v odpovědi městskou knihovnu a internetovou kavárnu, ale bez jakýchkoli podrobností (tj. bez adresy). Ze 104 navštívených institucí byli tazatelé úspěšní ve třetině z nich. Šlo téměř výhradně o městské knihovny a kavárny. Ostatní z navštívených typů - hotely, městské a okresní úřady a pošty - jsou zatím na průměrné úrovni. Jako krajně neuspokojivou lze hodnotit situaci na autobusových či vlakových nádražích. Nemohou nabídnout totiž poskytování této služby ani informaci o případném budoucím zavedení. Opačný přístup k uživateli je pozorován v případě institucí, které přístup k Internetu poskytují, ve většině městské knihovny a internetové kavárny. Zde jsou uživatelům nabízeny další rozšiřující služby (prodej disket, možnosti tisku, použití zipovacích jednotek, samozřejmostí je poradenská služba, někde jsou organizovány speciální kurzy).

Uživatelsky méně vlídná zpravidla bývá otevírací doba, která odpovídá běžné pracovní době. Dopoledne bývá v knihovnách i kavárnách volno, odpoledne zájem rapidně narůstá. Špičkou je doba mezi 14.-16. hodinou. Společnost DEMA, a. s. zjistila, že ve všech 13 budoucích krajských městech existují internetové kavárny (s jedním až čtrnácti většinou nepříliš výkonnými počítači). Stejně tak ve všech sledovaných městech zajišťují přístup k Internetu městské knihovny (s výjimkou jedné, která byla v době průzkumu v rekonstrukci). Největší hotel disponuje přístupem k Internetu v pěti městech, na okresním či městském úřadě je Internet dostupný pro veřejnost jen v jednom z měst. V celkovém hodnocení dopadl nejlépe Zlín, kde Internet nabízí polovina z osmi navštívených typů institucí. Přístup k Internetu na třech místech mohou využívat obyvatelé Brna, Českých Budějovic, Hradce Králové, Ostravy a Prahy. V Jihlavě přístup na Internet nabízí pouze dva typy institucí a v Pardubicích dokonce jen jedna.

Počet uživatelů

Součástí projektu Sondy do českého Internetu byl také průzkum společnosti Acron Communications, která měřila návštěvnost nejvýznamnějších českých serverů. Výsledky šetření prezentoval ředitel firmy pan J. Holubec. Sledován byl celkový údaj počtu uživatelů v jednotlivých měsících. V září 2000 navštívilo 21 vybraných českých serverů 1 581 994 uživatelů. Z tohoto počtu týdenní průměrný počet činí 747 641 uživatelů, v pracovních dnech je průměr 292 303 uživatelů a ve dnech nepracovních pak 140 049 uživatelů.

Za období březen až září 2000 byl vyhodnocen nárůst počtu uživatelů Internetu. Tato hodnota byla porovnána s čísly charakterizujícími časový interval mezi březnem 1999 a březnem 2000 (viz hodnoty v závorkách). Nárůst celkového počtu uživatelů činil 35,9 % (95,3 %), zvýšení týdenního průměru bylo zaznamenáno ve výši 43,2 % (118,2 %), průměrné zvýšení počtu uživatelů v jednom pracovním dnu činí 42,5 % (123,9 %) a za den nepracovní pak 54,8 % (204,9 %). Trend zvyšování počtu uživatelů je již sice trochu zpomalil, ale přesto nárůst jejich počtu může být stále považován za významný. Z uvedených hodnot je patrné stálé přibývání těch, kteří mají své internetové připojení doma a využívají je tak o víkendech, v době výhodnějších cenových tarifů.

Identifikace jednotlivých uživatelů podle jejich IP adres umožnila sledovat i frekvenci jejich přístupu na sledované servery. Podle četnosti návštěv sledovaných serverů byli uživatelé rozdělení do tří skupin. 35,7 % z celkového měsíčního počtu uživatelů se připojilo pouze jedenkrát, jsou označování jako nahodilí uživatelé. Skupinu běžných uživatelů tvoří ti, jejichž přístup na servery byl zaznamenán alespoň v 5-ti dnech během sledovaného měsíce, jejich poměrný počet činil v březnu 2000 32,5%, v září to bylo již 36,7 %. Skupina pravidelných uživatelů zahrnuje ty, kteří se k Internetu připojili ve 12-ti dnech sledovaného měsíce. Oproti březnu 2000 se jejich podíl zvýšil do září 2000 ze 12,9% na 13,2%. Více informací o provedeném průzkumu je k dispozici na adrese: http://acron.communications.cz.

