Knihovníci veřejných knihoven většinou dobře znají grantové programy VISK a RISK, vyhlašované Ministerstvem kultury České republiky. Domnívám se, že pro ně může být zajímavé seznámit se s tím, jaké možnosti mají vysokoškolské knihovny, které představují druhou nejvýznamnější síť knihoven.

Vznik a pravidla fondu

Hlavním zdrojem grantové podpory pro vysokoškolské knihovny je Fond rozvoje vysokých škol, který byl zřízen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky v roce 1992. Od roku 1993 je institucí dvou partnerů: MŠMT a Rady vysokých škol; společným vrcholným orgánem Fondu rozvoje vysokých škol se stal Výbor Fondu rozvoje vysokých škol; pro jeho administrování je zřízena Agentura Fondu rozvoje vysokých škol.

Projekty se přijímají v několika tematických okruzích, jedním z nich je od roku 1994 tematický okruh E Vysokoškolské knihovny. Zaměření na příslušný rok stanoví výbor Fondu (podle mého názoru toto zaměření bohužel ne vždy zcela vyhovuje potřebám knihoven). Projekty podávají jednotlivci - zaměstnanci veřejných vysokých škol, jejich podání schvaluje děkan a rektor příslušné školy, škola tím současně potvrzuje, že zabezpečí institucionální podporu. Termín odevzdání projektů je vždy koncem dubna předchozího roku (v písemné a v elektronické formě s využitím speciálního software), pak agentura zamítne či odmítne ty projekty, které nesplňují předepsané náležitosti (chybějící podpisy, razítka, nečitelná elektronická verze), neodpovídají zadání tematické skupiny, požadují úhradu těch druhů nákladů, které nejsou podle propozic přípustné. Pak jsou na každý projekt zpracovány dva oponentské posudky a na jejich základě pak hodnotící komise pro daný tematický okruh stanoví pořadí projektů. V lednu pak (po schválení rozpočtu MŠMT) je zveřejněn seznam přijatých projektů a řešitelé mohou začít pracovat, finanční prostředky jsou převedeny příslušné vysoké škole. V prosinci musí řešitel zpracovat závěrečnou zprávu a vyúčtování, opět ji posuzují dva oponenti, v lednu jsou na fakultách grantové semináře, kde se provádí veřejná obhajoba uskutečněných projektů (v komisi je i zástupce jiné vysoké školy a zástupce Fondu rozvoje vysokých škol).

Je zřejmé, že tento postup se poněkud liší např. od výběru projektů do programu VISK, kde projekty podávají instituce, nezpracovávají se posudky, v hodnotitelské komisi mohou být i autoři projektů, nezpracovávají se závěrečné zprávy a neobhajují se výsledky.

Tematické zaměření

Zaměření tematického okruhu, v jehož rámci lze podávat projekty, je dost vymezováno a postupem let se poněkud mění - posuďte sami:

Vyhlášení na rok 2001:

Tematický okruh E - Vysokoškolské knihovny, poradenská a informační centra
"Cílem je zvýšení technologické úrovně vysokoškolských knihoven v souladu s vývojovými trendy knihovnicko-informační činnosti ve vyspělých zemích, včetně výchovy uživatelů informačních zdrojů a rozvoj poradenských a informačních center VŠ.
Očekávají se projekty zaměřené na:

1. aktivní elektronické služby knihoven v prostředí služby World Wide Web, včetně podpory služeb typu "electronic document delivery",
2. budování digitálních knihoven (s cílem zajistit archivaci a zpřístupnění obtížně dostupných dokumentů a fondů),
3. podporu vytváření konsorcií pro nákup a sdílení informačních zdrojů (efektivně přístupné báze a odborná periodika v elektronické formě); v případě elektronických databází musí být uveden způsob financování po vyřešení projektu,
4. podporu efektivního využívání informačních zdrojů uživateli (např. vytváření příruček, návodů, přednášek a jejich zpřístupnění v prostředí WWW),
5. zřizování, rozšiřování a inovace činnosti informačních a poradenských center vysokých škol, poskytujících uchazečům o studium, studentům a dalším osobám služby související se studiem a s možností uplatnění absolventů studijních programů v praxi."

Vyhlášení na rok 2002:

Tematický okruh E - Informační centra, vysokoškolské knihovny a poradenská centra
"Cílem je zvýšení technologické úrovně vysokoškolských informačních center a knihoven v souladu s vývojovými trendy knihovnicko-informační činnosti ve vyspělých zemích a rozvoj poradenských center vysokých škol, poskytujících uchazečům o studium, studentům a dalším osobám informační a poradenské služby související se studiem a možností uplatnění absolventů studijních programů v praxi.
U informačních center a vysokoškolských knihoven se očekávají projekty zaměřené na:

1. aktivní elektronické služby knihoven v prostředí služby World Wide Web, včetně podpory služeb typu "electronic document delivery",
2. budování digitálních knihoven (s cílem zajistit archivaci a zpřístupnění obtížně dostupných dokumentů a fondů),
3. podporu vytváření předpokladů pro nákup a sdílení informačních zdrojů (efektivně přístupné báze a odborná periodika v elektronické formě); v případě elektronických databází musí být uveden způsob financování po vyřešení projektu.

