Ve dnech 26. a 27. března 2001 se v Hradci Králové konala již počtvrté konference Internet ve státní správě a samosprávě. Na její uspořádání mohou být právem hrdí organizátoři - Triada, spol. s r. o., Sdružení pro informační společnost a CAGI. Z množství nepochybně zajímavých přednášek a prezentací alespoň ve stručnosti přiblížíme ty, které jsme osobně považovaly za nejzajímavější. Nebylo lehké volit v programu, jenž probíhal paralelně v pěti sálech. Zahájením konference provázel, stejně jako v loňském roce, moderátor Jan Pokorný. Úvodní slovo patřilo Oldřichu Vlasákovi, primátoru Hradce Králové a Františku Dohnalovi, programovému řediteli konference a nynějšímu hejtmanovi. Po nich promluvil ministr Karel Březina a také velvyslanec EU v České republice Ramiro Cibrián, který využil příležitosti představit cenu, kterou věnuje EU nejlepším webovým prezentacím z jednotlivých kandidátských zemí.

Výbor regionů EU

Lord Paul C. Hanningfield reprezentoval na konferenci ISSS Výbor regionů EU (Committee of Regions). Ve svém příspěvku přednesl některé zkušenosti z práce s informacemi v britské státní správě. Především zdůraznil význam informací v elektronické podobě, které umožní snadnou dostupnost široké veřejnosti.

Státní informační politika v ČR

Ministr práce a sociálních věcí Vladimír Špidla prezentoval způsob využívání informačních technologií v resortu MPSV. Hlavním cílem je propojení stávajících informačních systémů ve správě. V této souvislosti je připravováno zavedení tzv. "čísla sociálního pojištění", které má umožnit jedinečnou identifikaci všech osob - klientů Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Dalším ze strategických záměrů resortu MPSV je zajištění možnosti využití elektronického podpisu při podávání žádostí, možnost příjmu informací prostřednictvím elektronických formulářů a Internetu při zachování bezpečnosti osobních údajů. Tento způsob komunikace s veřejnou správou vy mělo usnadnit vydání čipových karet občanům, které jim zároveň umožní využívat informační kiosky. Příkladem úspěšné realizace jednoho z vytyčených cílů resortu je propojení systémů sociální podpory do sítě WAN SSP, která nyní zahrnuje polovinu okresů v České republice. Doba vyřízení příslušných žádostí se díky tomu zkrátila z týdnů na sekundy. V oblasti SSZ jsou realizovány dva projekty využívající možností Internetu: Informační systém nalézání volných pracovních míst a Informační systém typových pozic.

Proti vytvoření nových bariér a zachování rovného přístupu obyvatel k informacím je třeba zajistit počítačovou gramotnost obyvatelstva umožnit přístup k Internetu. Ministr Karel Březina po ročním působení ve své funkci bilancoval a také pohovořil o budoucích vizích státní informační politiky (dále SIP). Připomněl priority SIP se třemi významnými oblastmi - informační gramotností, elektronickým obchodem a elektronickou veřejnou správou. Podporou pro dosažení stanovených cílů budou zákony o elektronickém podpisu, o svobodném přístupu k informacím a o informačních systémech veřejné správy. Prvním nezbytným krokem bude provázání a koordinace stávajících systémů veřejné správy. Pro udržení konkurenceschopnosti České republiky na mezinárodním poli je nezbytné zvyšovat produktivitu práce. Toto je nemožné bez efektivního využívání moderních informačních technologií. Za jeden z podpůrných kroků považuje vláda návrh zákona o investičních pobídkách, který má napomoci stimulovat zahraniční investice do perspektivních oblastí informačních a komunikačních technologií.

Předseda Úřadu pro veřejné informační systémy (UVIS) Jiří Krump měl poněkud těžkou roli, neboť do své funkce byl jmenován teprve v minulém týdnu, nicméně prezentovat své plány a cíle. Stěžejní úkol spatřuje ve vytvoření standardů informačních systémů veřejné správy, při jejichž tvorbě by neměly zůstat opominuty názory a potřeby veřejnosti. Zaměstnanci ÚVIS musí být kvalifikovanými, seriózně vystupujícími pracovníky s jasně vymezenými kompetencemi a úkoly. ÚVIS by měl zajišťovat zpracování zahraničních trendů a zkušeností pro možné využití v národním prostředí. ÚVIS jako celek musí výrazně zvýšit svou aktivitu v propagaci informační společnosti.

