Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Konference Cataloguing 2007: Back to Basics – and Flying into the Future

Čas nutný k přečtení
8 minut
Již přečteno

Konference Cataloguing 2007: Back to Basics – and Flying into the Future

0 comments

Ve dnech 1. a 2. února 2007 hostil Reykjavík mezinárodní konferenci Cataloguing 2007: Back to Basics – and Flying into the Future. Organizátory akce byly National and University Library of Iceland, NFBN (Nordic Research Library Associations), Upplýsing (Icelandic Library and Information Science Association) a University of Iceland – Department of Library and Information Science. Konference se zúčastnilo více než 200 účastníků z Evropy a Severní Ameriky.

Hlavním tématem programu byly dva standardy: Functional Requirements for Bibliographic Records (FRBR – Funkční požadavky na bibliografické záznamy) a Resource Description and Access (RDA – Popis a zpřístupnění zdrojů), které v budoucnosti v mezinárodním měřítku silně ovlivní (v případě FRBR již ovlivňují) katalogizační politiku i praxi. Následovala zpráva o IFLA-CDNL Alliance for Bibliographic Standards (ICABS), instituci, která v prosazování stardardů hraje klíčovou roli. Nechyběly ani informace o katalogizaci v zemi hostitelských institucí a ukázky dílčí implementace nových standardů v některých systémech.

Hlavním bodem konference byl příspěvek Katalogizační pravidla a koncepční modely: RDA a vliv FRBR a dalších iniciativ IFLA Barbary Tillettové, zástupkyně Joint Steering Committee for Revision of AACR (JSC) [1]. B. Tilletová v úvodu podala přehled koncepcí, principů a projektů, které tvoří kostru budoucí katalogizace – jedná se o již zmiňované FRBR, dále o katalogizační principy International Meetings of Experts for an International Cataloguing Code (IME ICC Principles) [2], které vznikají z iniciativy IFLA. Ze stejné iniciativy vznikla i již všeobecně rozšířená doporučení ISBD nebo projekt virtuálního souboru autorit Virtual International Authority File (VIAF). Ten byl testován na autoritách Library of Congress a německých národních autoritách Deutsche Nationalbibliothek, v budoucnu může být rozšířen na neomezený počet národních autorit, které budou spravovány národními knihovnami a sklízeny pro využití ve virtuálním souboru. S výjimkou ISBD (byť nově aktualizovaného) se jedná o poměrně nové standardy a projekty, nové katalogizační principy jsou dokonce teprve před dokončením – poslední setkání IME ICC5 se uskuteční v Africe v srpnu 2007 [3].

Největší část příspěvku byla samozřejmě věnována nově připravovaným katalogizačním pravidlům RDA [4]. Stávající AACR2R obsahují základní text z roku 1978, revizi z roku 1988 a aktualizace do roku 2005 a nevyhovují novému katalogizačnímu prostředí, které je charakterizováno rozšířením nových informačních nosičů a současně potřebou většího a hlubšího záběru z hlediska obsahu dokumentu a dále velkým množstvím nových metadatových formátů a lidí, kteří je tvoří. Pravidla RDA by měla být jednodušší (což by mělo napomoci dalšímu mezinárodnímu rozšíření a jejich využití pro metadatová schémata), konzistentnější než AACR2R, odpovídající novému katalogizačnímu prostředí a na rozdíl od AACR2R založená na moderních katalogizačních principech.

RDA by měla:

  • představovat nový standard pro popis a zpřístupnění zdrojů,
  • vyhovovat digitálnímu prostředí,
  • být využitelným standardem pro popis nadnárodního obsahu různých médií a formátů, které dnes knihovny shromažďují,
  • být vyvinuta pro anglické jazykové prostředí, ale tak, aby byla bez problému využitelná i v jiných jazykových oblastech,
  • být nezávislá na komunikačním formátu,
  • podporovat FRBR,
  • umožnit uživatelům katalogů atd. vyhledávání a použití zdrojů podle jejich potřeb.

RDA by měla vyjít počátkem roku 2009. Dosud byla odbornou veřejností připomínkována část A (kapitoly týkající se popisných údajů). K připomínkování se nyní pro rok 2007 připravuje oblast nosiče a vazeb (podle FRBR) a pro rok 2008 část B, která se věnuje selekčním údajům.

Změně se nevyhne ani terminologie používaná v AACR2R, která svým zaměřením na lístkové katalogy již vzbuzovala rozpaky, např. namísto záhlaví se v RDA používá termín selekční údaj, místo hlavního a vedlejšího záhlaví primární a sekundární selekční údaje, místo unifikovaného názvu název preferovaný. A místo autoritních záhlaví budeme vytvářet preferované selekční údaje. Odklon od zaměření na lístkové katalogy se projeví i v tom, že RDA bude standardem zaměřeným na obsah, nikoli na zobrazení záznamu (nicméně údaje umožní vytvoření zobrazení ISBD).

