Během dvou let získal Týden knihoven (o letošním, 3. ročníku, který se uskutečnil od 18. do 24. října, podrobněji v dalších příspěvcích v tomto čísle) punc nejvýznamnější oborové akce, a to nejen z hlediska public relations. Již zdaleka neplatí, že Týden (zájem o něj podle SKIP trvale roste) je organizován především pro veřejné knihovny. Opak je pravdou - tato akce má celostátní a celoooborový charakter - do Týdne se zapojily všechny typy knihoven - od lidových, přes městské a okresní, státní vědecké, akademické a odborné po knihovny centrální. Navíc se podařilo, aby Týden upoutal pozornost médií, regionálních i celostátních na naše poměry v nebývalé míře.

Tento stav má dvě příčiny. Zaprvé kampaň se nese v pozitivním duchu, nikoliv v duchu naříkání informačních pracovníků nad vlastním nešťastným osudem. Jejím cílem je prezentovat veřejné knihovny jako instituce (včetně těch na regionální a místní úrovni, což je zvláště dobrá zpráva), které se vymaňují ze zajetí tradičního obrazu všeobecně dostupné půjčovny beletrie a které jsou schopny poskytovat - podle svých možností - veřejné informační služby v nejširším slova smyslu, jako nejdemokratičtější instituce u nás, řečeno s Mgr. Zlatou Houškovou, které jsou otevřeny všem bez ohledu na věk, vzdělání, sociální postavení a ekonomickou situaci, nebo, jak stálo na jednom transparentu na knihovnickém happeningu, "královny mezi veřejnými domy". Zadruhé, v Týdnu knihoven neměly naštěstí místo vizionářské představy, jimiž jsme zavaleni v médiích, ale které jsou často na hony vzdáleny od reality, v níž se pohybují jednotlivé knihovny, a informačněvědní teorie, naopak byl zaměřen střízlivě a prakticky na uživatele. Zvláštní pozornost, větší než je obvyklé, byla věnována specifickým uživatelským skupinám - seniorům, postiženým občanům a příslušníkům národnostních menšin. Zmínce by neměla ujít setkání se zástupci samosprávných úřadů, které jsou v případě drtivé většiny českých veřejných knihoven jejich zřizovateli, a tedy primárními zdroji finančních prostředků. Je pochopitelné, že řada knihoven využila této příležitosti, aby prezentovala svým uživatelům přednosti Internetu (zvláště ty, které se nedávno k Síti připojily - patří mezi ně i místní knihovny, které zatím zůstávaly stranou), ovšem je třeba zdůraznit (a kvitovat), že se Týden nedostal "do područí" Internetu a že právem nebyly opomenuty tradiční PR nástroje knihoven.