Moderní technologie ve službách občana

Blok byl věnován otázkách "e-govermentu". Zahájil jej Aleš Kučera, který demonstroval možný prototyp informačního systému veřejné správy. V názorné scénce přišel občan do instituce veřejné správy, aby získal tzv. elektronický občanský průkaz (čipovou kartu) a jeho prostřednictvím mohl začít komunikovat. Občan pak předváděl využití služeb informačního kiosku. Systém mu nabízel informace o oblastech zaměstnání, podnikání, rodiny, zdraví, města. Automaticky jsou nabízeny adresné informace - např. město, kde občan žije. Předvedena byla možná forma připojení s komerčním systémem (věrnostní karty), která by mohla být možným řešením jak zajistit financování tohoto projektu. Po předvedení opačné strany systému se občan stal zaměstnancem veřejné správy, s měnící se funkcí se automaticky mění jeho přístup k patřičným informačním zdrojům, vše na základě identifikace prostřednictvím čipové karty.

Ondřej Felix krátce přestavil dva projekty informační podpory místní komunity. První zmíněný byl projekt Infoville, zahrnující oblasti zábavy, obchodu i kontakty s úřady. Za perličku můžeme označit nejužívanější služby projektu - jde o objednání k lékaři a kontrola známek dětí ve škole. Druhým projektem, který se může stát inspirací je Centuri21 vzniklý ve spolupráci Velké Británie, Itálie, Irska a Maďarska. Projekt umožňuje využívat vazby mezi jednotlivými systémy veřejné správy, takže např. v případě stěhování stačí jediné oznámení, které se odrazí v celé agendě veřejné správy.

Následující panelová diskuse moderovaná opět Janem Pokorným mezi K. Březinou, V. Mlynářem, I. Langerem, M. Vaňkem. S. Grossem a O. Felixem proběhla v atmosféře přátelského špičkování i při rozdílnosti názorů na některé problémy. Shoda víceméně panovala v otázce legislativy, základní kameny byly položeny v podobě nedávno přijatých zákonů a záleží jak s nimi bude naloženo. Obavy vzbuzuje pouze možnost vybudování elektronické agendy paralelně vedle papírové. Kritice V. Mlynáře neušla předběžní smlouva s Českým Telecomem, kterou zmínil ministr K. Březina ve svém příspěvku, bez předcházejícího výběrového řízení. U ostatních však našel kupodivu podporu, a tak se poslanec V. Mlynář zdál být se svým názorem osamocen. Generální poskytovatel může fungovat v roli manažera a ostatní firmy nebudou vyloučeny, i když se ocitnou v ne tolik výhodné pozici.

Nemohla zůstat opomenuta otázka elektronického podpisu, jehož možné používání bylo legislativně podloženo zákonem. V současnosti je toto prakticky možné pouze mezi občany a podnikateli. Jeho aplikování např. při daňových přiznáních bude ještě otázkou zajištění zákonem předepsaných náležitostí (viz dále).

Byla zmíněna otázka financování informačních služeb pro občany. Z možných forem uhrazení nákladů buďto privátním sektorem, státem nebo prostřednictvím sdružení obou zdrojů zvítězila třetí možnost podílu komerční sféry. Samozřejmě není vyloučena částečná finanční účast uživatelů (za kopie apod.).

Spravedlivé kritice neunikl projekt MŠMT "Internet do škol". Chybějící zástupce MŠMT však bohužel nemohl vysvětlení a obhájit tak záměr ministerstva. Projektu chyběla předcházející podrobná analýza (srv. Internet pro všední den v Jihlavském kraji), již nyní je v časovém skluzu. Mnozí jistě budou s nadějí čekat na výsledek parlamentního úsilí o změně nasměrování finančních prostředků tohoto projektu.