Market Media Lifestyle (TGI)

Jako další přednášející vystoupila zástupkyně společnosti Medián. Tato společnost se sice nepodílela na výše uvedeném projektu, ale provádí kontinuální výzkum již od roku 1997. Paní M. Sukari prezentovala grafické výstupy z výzkumu "Market Media Lifestyle (TGI)". Prezentovaná data vypovídající o jednotlivých sledovaných hlediscích byla zpracována odděleně pro jednotlivé regiony. Forma zpracování dat byla podle mého názoru možná až příliš podrobná pro stručnou prezentaci, která byla časově limitována. Přítomné auditorium nemělo dost času se zorientovat v množství dat uspořádaném navíc v nepříliš přehledných grafech. Osobně bych uvítala obecnější charakteristiky, které poskytly ucelenější obraz o využívání Internetu. Přesto však uvedu některé údaje. Z výsledků šetření je zřejmé, že určitý náskok ve využívání Internetu nají stále Pražané. V České republice je uživatelem Internetu každý třetí občan, v Praze je to však každý druhý. Pražští uživatelé mají ve srovnání s ostatními regiony výraznou převahu v používání e-mailu nebo např. v registrování reklamy. I podmínku využití Internetu ve všední den po dobu delší než je 30 minut splnilo 60 % pražských uživatelů, naopak nejméně jich bylo zaznamenáno ve východních Čechách. Některá čísla však byla překvapivá. Např. ve využívání Internetu v zaměstnání vedou Jihočeši, stejně tak jako v chatování. Služby WWW nejvíce využívají lidé v západních Čechách.

Veřejná správa a Internet

Zcela jiný charakter mělo vystoupení šéfredaktora newsletteru Inside Petra Koubského, který zanechal dojem dominantní osobnosti celé akce. Svůj příspěvek uvedl upozorněním na nutnost sledování růstu využití Internetu z ekonomického pohledu. Prostředky vynakládané na informační technologie jsou v České republice značně vyšší než v sousedním Maďarsku či Polsku nebo ve vyspělých západních zemích. Apeloval na skutečnost, že pro rozšíření a využívání Internetu nestačí pouze dostatečné finanční zdroje, nýbrž je na nás samých, abychom tento nástroj také efektivně využívali. Jednu z oblastí, v níž jsou široké možnosti využití Internetu, které zároveň může přinést úspory finančních prostředků, spatřuje ve státní správě. Uvedl konkrétní příklady možností efektivní výměny informací a komunikace mezi podnikateli, občany, a státní správou. Zmínil také některé hlavní zásady, kterých by se veřejná správa jako nový uživatel měla držet. Mezi varovnými ne zaznělo upozornění nesnažit se o absolutní dokonalost v případě webových prezentací, ale preferovat aktuálnost zveřejňovaných informací a využít tak jedné z výhod Internetu, totiž jeho dynamičnosti. Důležitý moment spatřuje i v koncipování elektronických služeb, kde důležitou roli přisoudil laikovi a nikoli technickým specialistům, neboť laik (v oblasti výpočetní techniky) je ve srovnání s technikem schopen udržet si jistý nadhled a představu o reálných potřebách. Doporučení, které osobně považuji za nejpodstatnější, je vytvoření jednotného komunikačního bodu, portálu, který by propojoval všechny agendy veřejné správy. Druhou nezbytností je možnost nahrazení papírového dokumentu dokumentem elektronickým. Nemohu zde nevzpomenout smutnou příhodu mého známého, který na webové stránce nalezl potřebný formulář, vytiskl jej a s oprávněnou nedůveřivostí v instituce státní správy se šel optat, zda skutečně přijmou zmíněný formulář. Byl ujištěn, že rozhodně ne. Obdržel formulář "správný", který obsahoval stejné údaje (!!), jen byl vytištěn v tiskárně. Právě na takového situace P. Koubský jistě myslel, když zdůrazňoval vzájemnou nahraditelnost obou typů dokumentů. Internet dává veřejné správě možnost poskytovat levnější a lepší servis občanům. Doufejme, že tak s tímto nástrojem bude naloženo.

V závěrečné panelové diskusi, kterou moderovala Monika Pavlíčková z firmy IBM, debatovali mimo již zmíněných osob také nezávislý žurnalista Jiří Peterka. Podle mého soudu byla závěrečná diskuse poměrně krátká, ale i tak během ní zazněla slova, která zaslouží zmínku. J. Peterka v poznámce k prezentovaným výsledkům průzkumů zmínil doporučení zabývat se více skupinou uživatelů a její strukturou, provést jejich kategorizaci. Další debata se týkala možností rozvoje technologie připojení (např. technologie GPRS) nebo projektu PVT a Českých radiokomunikací Internetový kiosek. Na další z dalších zajímavých průzkumů společnosti DEMA, a. s. upozornila ředitelka společnosti DEMA, a. s. B. Jozífková. Zmínila projekt, zabývající se vztahem obyvatel malých obcí (s méně než 2000 obyv.) k Internetu.

Přítomní diskutující i publikum se shodli v chápání Internetu jako prostředku, ne řešení samotném. Není účelné Internet prosazovat, ale nabídnout ho a nalézt způsob motivace potenciálních uživatelů, zaujmout je. Pozitivním příkladem je zveřejnění obchodního rejstříku na Internetu, který je dnes považován většinou podnikatelů za běžný zdroj zjištění základních údajů o obchodních partnerech. V nabídce přístupu k Internetu spočívá také úspěch knihoven. Jak poznamenala paní Štěrbová z Městské knihovny v Praze, Internet je třeba chápat jako další prostředek přístupu k informacím, který nemusí být jediný či jednoznačně preferovaný. Konečně i z prezentace pana J. Remra je zřejmé, že pouze k některým typům informací preferují uživatelé přístup přes Internet. Přesto však Internet znamená především nástroj, který přináší mnoho šancí. Jde jen o to, jak jich co nejlépe využít.