Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Knihy versus elektronické čtečky - veřejná diskuse v Národní knihovně

Čas nutný k přečtení
6 minut
Již přečteno

Knihy versus elektronické čtečky - veřejná diskuse v Národní knihovně

2 comments
Autoři: 

Ve čtvrtek 6. října proběhla v prostorách Národní knihovny ČR veřejná diskuse na téma "Pohřbí elektronické čtečky klasické knihy?". Akce byla součástí letošního Týdne knihoven, který se konal ve dnech 3. až 9. října. Hostem diskuse byl znamý internetový publicista Miloš Čermák a politolog a nakladatel Alexander Tomský.

Miloš Čermák a Irena Maňáková

Publicista Miloš Čermák a mluvčí Národní knihovny Irena Maňáková (zdroj: Facebook)

Jako první vystoupil Miloš Čermák se svým úvodem k tématu. Hovořil o postupném pronikání čteček mezi lidi, ale i o významu knih v naší společnosti. Zmínil také, že kniha je jedním z malá vynálezů, které se od svého vzniku v podstatě nezměnily, což mimo jiné svědčí o jejich nadčasovosti. Pozvolný nástup čteček vnímá jen jako normální důsledek vývoje, tj. postupný přechod od analogového obsahu k digitálnímu.

Druhý host diskuse, nakladatel Alexander Tomský, byl ale mnohem větším pesimistou. Opakovaně zdůraznil, že čtení knih u nás i ve světě klesá a že elektronické čtečky nemají šanci tento úpadek zvrátit. Jako hlavní problém viděl nízkou cenu e-knih (tj. nulovou marži) a množství "pirátů", kteří si všechno raději stáhnou a ukradnou. Budoucnost tedy vidí spíše černě. Kniha se stane "šperkem" či sběratelským artefaktem; bude vzácná, kvalitní, luxusní, ale jen pro velmi úzkou skupinu čtenářů.

Co se týče dostupnosti čteček, v hlasování mezi účastníky se ukázalo, že čtečku vlastní přibližně polovina z přítomných. Celkově je ale u nás jejich počet poměrně nízký. Zatímco v Anglii má elektronickou čtečku přibližně každý třetí člověk, u nás je situace až o dva řády nižší (dle odhadů několik desítek tisíc kusů). Velmi zajímavé byly také odpovědi na otázku, co jsme na čtečce četli naposledy; jedna slečna totiž zrovna dočetla 451 stupňů Fahrenheita, tedy knihu o zániku knih.

Účastníci veřejné diskuse Účastníci veřejné diskuse

Účastníci veřejné diskuse - zástupci knihoven, studenti, média i běžní čtenáři se zájmem o knihy

Druhá polovina diskuse se točila především kolem názorů pana Tomského, který zopakoval svoji temnou vizi zanikajícího čtení a počítačových pirátů. Někteří účastníci (mj. i zástupci knihoven) se snažili argumentovat čtenářskými průzkumy, ze kterých vyplývá, že čtení jako takové se u nás víceméně nemění a dle některých ukazatelů dokonce stoupá, ale pan Tomský trval na svém. Situaci ilustroval i na stavu svého vydavatelství, které je většinu času v červených číslech a jeho přežití umožňují jen občasné bestsellery jednou za rok či dva.

V tomto ohledu je třeba zdůraznit, že se v diskusi často zaměňovalo "čtení" a "čtení knih". Čtení knih z pochopitelných důvodů opravdu klesá a není na tom nic špatného; objem čtení samotného ale ve společnosti spíše stoupá. Jedná se o poměrně logický jev: od rána do večera jsme obklopeni výpočetní technikou a masmédii, a na čtení klasických knih zkrátka není čas. Na druhou stranu ale čteme z jiných zdrojů: z obrazovek počítačů, tabletů, elektronických čteček či chytrých telefonů. Čtení jako takové zůstává, mění se pouze forma či médium - podobně jako např. vynález knihtisku znamenal např. nevyhnutelný úpadek papírových a papyrusových svitků.

Tím se diskuse dostala k dalšímu důležitému bodu: dostupnosti obsahu. Ačkoliv se i u nás začínají objevovat elektronické čtečky a tablety, zatím víceméně chybí kvalitní a legálně dostupný obsah. Elektronická knihkupectví nabízející e-knihy až na několik výjimek neexistují, a výběr v těch existujících výjimkách se zatím nemůže srovnávat s klasickým "papírovým" knihkupectvím. V tomto směru je zřejmé, že nakladatelé a vydavatelé opět poněkud zaspali dobu, podobně jako ji před pár lety zaspal hudební a filmový průmysl.

