Jak politici pracují s informacemi
Takovéto vyjádření by možná bylo vtipné mezi knihovníky, ovšem ústavní činitel tím projevuje nejen naprostou neznalost problematiky, ale především ignoranci a sobectví. Neboť knihovny jsou ve velmi špatném stavu především díky nedostatečné legislativě. O tom, na co všechno je dost peněz (neustálé rekonstrukce budov Parlamentu ČR), a na knihovny tím pádem nezbývá, nemá cenu se rozepisovat.
Pokud také má pan poslanec představu o českém knihovnictví nejenom ze své domácí knihovničky, ale i z knihovny parlamentní, tak mu musí připadat, že je v tomto oboru vše v pořádku. Možná by nebylo od věci uvést v platnost nepsanou zásadu, aby se politici vyjadřovali k jakémukoliv tématu až po bližším seznámení. Možná by potom jejich práce nebyla naprosto odtržena od reality.
Což zajít se někdy podívat do Národní knihovny a pokusit se vypůjčit si knihu, eventuelně pohovořit o problémech přímo s knihovníky? Pravda, jednodušší je myslet si, že je vše v pořádku, vždyť poslanci přece výbornou knihovnu mají, ti ostatní ji stejně potřebují o dost méně.
Když už jsem u těch výroků, podobného bonmotu se dopustil, nikoliv přímo politik, Jiří Ruml ve svém článku Sexualita (Lidové noviny, 26. 9. 1998): "... právě na sexu založil nejeden vydavatel či producent výnosnou existenci. Internet se tím živí zcela programově. ...". Člověk nepoučený, neznalý Internetu, si z toho vyvodí, že Internet vznikl a existuje jen k rozšiřování pornografie. Možná by se měl pan Ruml seznámit s historií Internetu a s obsahovou skladbou několika desítek milionů stránek a zjistil by, že spousta uživatelů na Internetu vůbec na sex či porno nenarazí, ani je nevyhledává.
Jak ví každý, kdo s Internetem pracuje dnes a denně, tak Internet je zdrojem informací všeho druhu, obsahuje tedy i určité procento (dle výzkumu poměrného zastoupení tematicky orientovaných stránek je to 0,75 procenta) dokumentů pornografických. Avšak jádrem Internetu jsou informace faktografické a dokumentografické: katalogy knihoven, databáze, tisk, týkající se elektronického obchodu a tak dále.
Musím říci, že spíše se pohledu na nahá těla vyhnu na Internetu (pravděpodobnost, že na ně narazím při prohlížení katalogu jakékoliv knihovny, či prezentace některé akademické instituce, je nulová) než na novinovém stánku, kde časopisy s touto tematikou nelze přehlédnout. Pornografické stránky na Internetu jsou také vesměs placeny, nebo se alespoň musíte zaregistrovat a prohlásit, že je vám více než 18 let. Knihovny, školy a rodiče také mívají filtry, které zabraňují přístupu ke stránkám s danou tematikou. Jak, ale chcete někomu zabránit aby si opatřil pornografický časopis?
Věřím, že jsem panu Bendovi nepomohla k získání žádného knihovníka, který by podpořil jeho kandidaturu na jakoukoliv funkci.