Na závěr osobní cíle a očekávání do dalšího roku:

• překonávání resortismu (K. Březina)
• zákon o zadávání veřejných zakázek prostřednictví elektronickou aukcí (V. Mlynář)
• odpočet nákladů za nákup počítače a za připojení k Internetu z daně podnikatelů (V. Mlynář)
• přinucení informatiků MPSV ke spolupráci (S. Gross)
• zajistit komunikaci celé ODS prostřednictvím Internetu (I. Langer)

V rámci tiskové konference Ministerstva vnitra ČR byla představena další z databází, které mají pomoci kriminalistům při pátrání a odhalování tresných činů a zároveň snad i těmto činům předcházet. Ministr Stanislav Gross představil internetovou verzi evidenčního systému "Umělecká díla a předměty kulturní hodnoty v evidenci Policie ČR", ve které je možné vyhledávat například podle klíčových slov nebo druhu a původu předmětů.

Informační politika a vzdělávání (česká část)

Ředitel základní školy s rozšířeným vyučování jazyků v Lupáčově ulici Milan Hausner vystoupil s příspěvkem nazvaným Škola na internetovém rozhraní. Prezentoval webovskou prezentaci školy, z níž je patrné, že škola i žáci využívají možností, které Internet i elektronická komunikace nabízejí bohatou měrou. Přesto však z jeho pohledu na možnosti přínosu Internetu do vzdělávacího procesu vyplynula skutečnost, že moderní komunikační a informační technologie nejsou samospasitelné. Pro skutečně efektivní využití informačních technologií ve školách je předem nutné zajistit informační gramotnost pedagogů samotných. Problémem je nejen spatně fungující vzdělávání učitelů, ale také jejich nedostatečná motivace (platy). V současné době jsou tři čtvrtiny učitelů neschopné používat informační technologie, do roku 2003 se jejich počet může snížit možná na jednu polovinu, ale stále to nelze považovat za dostatečné. Podle průzkumů nejsou informační technologie lepším způsobem vyučování, většina z těch, kteří je při výuce používají je považuje spíše za zpestření. V současné době jsou využívány přibližně v 8 % vyučovacího času, v ideálním případě je možno tento údaj zvýšit na 15 %. Navíc příprava na takovou vyučovací hodinu zabere několik hodin času, zatímco na "běžnou" stačí desítky minut. Závěrem bylo možné pouze konstatovat, že informační technologie včetně Internetu jsou pouze dalším nástrojem,s nímž se musí pedagogové naučit pracovat s vědomím, že mají k dispozici další nástroj, který nebude pracovat za ně.

Vít Richter z Národní knihovny v Praze prezentoval výsledky průzkumu zaměřeného na informační potřeby obyvatel českého venkova, který byl realizován ve spolupráci se společností DEMA koncem roku 2000. Sledovali potřeby místních zastupitelů, podnikatelů (resp. zástupců firem) a běžných občanů. Obecně shrnuto nevětší význam informacím přikládají podnikatelé v těsné následnosti starosty, běžní občané v tomto ohledu poněkud zaostávají. Místní zastupitelé a zástupci firem mají zájem především o informace spojené s výkonem jejich povolání, běžný občan upřednostní ty orientované spíše na volný čas. Výraznou bariérou v přístupu k informacím se stává přístup k Internetu. Občany od něj odděluje ani ne tolik malá motivace jako spíše ekonomické důvody a neznalost práce s počítačem. Většina uživatelů Internetu využívá připojení v zaměstnání či škole. Podle průzkumu jsou obecní úřady a veřejné knihovny, kde by většina dotazovaných uvítala možnost přístupu na Internet.

Hejtman Jihlavského kraje František Dohnal představil projekt Internet pro volný den, který byl v jeho regionu úspěšně realizován. Cílem projektu bylo dát lidem příslušnou techniku, podpořit jejich vzdělávání v oblasti informačních technologií a vytvořit takový počet uživatelů, který se bude dále zvyšovat sám. Hlavními cílovými skupinami byly školy, místní úřady, knihovny, vybraní učitelé a žáci, rodiny (poslední dvě skupiny byly vybírány za základě eseje o využití Internetu). Projektu předcházel podrobný průzkum o situaci škol v celém regionu. Díky sdružení finančních prostředků ze státních zdrojů (v tomto případě nepříliš vysokých) obcí a firem bylo možno umožnit přístup k Internetu ve školách, na radnicích i v knihovnách. Připojení navíc získali i vybraní jednotlivci, od kterých se očekává pozitivní vliv na ty, kteří jsou ještě "nedotčení". Rozpočet celého projektu činil 10 milionů korun, při jeho úspěšnosti jej lze hodnotit jako levný. Jihlavští tak dali do rukou pádný argument všem odpůrcům obdobného projektu MŠMT Internet do škol.