Ačkoli RDA nevznikají v závislosti na komunikačním formátu, většinu údajů je možné zapsat do MARC 21 [5], předpokládají se jen malé úpravy formátu (nové datové prvky nahradí např. obecné označení dokumentu). Mapování do Dublin Core bude předmětem dalších diskuzí. RDA budou nabízet řadu alternativ, jen několik málo údajů bude povinných. O implementaci v národních katalogizačních politikách budou rozhodovat národní knihovny.

Text RDA (dostupné kapitoly, tedy na začátku února necelá část A) je na adrese http://www.collectionscanada.ca/jsc/rda.html [6]. Již nyní se připravují nástroje pro publikování elektronické verze RDA. Na webu je vystaveno demo RDA Online http://www.rdaonline.org/.

Po příspěvku Barbary Tilletové následoval příspěvek Caroline Brazierové, vedoucí doplňování a zpracování fondů British Library Katalogizační politika a praxe po roce 2007 z pohledu British Library. Tento příspěvek popisoval situaci národní knihovny, která se velice podobá situaci v řadě dalších velkých knihoven – např. optimalizaci linek zpracování řeší průběžně většina knihoven (v BL ji v letech 2005–2006 řešili paralelně s převodem 23 do té doby oddělených databází a katalogů do Alephu), stejně tak přetrvávají problémy s narůstajícím počtem dokumentů (a typů dokumentů) doprovázené snižováním nebo stagnací finančních prostředků. Obdobné jsou i způsoby, jak se s touto situací vyrovnat: důraz se klade na kooperaci mezi knihovnami i kooperaci mezi BL a nakladateli či změnu úrovně zpracování některých dokumentů (v případě BL snížení úrovně zpracování beletrie).

V příspěvku ICABS – nový přístup k dobře známým výzvám v oblasti bibliografické kontroly a kontroly zdrojů informovala Renate Gömpelová z Deutsche Nationalbibliothek o aktivitách ICABS. Jedná se o dílčího nástupce IFLA UBCIM (zvlášť se ale vydělila Permament UNIMARC Committee), rovněž dílčího pokračovatele Universal Dataflow and Telecommunications Core Activity a konečně CDNL Committee on Digital Issues. Základním cílem aliance je harmonizace stávajících standardů, vývoj a prosazování strategií pro kontrolu zdrojů a rozvoj strategií souvisejících s dlouhodobou archivací elektronických zdrojů. Partnery ICABS jsou vedle IFLA národní knihovny (přímo VB, Německo, USA, Austrálie, Holandsko, Portugalsko; prostřednictvím CDNL další), hlavní působiště spočívá v oblasti standardů (ISBD, FRBR aj.), oblasti formátů, metadatových schémat a rozhraní pro vyhledávání, oblasti digitálních zdrojů (zpřístupnění, harvesting atd.) a oblasti katalogů. Více o činnosti ICABS je na adrese http://www.ifla.org/VI/7/icabs.htm.

Zástupkyně Islandského konsorcia knihoven Sigrún Hauksdóttir informovala ve svém příspěvku Národní knihovní systém: cíl centrálního souborného katalogu – výhody a nevýhody. V tomto příspěvku se objevila zajímavá čísla, týkající se islandské populace a knihoven. Island má 307 000 obyvatel. Knihoven je zde 300 (veřejné 54, základní školy 96, univerzitní a národní 18, vládní 12, vědecké 8, střední školy 11, asociace 2). Je zde osm univerzit se 17 000 studenty. Do 192 základních škol chodí 44 000 žáků, do 43 středních škol celkem 26 000 studentů). Příspěvek se ale týkal hlavně systému Gengir – soubornému katalogu určenému pro sdílenou katalogizaci 200 knihoven (900 000 záznamů pro 3,7 mil. knihovních jednotek, 120 000 uživatelů), jeho vývoji a plánům do budoucnosti. Souborný katalog pracuje v systému Aleph (verze 16.2) a katalogizuje do něj celkem 160 katalogizátorů. Přípravné práce včetně konverzí dat a školení katalogizátorů trvaly šest let. Do budoucna se počítá s vyšší mírou přebírání záznamů z jiných zahraničních souborných katalogů a zkvalitnění katalogu lepší autoritní kontrolou.

