Dne 25. až 27. května probíhala v Praze v Národní technické knihovně mezinárodní konference ELAG 2011. Tématem, které propojovalo jednotlivé příspěvky, bylo heslo z článku Paula Saffa z roku 1994: "It's the context, stupid!". Den předem 24. 5. jí předcházel program, o němž se zmíníme níže.

Úvodní slovo si vzal předseda programové komise ELAG Peter van Boheemen. Dále hosty uvítal ředitel NTK Martin Svoboda.

Prvním z přednášejících byl Harald Reiterer z University of Konstanz s příspěvkem „Blended Libraries“. Mluvil o zlepšování přirozené komunikace mezi člověkem a počítačem. Na oddělení Department of Computer & Information Science, na kterém pracuje, zahájili projekt Blended Libraries, financovaný Baden-Württemberským ministerstvem pro vědu, techniku a umění. V průběhu výzkumu, který zahájili, vytvořili koncept studijního prostředí. To by mělo spojovat podstatu digitální knihovny a fyzické knihovny. Měla by v něm být zajištěna možnost interakce s reálnými předměty. Vyhledávání je zprostředkováváno interakcí tzv. search tokenů. Pro ověření pochopitelnosti prostředí byl proveden výzkum. S jeho výsledky byli posluchači seznámeni. (1)

Další příspěvky se soustředily na téma „linked data“ (propojená data). Prvním z nich byl příspěvek Jane a Adriana Stevensonových. Ti přednášeli o projektu Linked Open Copac and Archives Hub (LOCAH), který propojuje bibliografická data Copacu a data z The Archives Hub jako propojená data. Copac zajišťuje přístup ke katalogům knihoven ve Velké Británii a projekt The Archives Hub propojuje archivy různých typů institucí z mnoha oblastí lidské činnosti. Díky LOCAH by tak fondy obou iniciativ mohly být daleko efektivněji využívány. Příspěvek představil také koncepty konstrukce URI v rámci projektu a některá omezení, která vyplývají z použití „linked data“. Příspěvek nesl název „Lifting the Lid on Linked Data“. (2)

Dalším přednášejícím na toto téma byl Boris Zetterlund s tématem „Linking data in the ALM world - The Culture Information Portal”. Cílem prezentace bylo nabídnout knihovnickému publiku softwarové řešení portálu od Axiell, který mohou používat knihovny, muzea a archivy pro lepší zviditelnění svých služeb. V průběhu příspěvku se přednášející zmínil také o nových trendech v knihovnách a knihovnictví a o jejich implementaci do portálu. (3)

Lucas Koster a Ad Aerts z Theater Instituut Netherland uzavřeli dopolední sekci prvního dne konference malým představením na téma „Linking libraries to the real world: a tragicomedy in two acts”. Jejich vystoupení osvětlovalo softwarové řešení propojených dat v knihovním katalogu se zaměřením na divadlo. Nejprve poukázali na požadavky, které uživatelé v případě specifického žánru dramatu mají. Následně ukázali, jak lze tyto nároky splnit s vazbou na technologie, které použili. (4)

Odpolední sekce začínala první částí workshopů, které byly pro všechny účastníky povinně volitené.  Následovala druhá část a po ní příspěvek Joachima Neuberta ze ZBW German National Library of Economics „Drawing Context from the Linked Data Web“. Přednášející mluvil o sbírce tiskovin z 20. století, kterou se rozhodlo ZBW zpřístupnit na webu a využít u toho také principu propojených dat (http://zbw.eu/beta/p20). Web tedy obsahuje několik druhů digitalizovaného obsahu, který je propojen s jinými stránkami podobného obsahu, nebo se stránkami, které by uživateli pomohly rozšířit jeho poznání, jako je např. GeoNames a Chronicling America (Library of Congress). (5)

Poslední příspěvek dne přednesli Rurik Thomas Greenall a Lene Elisabeth Bertheussen z Trondheim Norwegian University Library. Název přednášky zněl „Linked data in action“. Přednášející se zabývali konceptem „linked data“ a jeho aplikací v prostředí univerzitní knihovny v Trondheimu. Velmi podrobně zmiňovali technologie, které byly použity, a také bariéry, se kterými se v průběhu práce musí počítat. (6) V závěru prvního dne proběhla prohlídka Národní technické knihovny a po ní následovala recepce.