Český zavináč, Geoaplikace roku, Biblioweb a Zlatý erb

Pořadatelé konference připravili na závěr prvního konferenčního dne také bohatý společenský program, jehož účelem však nebylo jen se pobavit s účastníky, ochutnat místní gastronomické pochoutky, koktejly či si zatančit, ale především podpořit vítěze hned několika soutěží, jejichž výsledky byly v rámci ISSS oznámeny. V soutěži o Zlatý erb 2001 vyhrálo město Most, obec Veverská Bítýška a region Sdružení OIS Český Krumlov. Českého zavináče si tentokrát odneslo Ministerstvo vnitra ČR za projekty Pátrání po vozidlech, Neplatné doklady a Úřad není labyrint, které jsou všechny zpřístupněné na internetových stránkách ministerstva. Soutěž o nejlepší knihovnický web BIBLIOWEB letos získaly Městská knihovna v Třeboni a Knihovna Františka Bartoše ve Zlíně. Soutěže, kterou v rámci akce Březen měsíc internetu pořádá SKIP, se zúčastnilo 43 veřejných knihoven, které se utjkaly ve dvou kategoriích: města do 20 000 obyvatel a knihovny v městech větších.

Zvláštním hostem večera byl kreslíř Vladimír Renčín jehož knížka e-rencin s vtipy z počítačového prostředí a podepsaný grafický list se dražili prostřednictvím elektronické dražby na iDnes. Vzrušení v sále přinesl souboj mezi Vladimírem Mlynářen a Stanislavem Grossem, který nakonec svého kolegu "přehodil" a odnesl si tak cenu za 16 000 Kč. Tato částka byla věnovaná na humanitní účely a byla předána okamžitě po skončení dražby.

Internet jako médium

Tomáš Holenda z MV ČR ve svém vystoupení přiblížil okolnosti a postup vzniku standardu pro zveřejňování informací veřejné správy na Internetu. Uvedený standard má sloužit jako určitý doplněk, který specifikuje (a též rozšiřuje) povinnosti vyplývající ze zákona o svobodném přístupu k informacím. Jeho cílem je však především sjednotit informace zveřejněné na Internetu institucemi veřejné správy. K jeho vzniku přispěla skutečnost, že jednotlivé webové prezentace byly zásadně odlišné, navíc se v určitých případech neshodovaly ani v obecných informacích. Vedle výkladu okolnost vzniku standardu přednášející též z zdůvodnil některé jeho nedostatky. Standard ukládá zveřejňování více informací než zákon,stanovuje osnovy popisu postupů a hodlá zajišťovat správnost (a také shodu) zveřejňovaných údajů. Doufejme tedy, ze již brzy občan, v roli zákazníka, dostane správné, aktuální, snadno vyhledatelné a úplné údaje ve srozumitelné formě.

Příspěvek Oldřicha Kužílka přímo navázal opět na problematiku zákona o svobodném přístupu k informacím a problémy související s jeho naplněním. Zmínil otázku nejednotnosti úředních webů, navíc často neuvádějících (či alespoň dovedně skrývajících) povinné údaje, a navíc zneužívaných k politické propagaci apod. Pozornost byla věnována zvláště otázce poskytování vyžádaných informací. Tyto jsou pracovníky veřejné správy stále ještě považovány za určitý nadstandard. Často dochází ke zneužití situace žadatele, který je maten nepřehlednými právními odkazy nebo se obává hrozby vysoké finanční částky, jednání je protahováno. K odstranění těchto nešvarů může přispět rozlišení charakteru jednotlivých dokumentů, vyjasnění termínů osobní údaje, obchodní tajemství. Je zde zřejmá potřeba vzdělávat zaměstnance veřejné správy a pak nabídnout praktické poradenství klientům.