U poradenských center se předpokládají projekty zaměřené na inovaci a rozšíření jejich činnosti zaváděním nových postupů v oblastech studijního, profesního a pedagogického poradenství.
Projekty tohoto tematického okruhu budou posuzovány ve dvou subkomisích. Projekty s problematikou vysokoškolských knihoven označí řešitelé E1, projekty týkající se poradenských center E2. V tomto tematickém okruhu nelze žádat o neinvestiční dotaci na reprodukci majetku."

Vyhlášení na rok 2003

Tematický okruh E - Vysokoškolské knihovny
"Cílem je podpořit budování komplexního knihovnicko-informačního zázemí vysokých škol a umožnit zavádění moderních informačních a komunikačních technologií do knihovnicko-informačních služeb.

Projekty tohoto tematického okruhu budou posuzovány ve dvou podokruzích:

E1
V tomto podokruhu lze žádat o dotaci pouze na kapitálové náklady v cenách bez DPH.

Očekávají se projekty zaměřené na:

1. využití moderních informačních technologií pro nové systémy zpřístupňování informačních zdrojů a zkvalitňování knihovnicko-informačních služeb,
2. budování digitálních knihoven s cílem zajistit archivaci a zpřístupnění vzácných a obtížně dostupných dokumentů,
3. zavádění nové generace automatizovaných knihovnických systémů.

V tomto podokruhu lze podat nejvýše jeden projekt z téže fakulty a jeden projekt rektorátní. Z vysoké školy, která se nečlení na fakulty, lze podat nejvýše jeden projekt. Celková dotace požadovaná z Fondu na projekt nesmí překročit 1 mil. Kč.

Očekávané investiční náklady je nutno doložit datovanou nabídkou potvrzenou předpokládaným dodavatelem, ze které je zřejmé, že uvedené ceny byly platné v období březen a duben 2002.

E2
V tomto podokruhu lze žádat o dotaci pouze na běžné náklady

Očekávají se projekty zaměřené na:

1. využití moderních informačních technologií pro nové systémy zpřístupňování informačních zdrojů a zkvalitňování knihovnicko-informačních služeb,
2. budování digitálních knihoven s cílem zajistit archivaci a zpřístupnění vzácných a obtížně dostupných dokumentů."

Počty projektů

Počty přijatých projektů a finanční částky za uplynulých deset let jsou uvedeny v tabulce:

Průběh řízení

Na webovských stránkách a ve Zpravodaji Fondu rozvoje vysokých škol jsou zveřejňovány i jmenovité seznamy odmítnutých, zamítnutých a přijatých projektů - pro pohodlí čtenářů Ikara uvádím rok 2002 a rok 2003 (oba soubory v PDF) a dále bližší informace přehledně v excelovské tabulce. (Zajímavé jsou například konkrétní důvody, proč byl projekt odmítnut či zamítnut - rozdíl mezi těmi pojmy spočívá v tom, že odmítnuté projekty vyřadila Agentura FRVS po přijetí, neboť neodpovídají formálním požadavkům, např. nečitelný formulář na disketě, chybí podpis akademického funkcionáře na papírovém znění, nevyplněná rubrika, nárokuje se druh výdaje v rozporu s vyhlášením; zamítnuté vyřadila oborová komise po prostudování projektu.)

Konkrétní přehled o průběhu výběrového řízení pro rok 2003 (z publikovaných seznamů) je následující:

Budoucnost

V posledních dvou letech se možnosti využití prostředků Fondu zmenšují - jednak z důvodu změn účetních předpisů, předpisů o hospodaření, jednak je patrná restriktivní politika výboru Fondu. Pro rok 2004 byla přijata opatření ke snížení počtu podávaných projektů (neboť pro rok 2003 celkový počet podaných projektů výrazně stoupl, což přináší zvýšené nároky jak na finanční objem prostředků, tak na organizaci výběrového řízení). Konkrétně to znamená, že letošní okruh E1 byl spojen s dalšími dvěma okruhy A a H, v nichž lze podávat projekty požadující kapitálové náklady, do jednoho okruhu s tím, že je omezen počet podaných projektů za fakultu (2 projekty u fakult do 2000 studentů, 1 další projekt za každých dalších 1500 studentů), za rektorátní pracoviště lze podat 1 projekt. Lze si snadno představit, že na fakultě dají přednost projektu pro laboratoř nebo počítačovou učebnu před projektem knihovny. Tento nový okruh A má zaměření Inovace a rozvoj laboratoří, ateliérů a pracovišť pro praktickou výuku včetně knihoven a informačních technologií ve vysokoškolském vzdělávání:

"Cílem je modernizace a rozšiřování laboratoří, ateliérů, knihoven a jiných pracovišť, včetně počítačových, pro praktickou výuku, experimentální činnost a pro přístup ke knihovnickým a jiným informačním zdrojům, které slouží pro praktickou výuku, vzdělávání a práci studentů vysokých škol. Zaměření projektů je též na další rozvoj informačních technologií ve vysokoškolském vzdělávání a v přístupu k informačním zdrojům, vycházející z dlouhodobého záměru vysoké školy nebo fakulty.