Čtvrteční dopolední blok otevíraly tzv. lightning talks, tedy příspěvky o zajímavostech, které přednášejí účastníci konference. Ti, kteří chtěli auditoriu něco sdělit, měli na svůj projev 5 minut. Po „lightining talks“ následovaly přednášky dle uvedeného programu.

 Jako první přednášející mluvil Paul Harvey z OCLC.  Příspěvek nesl název „Web-Scale Library Management Services (WMS) - an SOA for a massively scalable next-gen ILS, principles and practice“. OCLC tak prezentovalo svůj nový integrovaný knihovní systém. Harvey mluvil o jeho architektuře, podporovaných formátech, standardech a službách. (7)

Dalším přednášejícím byl Carl Grant s příspěvkem „Cloud Computing in your library’s future?
How to ensure a sunny outcome“. Jako zástupce firmy ExLibris prezentoval myšlenky cloud computingu integrované do produktů, které firma nabízí. (8)

Anders Söderbäck ze Stockholm University Library přednášel o rozdílném vývoji struktury internetu a knihoven, o nebezpečí kontroly bibliografických dat jednou nebo několika málo mezinárodními korporacemi díky využívání cloud computingu, o managementu elektronických zdrojů (ERM) atd. Zamýšlel se také nad tím, zda je možné předejít monopolizaci knihovních metadat, a poukázal na příklady firem a jejich politiky při zacházení s knihovními daty. (9)

Dopolední sekci uzavřela panelová diskuze s Paulem Harveym, Carlem Grantem a Andersem Söderbäckem o infrastruktuře, založené na cloud computingu. Po polední přestávce následovala další část workshopu.

Sally Chambers a Valentine Charles dostaly prostor pro svůj příspěvek „Aligning library-domain metadata with the Europeana Data Model“ jako první po přestávce. Předmětem byl datový model Europeany. Byl vysvětlen princip modelu, nároky a struktura. Dále byly zmíněny třídy, uvedeny příklady a jejich vlastnosti. Hlavní myšlenkou modelu je agregace zdrojů do jednoho místa. Přednášející zmínila také výhody, které model přináší ostatním knihovnám, mezi nimi například lepší vizualizaci komplexních dat, snazší zapojení knihoven do sémantického webu, obohacení dat vytvářením asociací vyhledávaných termínů a metadat a jiné. (10)

Poslední příspěvek odpoledního bloku druhého dne patřil příspěvku Barbary B. Tillet. Přiblížila zapojení Library of Congress do současných trendů v knihovnách. Zmínila the Virtual International Authority File a zapojení jednotlivých zemí do jeho vývoje a předvedla jeho současný stav. Dále prezentovala strukturu SKOS (Simple Knowledge Organization System), která je založena na RDF, portál Authorities and Vocabularies, který je volně prohledatelný z internetu a kde si uživatel může prohlížet hesla a navrhovat jejich případnou změnu. Dále zmínila koncept RDA a Open Metadata Registry. Její přednáška nesla název „Building Blocks for the Future: Making Controlled Vocabularies Available for the Semantic Web“. (11)

Čtvrteční program zakončila poslední část workshopů a slavnostní večeře v Obecním domě.

V pátek dopoledne zahájil konferenci Xavier Duran Albareda z Virtuální knihovny Open University of Catalonia s příspěvkem „Jak by mělo vypadat virtuální prostředí univerzitní knihovny?“ (What should a Virtual University Library environment look like?). Autor se v příspěvku věnoval problematice integrace virtutální knihovny do každodenního režimu studenta. V prezentaci nejprve nastínil profil knihovny a předchozí webovou prezentaci univerzitní virtuální knihovny. Dále v příspěvku představil návrh nové webové stránky virtuální knihovny, která je z uživatelského hlediska prioritním prvkem, představujícím celou knihovnu. Jádro tohoto provedení webové stránky tvoří tzv. moje knihovna, tedy místo,  které má zajišťovat propojení knihovních zdrojů se studijním plánem a jednotlivými předměty studenta. Studenti zde mohou ukládat své oblíbené zdroje, psát k nim komentáře a sdílet je. Odsud mají také přístup ke všem službám, které knihovna nabízí. Jednotlivé zdroje jsou importovány z různých nástrojů (Metalib, SFX, Dspace a další) do „open source“ systému pro správu obsahu (CMS) Drupal. Zde se pak jednotlivým zdrojům přiřazují další metadata, například vztah k vyučovaným předmětům. Zdroje pak mohou být exportovány ve standardních formátech podporujících otevřená data (open data) a to tak, aby byly využitelné pro aplikace podporující koncept „linked data“ (propojená data). (12)