V příspěvku MARC a FRBR: dobré či špatné spojení popisuje Trond Aalberg z Norwegian University of Science and Technology experiment s FRBRizací norské databáze BIBSYS. Tato databáze obsahuje asi 4 miliony záznamu v BIBSYS-MARCu. Cílem bylo zjistit, zda existující záznamy budou vyhovovat potřebám FRBR, zda je případně potřeba některé údaje doplnit nebo jak formáty změnit. Řešitelé přitom vycházeli z předpokladu, že bude rozumnější při FRBRizaci postupovat spíše evolučně než revolučně. První poznání se týkalo mapování FRBR a formátu MARC – jako výchozí bod bylo možná dobré, ale přesnější informaci poskytuje mapování zohledňující použitá katalogizační pravidla [7]. Výsledek norského testu potvrdil, že FRBRizace vyžaduje vysokou kvalitu dat a projeví se doposud skryté vady záznamů. Stejně tak se projeví nedostatky v pravidlech, např. to, když umožňují nejednoznačný výklad nebo nepřesně a nejednotně definují vazbu mezi záznamy [8]. Samostatnou kapitolou je úroveň katalogizace; katalogizační pravidla mohou obsahovat údaje vyhovující FRBR, katalogizační praxe je ale jiná, knihovny katalogizují na nižší úrovni a tyto údaje nepoužívají, typickým případem jsou unifikované názvy. V závěru dochází k názoru, že stávající záznamy mohou splňovat požadavky FRBR, ve většině případů se to asi bude týkat jen části záznamů v databázích. T. Aalberg si kladl i otázku, zda jsou formáty MARC tím pravým pro budoucnost. Konstatoval, že pokud vezmeme v potaz počet vytvořených záznamů a finanční prostředky vložené do vývoje knihovních nástrojů a vzdělávání knihovníků, bude výsledkem odpověď ANO. Pokud odhlédneme od těchto skutečností, je třeba konstatovat, že záznamy založené na XML by byly vhodnější než záznamy založené na ISO 2709. Další prezentace ilustrovaly využití komerčních knihovních systémů při implementaci FRBR.

Erik Thorlund Jepsen, konzultant Danish National Library Authority, v příspěvku Úpravy struktury katalogů podle FRBR. Použití bibliografických vazeb prostřednictvím kolokace a propojování demonstroval využití nástroje Aleph Primo, který posléze podrobněji představila Judy Leviová z ExLibris. Příspěvek Johna Espleye z VTLS se zabýval řešením v systému Virtua, jako příklad aplikace posloužil katalog Universite Catholique De Louvain.

Na konferenci byly asi s největší zvědavostí očekávány nové informace z průběhu přípravy nových katalogizačních pravidel RDA, což jsou informace jinak obtížně dostupné. Předpokládám však, že pro všechny účastníky konference byly – stejně jako pro nás – velice cenné i informace o zkušenostech severských knihoven s implementací FRBR. Ačkoli v ČR používáme jiná katalogizační pravidla, stejně jako tyto knihovny (a stejně jako třeba LC a BL) budeme muset řešit problémy, které se vyskytuji v různých vrstvách záznamů našich katalogů. A je velice inspirativní vidět analýzy jiných knihoven a porovnávat, které problémy hodnotí tyto knihovny jako prioritní, nacházet a posuzovat nová řešení, či si jen potvrzovat výsledky vlastních analýz.

Poznámky:

1. Jinak vedoucí Cataloging and Support Office v Library of Congress.
2. Nahrazují tzv. Pařížské principy, více na adrese http://www.ifla.org/VII/s13/index.htm.
3. Předtím proběhla jednání v regionech Evropa, Severní Amerika a Austrálie 2003, Latinská Amerika a Karibik 2004, Střední východ 2005, Asie 2006.
4. Ve starších příspěvcích jsme je avizovali jako AACR3 – redakční rada se však nakonec rozhodla i pro změnu názvu. Označení „anglo-americká“ už beztak dlouho nebylo přesné, v posledních letech se jednalo o nejrozšířenější katalogizační pravidla na světě.
5. Nebo UNIMARCu, Barbara Tilletová zmiňovala jen možnosti formátu využívaného LC.
6. I když je dostupná jen část textu, můžete si alespoň ověřit, do jaké míry se jedná o pravidla konzistentní a jednoduchá. Konzistentní ano (alespoň ve zveřejněných kapitolách). Ten, kdo dosud věřil, že nová pravidla umožní jednoduchým způsobem popisovat složité bibliografické univerzum, bude možná trochu zklamán.
7. Toto mapování si musí každá země udělat sama, výsledky se budou lišit nejen podle toho, jaká konkrétní pravidla jsou používána, ale i jak přesně a konzistentně jsou aplikována.
8. Jedná se o specifický problém BIBSYS, kde se vytváří hierarchická propojení pro vícesvazková díla atd.
Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
LICHTENBERGOVÁ, Edita. Konference Cataloguing 2007: Back to Basics – and Flying into the Future. Ikaros [online]. 2007, ročník 11, číslo 3 [cit. 2024-11-14]. urn:nbn:cz:ik-12393. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/12393

automaticky generované reklamy