V pořadí již 14. mezinárodní konference CS ONLINE se konala ve dnech 5.-8. listopadu 2001 ve Staré Lesné ve Vysokých Tatrách. Program konference byl orientován především na oblast znalostí a znalostního managementu. Organizátoři rozdělili příspěvky přednášejících do šesti tematických sekcí.

První z nich se zabývala znalostní společností. J. Truneček z VŠE Praha shrnul aktuální pohled odborné veřejnosti na znalostní společnost, resp. na uznání její existence v České republice a na Slovensku. Do evropských rozměrů rozšířil diskutované téma J. Kemp. E. H. Daniel vystoupila se svým pohledem "ze zámoří". Ve svém příspěvku se zaměřila na oblast knihoven v souvislosti s řízením informací a znalostí ve firmě a její organizační strukturou.

V části programu nazvané "Management znalostí ve firmě" byla nejprve uvedena souvislost mezi znalostmi, informacemi a úspěšným řízením firmy. L. Mládková z pražské VŠE zdůraznila význam takzvaných "tacit information", tedy těch nevyslovitelných, neuchopitelných. Úvodní spíše teoretické vystoupení následovaly příklady realizace managementu znalostí ve firmách. Zajímavý příspěvek přednesl Tim Ray z Open University Business School v Londýně. Obsahem této přednášky byl výklad pojetí managementu znalostí v japonských firmách. Nutno podotknout, že vzhledem k pověstné loajalitě japonských zaměstnanců vůči jejich zaměstnavatelům, jejich téměř naprosté oddanosti firmě a jejím cílům se management znalostí v japonských podnicích jeví jako téměř přirozený a všudypřítomný proces, na němž se účastní doslova všichni zaměstnanci. Zajímavé, avšak těžko představitelné v jakékoliv jiné než právě jen japonské firmě. Mezi dalšími vystupujícími zaujal publikum především Ján Dolog, který navázal na svou předloňskou přednášku. Management znalostí představil nejen v souvislosti se systémy hodnocení kvality, ale také se všemi vlivy okolního prostředí a efekty na něj působícími. "Slabší povahy" mohlo sice poněkud vyděsit rozsáhlé využití matematických vzorců, jimiž pan Dolog svoji přednášku štědře obohatil, nicméně jeho filozofické pojetí tématu, k němuž většina ostatních účastníků konference přistupovala z ryze praktického úhlu, bylo svého druhu zajímavým osvěžením.

Sekce "Sofistikované informační zdroje a znalosti" byla orientována ryze prakticky - totiž na technologie zpracování informací a znalostí. Sekci zahájil J. Mirovský, který ve svém vystoupení chtěl objasnit některá specifika obchodu s informačním zbožím. S jeho přístupem k předmětu informace jako zboží by se však v mnohém dalo polemizovat. Následující příspěvky podaly přehled o možnostech využití databázových zdrojů a nových službách připravených pro klienty. Zahrnuty byly již tradičně ukázky konkrétních příkladů vyhledávání informací. Inspirativními se mohly stát prezentace podnikových informačních systémů šitých na míru potřebám konkrétního uživatele. Za zmínku jistě stojí vystoupení D. Jandové, jež bylo ukázkou toho, jak lze relativně snadno spravovat a dále zpracovávat informační zdroje v prostředí Lotus Notes. Příspěvky věnované využití informačních zdrojů a technologií v rámci tzv. "business intelligence" či "competitive intelligence" předznamenalo vystoupení Stephena Slatema. Jeho příspěvek v podobě smršti rychle střídaných průsvitek se týkal možností takového zpracování běžně dostupných informací, při němž lze získat méně běžně dostupné výsledky. Nikoliv běžným způsobem působil mezi ostatními účastníky i samotný pan Slatem, který se v publiku projevoval mimo jiné jako „zuřivý fotograf", jakožto správný investigativní reportér nahrával na video některá vystoupení včetně svého vlastního a na závěrečné recepci odhalil své nanejvýš zajímavé teorie o prostředí pražského orloje...

Za vrchol programu si troufám označit dvojsekci "Přidávání hodnoty: od zdrojů ke skryté inteligenci". I tuto sekci zahájil zřejmě podle dobře uváženého záměru pořadatelů teoretický úvod. Tentokrát se uskutečnil v podání R. Papíka, který představil v základních rysech „competitive intelligence" a způsoby chování uživatele při hledání informací. Po něm následoval exkurz do oblasti přírodních věd. B. Bušov z VUT v Brně hovořil o metodice tvorby a řešení inovačních zadání (TRIZ), a zejména o její počítačové podpoře v podobě znalostního systému. Dojem z prezentace umocnily názorné ukázky možností využití tohoto systému při řešení zadání fyzikálních úloh. Zbylá část patřila dvojici pánů T. Vejlupek a J. Žbirka, kteří představili možnosti zpracování plných textů. Vzájemně se ve svých rolích dodavatele - uživatele doplňovali, obecenstvo získalo ucelený pohled na software, ale také na oblasti, kde může být vhodně a efektivně využíván. Konkrétní ukázky zpracování plných textů jen potvrdily šíři možností systému zpracovávajícího texty. Zároveň byly publiku předestřeny některé netradiční a velmi neotřelé, zároveň však podle pana Vejlupka značně úspěšné metody získávání informací. Nejedná se vlastně o nic převratného, v podstatě jde jen běžný rozhovor s příslušně informovanou osobou. Je však třeba si všímat například toho, kdo tento rozhovor vede, v jakém prostředí a kdo další je rozhovoru přítomen... Vtipně podané teorie vyvolaly značný ohlas u publika.

V části "Firemní portály, Intranet, Internet" příspěvky ne ve všech případech splnily očekávání publika. Nejvíce pravděpodobně zaujala prezentace nové služby www.VALNEHROMADY.cz. Většina příspěvků však nepojednávala o konkrétních projektech, ale pohybovala se spíše v teoretické rovině. Jeden z nich se navíc nápadně podobal tomu, který byl přednesen před dvěma lety.

Závěr konference patřil tématu "Informační střediska a informační pracovníci v éře ekonomiky znalostí". Při nepřítomnosti dvou ze tří zástupců akademické sféry byl obsah víceméně věnován otázkám nových rolí a pracovních metod informačních středisek.

Konference proběhla podobně jako v minulých letech v příjemné atmosféře. Skutečnost, že místo konání je poměrně odloučené, napomohla tomu, že účastníci konference měli více příležitostí k diskusím na odborná i méně odborná témata. Organizátoři si zaslouží dík za pečlivou přípravu, výběr tematické orientace programu konference i promyšlený sled jednotlivých příspěvků. Škoda jen, že i letos se do programu vloudily některé firemní prezentace, které ani nerespektovaly předpokladatelné znalosti publika. Pokud ve vystoupení vysvětluje přednášející jak funguje Internet, pravděpodobně ani nepřemýšlel, komu je jeho vystoupení určeno. Přesto je třeba ocenit snahu organizátorů oddělit tuto část od hlavního programu vymezením časového prostoru právě pro firmy, které mají zájem představit své produkty a služby. Celkově však konference zanechala jistě ve většině přítomných velmi dobrý dojem a můžeme se těšit na její další ročník.

Fotogalerie