Poté přišly na řadu „lightning talks“ a po nich zprávy z jednotlivých workshopů. Obsah workshopů je popsán níže.

Po obědě následoval příspěvek Sama Coppense a Erika Mannense z Univerzity v Ghentu s názvem „Digital Long-Term Preservation, Provenance and Linked Open Data”. Byla řeč především o digitalizaci sbírek a udržování jejich přístupnosti s měnícími se technologiemi. Účastníci byli vybízeni k otevření datových skladů a k jejich vzájemnému propojení pomocí URI. V návaznosti na to byl představen projekt Archipel, který tato kritéria splňuje. Byla řeč o jeho architektuře a struktuře. Pro potřeby projektu byl vynalezen Layered Medata Model, jehož součástí je Dublin Core, PREMIS OWL a jednotlivé datové toky. PREMIS OWL (PREservation Metadata Implementation Strategies) se stará o ochranu dat. Memento Datetime Conneg na principu URI se stará také o zachování časové kontinuity v rámci záznamů. (13)

Edward M. Corrado z Binghamton University v New Yorku v USA přednášel na téma „Digital Preservation: Context & Content”. Představil řešení firmy ExLibris Rosetta.  Aplikací tohoto řešení byl vytvořen digitální archiv odborných prací, které na univerzitě vznikají. Knihovníkům bylo umožněno záznamy jednoduchým způsobem zpracovávat a zpřístupňovat, a zároveň materiály zachovávat z dlouhodobého hlediska. (14)Poslední příspěvek celé konference byl od Karen A. Coombs a nesl název „Visualizing Library Data“. Tato zástupkyně firmy OCLC mluvila o nových trendech v knihovnách a o jejich řešení v rámci produktů OCLC. Jedním z nich bylo propojení lokačních údajů a WorldCat, dále propojení míst s QR kódy, vizualizace organizačních struktur, propojení časové osy s autory a tématy atd. (15)

Konference byla opět uzavřena předsedou programové komise ELAGu Petrem van Boheemen.

Workshopy

V rámci konference Elag mělo probíhat paralelně 10 workshopů. Nakonec jich však bylo pouze 9. Ve středu 25. 5. proběhla první dvě setkání v menších skupinách, ve čtvrtek 26. 5. následovala další dvě setkání. V pátek 27. 5. za přítomnosti všech účastníků konference byl vyhrazen prostor pro zprávy z jednotlivých skupin. Z logických důvodů nebylo možné se účastnit všech probíhajících workshopů, proto jednotlivé zprávy vycházejí převážně z abstraktů, poskytnutých před zahájením konference, a je tedy možné, že se obsah mohl v některých aspektech lišit.

Workshop 1

Objevuj a bádej v místní i globální perspektivě (Poskytování služeb uživatelům v kontextu konkrétních knihoven)
Find and explore in local and global perspective (Serving users in specific library contexts)

Workshop vedený Borisem Zetterlundem z Axiell Group, byl určen pro knihovníky v referenčních službách, systémové knihovníky a všechny, kteří k práci využívají webové rozhraní knihovny. V rámci workshopu byly představeny tři případy typově odlišných knihoven, které získávají dokumenty z různých zdrojů:

• Švédská univerzitní knihovna využívající produkt Summon
• Dánská veřejná knihovna s přístupem k systému Bibliotek.dk a využívající službu E-books, poskytovanou přes externího dodavatele
• Britská knihovna s přístupem k Ebsco/Novelist a WorldCat