Ještě jednou se o zákoně o svobodném přístupu k informacím, ale také o související legislativě zmínila Jindřiška Prokopová, která představila projekt www.ostosest.cz. Webová prezentace nabízí nejen poradenské informace, ale zabývá se řadou povinností ze zákona plynoucích. Např. při kontrole povinně zveřejňovaných výročních zpráv institucí veřejné správy zjistili pouze 42 % splnění této povinnosti zákonem uložené; zabývá se evidencemi žádostí o informace (odlišnými v konkrétních institucích),včetně odvolání a platbami za ně, atd. Cílem jejich šetření není samo odhalení nesplnění povinnosti, chce napomoci uvádění zákona v život, pomoci institucím vytvořit si zázemí pro splnění všech článků zákona.

V rámci sekce byly dále prezentovány weby institucí veřejné správy vynikající především vysokou informační hodnotou a vhodné následování. Představeny byly tyto prezentace: Úřad vlády, Plzeňský kraj , OkÚ Děčín a město Hradec Králové

Panelová diskuse, která se rozběhla v závěru bloku bohužel pro nedostatek času skončila hned po stručné prezentaci osobních názorů "diskutujících" na téma vhodného obsahu a formy webu. Škoda - Jiří Peterka, Jan Stejskal, Milan Šmíd a Jaroslav Kábele si vlastně nepodiskutovali.

Optimální projekce zákona o elektronickém podpisu do daňové problematiky

Tomáš Hůlek představil možný způsob aplikace elektronického podpisu v daňové sféře tak, aby zároveň bylo vyhověno veškeré závazné legislativě. Ta klade nároky nejen na finančně náročný ústřední elektronický archív pro ukládání dat nebo vybavení všech pracovníků daňové správy elektronickým podpisem. Komunikace mezi občany a daňovými úřady bude centrálně organizovaná, tzn. bude existovat jediný ústřední archív dokumentů a jediné místo, kde bude možno ověřovat totožnost občana - uživatele elektronického podpisu. Pro dodržení předepsaných postupů při předávání dokumentů občanovi on nejprve elektronickým podpisem potvrdí příjem souboru a poté si jej vyzvedne na dohodnutém místě (např. na webu), tak aby byla zachována možnost jednoznačné identifikace obou stran. Problémem se může stát formát předávaných zpráv, u nichž je nutné zachovat nezávislost na softwaru a umožnit tak desetiletou archivaci.

Internetizace měst a obcí

V úvodu semináře byly prezentovány vítězné weby soutěže o Zlatý erb. Jedná se o Oficiální informační systém regionu Český Krumlov, webovskou prezentaci Veverské Bítýšky a web města Most. Pro mnohé se jistě staly zdrojem inspirace pro zdokonalení jejich současným či budoucích internetových stránek a systémů.

Tématu zákona o ochraně osobních údajů se skvěle zhostila Miroslava Matoušová spolu s na ní navazujícím Karlem Neuwirthem. Organizace veřejné správy musí zajistit informační bezpečnost všech svých systémů tak, aby byl splněn požadavek ochrany osobních údajů a zároveň byla zajištěna dostupnost příslušných informací. Publikum ocenilo především příklady praktických problému a rady k řešení konkrétních situací, do kterých se mnohé instituce veřejné správy dostávají.

Pan Koubský prezentoval vlastní pohled na obsah a nakonec i formu webů. Sám byl jedním z těch, kteří hodnotili soutěžní prezentace a tak ho situace dovedla k zamyšlení nad tím, co by jako občan na webové prezentaci hledal a očekával. Především považuje za důležité lokální zpravodajství, kontakty na instituce, podniky, školy v daném místě, živé, aktuální informace a propojení na další zdroje.

Kulatý stůl BMI

Kolem (půl) kulatého stolu, který pořádalo sdružení BMI se sešli hosté k diskuzi nad budoucností transformace ČR na informační společnost. Na otázku kam kráčí informační společnost v Čechách, postupně hledali odpověd ze svého úhlu pohledu ministr Karel Březina, programový ředitel František Dohnal, Oldřich Kužílek, Petr Koubský, Jaroslav Winter, Vít Richter a další.