Co se týče pana Tomského, navzdory poklesu prodejů papírových knih se o vydávání elektronickou cestou zatím ani nepokusil. Už předem si je totiž jistý, že to nemá cenu. Čteček je u nás málo (= malé zisky) a všude navíc řádí již zmiňování piráti. A když je někde na Internetu něco zadarmo, tak si to přeci nikdo nekoupí. Pan Tomský si bohužel nenechal vysvětlit, že problém je přesně opačný: prodej e-knih neskomírá kvůli pirátství, ale naopak, kopírování knih se rozmáhá kvůli chybějící oficiální distribuci. Stejně otočená je i námitka, že se vydávání e-knih nevyplatí, protože je u nás málo čteček - málo čteček je totiž právě z toho důvodu, že zde není dostupný obsah.

Nakladatel a politolog Alexander Tomský

Nakladatel Alexander Tomský se svým negativním postojem k e-knihám a e-distribuci netajil

Jedná se nepochybně o problém celého našeho trhu, ale klíčovou roli zde mají nakladatelé a vydavatelé, nikoliv čtenáři. Byl by přeci nesmysl nutit lidi kupovat si auta, kdyby nebyla dostupná síť čerpacích stanic. A tím, že nakladatelé čekají a čekají, až bude penetrace čteček vyšší, se jen zbytečně připravují "o kšeft" a nutí uživatele hledat jiné (a často nelegální) alternativy.

Do diskuse se v této části zapojil také Martin Lipert, popularizátor elektronických knih a zakladatel serveru eReading.cz. Zmínil smutnou skutečnost, že i po cca roce provozu stále naráží na značnou neochotu nakladatelů využívat digitální distribuci. Podobně jako pan Tomský si bohužel mnohdy neuvědomují, že pokud nenabídnou kvalitní a dostupný obsah, zbytečně zpomalují šíření e-čteček a současně svoji nečinností podporují nelegální skenování a kopírování knih, protože jinak by lidé na svých čtečkách neměli co číst.

Pan Lipert zmínil pro ilustraci paralelu s hudebním průmyslem, kterému také trvalo několik let, než opustil lisování kompaktních disků a marné útoky na "piráty", a místo toho se zaměřil na fungující digitální distribuci. Jakmile totiž uživatelé získali rychlou, legální a dostupnou alternativu (například písničky na iTunes k okamžitému stažení za dolar či euro), hudební průmysl se opět vzpamatoval. Stejný vývoj přitom zažívají v zahraničí i e-knihy díky distribuci přes Amazon (pro čtečku Kindle) či Apple iBooks (pro iPhony a iPady). Zájem je veliký, protože knihy jsou okamžitě dostupné a navíc levnější (odpadají náklady za tisk a především za klasickou distribuci, která tvoří i více než 50% z konečné ceny papírové knihy). U nás ale podobná aktivita ze strany vydavatelů bohužel zatím není.

Martin Lipert z portálu ereading.cz

Martin Lipert z portálu eReading.cz vyvrací některé mýty kolem e-knih

Je samozřejmě otázka, jak se bude situace na našem knižním (a e-knižním) trhu vyvíjet. Velmi bych si přál, aby byly projekty typu eReading.cz úspěšné, aby získaly na svoji stranu maximum nakladatelů a aby časem dokázaly nabídnout stejné množství titulů jako klasická knihkupectví. Ideálně také za odpovídající a konkurenceschopné ceny a bez nesmyslné ochrany typu DRM, která je většinou spíše kontraproduktivní.

Je každopádně pozitivní, že už dnes existují knihovny (nebo též "půjčovny knih", jak se pan Lipert přeřekl), které půjčují e-knihy a dokonce i samotné e-čtečky (např. Knihovna Jiřího Mahena v Brně, některé pobočky Městské knihovny v Praze a další). Držme zkrátka knihám palce, ať už jsou papírové či elektronické.

Hodnocení: 
Průměr: 1 (1 hlasování)
RYLICH, Jan. Knihy versus elektronické čtečky - veřejná diskuse v Národní knihovně. Ikaros [online]. 2011, ročník 15, číslo 10 [cit. 2024-11-25]. urn:nbn:cz:ik-13768. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/13768

automaticky generované reklamy

Máme tu 2 komentářů

Dobrý den, já sama se k digitalizaci tiskovin přikláním. Ať se jedná o knihu či časopis chápu, že tento trend nastoupil a že se mu jen tak nevyhneme. Přikládám článek na toto téma, k přečtení zde: http://cs.publero.com/titul/panorama-21-stoleti/4-11

Digitalizacia je super, keby jej nebolo tak si neprecitam napriklad dobsinskeho rozpravky. Takto mam moznost precitat si kopec klasicky na eknizky.sk