Kromě uvedených elektronických zdrojů vlastní knihovny také přístupy k dalším databázím, což navozuje řadu problémů s prezentací jednotlivých dokumentů. Jedná se například o výzvy spojené s lokální indexací dokumentů, jejich dynamickým propojováním, propojením se sociálními médii či jejich obohacováním samotnými uživateli. Cílem workshopu bylo zahájení diskuse a lepší porozumění této komplexní problematiky. (16)

Workshop 2

Cloud computing v kontextu knihovny
Cloud computing in the library context

Workshop byl určen především pro IT knihovníky, ale zúčastnit se mohli všichni. Vítáni byli zejména zaměstnanci knihoven, pracující ve vedoucích pozicích. Workshop organizovali Edward Corrado z Binghamton University, NY (USA) a Heather Lea Mouaison z University of Missouri, USA. Účelem workshopu bylo blíže představit pojem „cloud computing”, který se v poslední době často objevuje mimo jiné také ve spojení s knihovnami, bez toho aby byl pevně vymezen či pochopen. Kromě vymezení pojmu v kontextu knihovny, byly představeny výhody a nevýhody zavádění „cloud computingových“ řešení. Detailněji byla probírána následující témata:

• Co zahrnuje cloud a jak se to týká knihoven.
• Profesní etika a cloud.
• Soukromí uživatelů a cloud computing.
• Rozpočtové otázky týkající se cloud computingu.
• Mezinárodní aspekty cloud computingu.
• Cloud computing a dodavatelé.
• Vzdělávání v oboru knihovnictví a informační vědy a cloud computing.
• Další prvky cloud computingu specifické pro kontext knihoven. (17)

Workshop 3

Výzkumy uživatelů pro vývoj digitálních knihoven
User studies for digital libraries development

Pierluigi Feliciati z University of Macerata vedl workshop, který byl otevřen zejména pro pracovníky z oblasti digitálních knihoven, kteří měli zájem o metody výzkumu uživatelů.

Moderní digitální knihovny čelí nejrůznějším požadavkům a očekáváním uživatelů na jedné straně a neustále se měnícím technologiím na straně druhé. I přesto, že potřeby uživatelů patří vždy k prioritám při vývoji a definování charakteristik budoucích digitálních knihoven, v realitě je výzkum potřeb uživatelů často opomíjen. Cílem workshopu bylo proto představit řadu metod (pozorování, dotazníky, rozhovory, analýza logů, sledování očního pohybu, etnografické studie), které mohou přispět k lepšímu porozumění potřebám a očekáváním uživatelů. V rámci workshopu byla prezentována reálná studie, která účastníkům workshopu pomohla lépe pochopit, které metody a současné studie mohou nejlépe využít pro vývoj vlastních produktů a služeb. (18)

Workshop 4

Vývoj strategií pro knihovní systémy
Developing strategies for library systems

Čtvrtý workshop byl určen vedoucím pracovníkům knihoven, projektovým manažerům a koordinátorům a konal se pod vedením Anderse Söderbäcka z National Library of Sweden. Jak už napovídá název workshopu, záměrem bylo vyvolat diskuzi, týkající se budoucnosti knihovních systémů, jejich dalšího směřování a vývoje. Účastníci měli možnost vzájemně sdílet pozitivní i negativní zkušenosti a metody v oblasti strategického myšlení, a zároveň se mohli podílet na vývoji nových strategií přímo na místě. Nadnesená témata zahrnovala: zastaralost OPACu, včetně OPACu nové generace, přechod z federativního vyhledávání k discovery službám, využívání nástrojů pro management elektronických zdrojů, budoucnost formátu MARC, konceptu RDA a další. (19)

Workshop 5

Výzkum a vzdělávání v digitálních knihovnách
Research and Education in Digital Libraries