Očekávají se projekty zaměřené na:

1. zřízení, rozvoj a inovace laboratoří, ateliérů a jiných pracovišť pro praktickou výuku a experimentální činnost studentů, zaměřené na vybavování přístroji, zařízeními a j. technikou nebo jejich soubory. Nákup PC je možný jen v případě, kde je řídícím počítačem pro zařízení laboratoře. Řešitel je povinen uvést počet studentů, kteří budou přístroje, zařízení nebo jinou techniku užívat, počet výukových hodin, ve kterých budou pořízené přístroje či zařízení využívány, název předmětu, jeho celkový hodinový rozsah a charakter (povinný, povinně volitelný, volitelný);
2. zřízení, rozvoj a inovace počítačových učeben, laboratoří, ateliérů a j. pracovišť pro praktickou výuku, experimentální činnost i samostatnou práci studentů, zaměřené na vybavování výpočetní technikou nebo jejich soubory. Řešitel je povinen uvést počet studentů, kteří budou přístroje, zařízení nebo jinou techniku užívat, počet výukových hodin, ve kterých budou pořízené přístroje či zařízení využívány, název předmětu, jeho celkový hodinový rozsah a charakter (povinný, povinně volitelný, volitelný);
3. rozvoj počítačových sítí a otevřených počítačových učeben podporujících uplatnění informačních technologií ve vzdělávání na vysokých školách a fakultách;
4. zavádění nové generace automatizovaných knihovnických systémů a moderních informačních technologií pro nové systémy zpřístupňování informačních zdrojů a zkvalitňování knihovnických služeb."

Pouze běžné náklady lze požadovat v okruhu E Vysokoškolské knihovny:

"Cílem je podpořit budování komplexního knihovnicko-informačního zázemí vysokých škol a umožnit zavádění moderních informačních a komunikačních technologií do knihovnicko-informačních služeb.

Očekávají se projekty s uvedenou specifikací zaměřenou na:

1. využití moderních informačních technologií pro nové systémy zpřístupňování informačních zdrojů a zkvalitňování knihovnicko-informačních služeb;
2. budování digitálních knihoven s cílem zajistit archivaci a zpřístupnění vzácných a obtížně dostupných dokumentů."

Nově je zde podmínka, že může být podán jediný projekt za vysokou školu. Osobně se domnívám, že zejména u větších vysokých škol s řadou fakult (a fakultních knihoven) je to podmínka diskriminující, stačilo by stanovit podmínku jednoho projektu za fakultu (přitom tematický okruh E nebyl v loňském roce projekty zahlcen a byl schopen je administrovat).

Pro rok 2004 byly dále zpřísněny podmínky pro zpracování rozpočtu (týká se i ostatních tematických okruhů): "Dotace nelze použít na odpisy majetku, na stavební investice (rekonstrukce, modernizace), na stavební úpravy, na vybavení nábytkem, na režii pracoviště řešitele (škola se tohoto příspěvku zříká slibem institucionálního zabezpečení), na vydávání skript, učebnic a na překlady. Odměny za řešení projektu mohou být nejvýše 10 % z částky požadované na materiál, domácí cestovné, knihy a učební pomůcky (zaokrouhleno na celé tisíce směrem nahoru). Pokud je pro řešení projektu požadován nákup literatury, musí být uvedeny konkrétní tituly s předpokládanými cenami. U zahraničních cest musí být uvedena akce a její souvislost s tématem projektu. Dotace na služby nesmí překročit jednu třetinu celkové požadované částky." Tyto podmínky považuji za příliš svazující (např. pokud by někdo chtěl digitalizovat vzácné dokumenty prostřednictvím specializované firmy, obávám se, že poslední podmínka mu to znemožní). Setkal jsem se proto i s názorem, že všemi těmito omezeními je možnost získat projekt v roce 2004 dosti "přiškrcena".

Obecně lze říci, že ve vysokoškolském prostředí je získávání grantů u akademických pracovníků významnou částí jejich pracovních povinností. U knihovníků tomu tak není, ale pokud granty získají, zvyšuje to jejich prestiž na škole a především to pomůže rozvoji jejich pracovišť, což je ve prospěch uživatelů.