Workshop se bohužel neuskutečnil kvůli malému počtu přihlášených. Byl určen pro knihovníky pracující v oblasti digitálních knihoven a pro systémové knihovníky. Organizátorem workshopu byl Vittore Casarosa z University of Pisa. Digitální knihovny mohou být vnímány z mnoha různých perspektiv. Lze je vnímat jako informační systémy a jako takové je i zkoumat, lze je považovat za organizace, nepochybně je lze označit za sbírky dokumentů, které vyžadují správu, a zkoumat můžeme také informační chování uživatelů a sociální procesy jako učení a sdílení znalostí. Z uvedeného jasně vyplývá interdisciplinární charakter digitálních knihoven a nutnost vzít jej v potaz při vzdělávání v této oblasti. Cílem workshopu bylo vytvořit diskusní fórum, které pomůže lépe využívat výsledky výzkumu ve vzdělávání. Hlavní vlákno diskuze se mělo orientovat na interoperabilitu v digitálních knihovnách, ovšem nejen na technickou stránku věci, ale také na další rozměry, které s interoperabilitou souvisí - jako například kvalita, uživatelské profily, právní aspekty a politika (policy) digitálních knihoven. Diskuse se neměla zaměřit přímo na jednotlivé oblasti, které by měly být zahrnuty ve studijních programech knihovní a informační vědy, ale spíše na širší konceptuální a praktické aspekty, které vyplývají z práce v informačním prostředí. (20)

Workshop 6

Otevřená bibliografická data: Licencování. Aktivity. Strategie
Open bibliographic data: Licencing. Activities. Strategies

Workshop vedený Adrianem Pohlem z Hochschulbibliothekszentrum des Landes Nordrhein-Westfalen byl otevřený pro všechny, kteří se zajímají o koncept „Otevřeného poznání” (Open Knowledge) anebo pracují s velkým množstvím excerpovaných dat z časopisů nebo knihovních údajů obecně.

Otevřená data jsou základem konceptu propojených dat (Linked Data) a zejména proto je nutné věnovat pozornost jejich licencování. První část workshopu byla zaměřena na právní aspekty, týkající se otevřených dat. Řešily se otázky typu:

• Co jsou otevřená data?
• Vztahuje se problematika duševního vlastnictví nějakým způsobem na data knihoven, a pokud ano, na která?
• Jak se data v právním smyslu liší od softwaru nebo obsahu?
• Které licenční modely jsou vhodné pro otevřená data?

Druhá část workshopu se soustředila obecně na aktivity v oblasti otevřených dat s důrazem na aktivity, týkající se dat knihoven. Závěr workshopu byl věnován diskusi o možnostech zavádění konceptu otevřených dat do širší praxe. (21)

Workshop 7

MARC musí zemřít? Rozvoj společné vize o budoucnosti bibliografických metadat.
MARC must die? Developing a shared vision for the future of bibliographic metadata

Workshop určený pro katalogizátory, knihovníky pracující s metadaty, programátory a IT specialisty v knihovnách vedla Sally Chambers z The European Library.

Záměr workshopu vycházel ze dvou článků reagujících na situaci v oblasti metadat. První článek z roku 2002 od Roye Tennanta, „MARC musí zemřít“, odsoudil MARC k záhubě. I přesto je dnes formát MARC v různých variacích stále důležitou součástí katalogizační praxe, bez konkrétní náhrady v dohledu.  Druhý článek od Jasona Tomaleho „Interpretace MARCu: kde jsou bibliografická data?“ prezentuje vhled do současně napjaté situace, která panuje mezi knihovníky-katalogizátory na jedné straně a programátory a IT specialisty v knihovnách na straně druhé, když přijde řeč na to, „co jsou dobrá metadata“. Cílem workshopu bylo poskytnout půdu pro diskusi právě těmto dvěma zainteresovaným skupinám, s důrazem na rozvoj společné vize, která bude určovat budoucí vývoj metadat v knihovnách. (22)

Workshop 8

Existuje na to program: Akademické knihovny a mobilní technologie
There’s an app for that: Academic libraries and mobile technologies

Workshop , který vedli Laurence Patterson a Eithne Barry, byl bohužel kvůli nepřízni počasí a zpožděným letům o mnoho kratší, než měl původně být. Přesto stihli přednášející uvést účastníky do situace v oblasti mobilních aplikací a akademických knihoven. V rámci M-Library Project byl proveden dotazníkový průzkum na třech univerzitách ve Skotsku a výsledky průzkumu byly  posluchačům  předneseny. Zároveň měli účastníci prostor si vyzkoušet mobilní přístup do různých univerzitních mobilních prostředí, jednotlivé případy zhodnotit a udělat si vlastní názor. V rámci praktické části workshopu byly představeny nástroje pro tvorbu mobilních webových stránek a aplikací. (23)

Workshop 9

Zlepšování kvality OCR starých materiálů
Improving OCR of old material

Workshop se konal pod vedením Jiřího Polišenského a Tomáše Foltýna z Národní knihovny ČR. Byl zaměřen na problémy spojené s převáděním starých materiálů pomocí OCR do digitální podoby. V rámci workshopu byly prezentovány nástroje od výzkumných organizací i od soukromých společností. Národní knihovna ČR společně s firmou Elsyst Engineering představila aplikaci CODEG 4. Národní knihovna dále prezentovala nástroj pro segmentaci a ruční korekci textu nazvaný Aletheia, který byl vyvinut v rámci projektu IMPACT. Workshopu se také zúčastnili tvůrci, v současné době nejrozšířenějšího ORC řešení ABBYY, FineReader, dále zaměstnanci z National Center for Scientific Research “Demokritos” (Greece) kteří referovali o nových možnostech oddělování stránek a odstraňování okrajů a v neposlední řadě také výzkumníci z University of Salford, kteří přednášeli o nových řešeních v oblasti rozpoznávání strojopisných textů. Po každé přednášce následovaly otázky z řad přítomných a diskuse. (24)

Workshop 10

Propojování knihovních dat
Linking library data

Jindřich Mynarz z Národní technické knihovny vedl workshop, zabývající se propojováním knihovních dat. Začátek workshopu byl věnován stručnému úvodu publikačního modelu Linked Data, především klíčovým technologiím, konceptu, datovému formátu RDF, dotazovacímu jazyku SPARQL a relevantním částem RDF. V rámci workshopu byly představeny různé typy linkování a přehled metod k párování datových entit, zmíněny byly také časté problémy doprovázející propojování dat a došlo i na praktickou ukázku propojovacích metod. Workshop se mimo jiné zabýval i praktickými příklady použití propojených dat v oblasti knihoven. Na teoretickou část navazovala praktická část, kde si účastníci vyzkoušeli, jak probíhá proces propojování dat od vyhledávání datových souborů až po vytváření odkazů. V rámci diskuse figurovala převážně tato témata:

• Co dělá data atraktivní natolik, že stojí za to se na ně odkazovat?
• Jak najít datové soubory vhodné pro propojení?
• Jak zajistit, aby byl můj datový soubor atraktivní pro odkazování?
• Jak přimět ostatní, aby se odkazovali na moje data?
• Co tvoří přidanou hodnotu odkazů?
• Jak určit kvalitu odkazu? (25)

Úvod konference

Konferenci samotné předcházel program „pre-conference“ pro systémové knihovníky, popř. manažery a IT specialisty, který se konal dne 24.5. Účast na programu byla volitelná; z důvodu neúčasti autorek přinášíme jen krátké shrnutí.

Program se členil na čtyři sekce, všechny začínaly v 10:00 hodin a pokračovaly do 17:00 hodin. Skupina, kterou vedl Uwe Dierolf s názvem „jQuery, a very helpful Javascript library”, se soustředila na javascriptovou knihovnu JQuery a její zapracování do webových stránek knihovny. Sekce, kterou vedl Patrick Hochstenbach, se zaměřila na digitální knihovny a nesla název „Digital Curation 101: it's the Context, Stupid”. „Your Website is your API - How to integrate your Library into the Web of Data using RDFa” - tak zněl název třetí skupiny, vedené Felixem Ostrowskim a Adrianem Pohlem. Poslední sekce se zabývala problémem indexování databází knihoven pod vedením Joosta van Ingen. Téma neslo název „Extending your library with indexing technologies“. (26)

Téměř všechny prezentace jsou k nahlédnutí na stránkách NTK.

Fotografie z konference ELAG jsou k vidění na Flickru.