V Krajské knihovně Františka Bartoše ve Zlíně proběhl ve dnech 16. a 17. května 2017 čtvrtý ročník konference o elektronických službách v knihovnách. Program, který na nás čekal, byl pestrý a během dvou dnů jsme si vyslechli 19 vystupujících, mezi nimiž se objevil i přednášející z Kabinetu Informačních studií a knihovnictví (KISK), Martin Krčál.

Samotná konference začínala v 13:00, ale ještě před ní proběhly dva předkonferenční workshopy, Prvním workshop se nazýval Myslet či nemyslet: praktický průvodce designovými metodami a tvorbou kreativních kampaní, který probíhal v Knihovně Univerzity Tomáše Bati a vedly jej zdejší knihovnice Barbora Buchtová a Světlana Hrabinová. Druhý workshop Zapojování knihoven do portálu Knihovny.cz probíhal v Krajské knihovně Františka Bartoše pod vedením Petra Žabičky a Ivy Zadražilové z Moravské zemské knihovny v Brně.

Veřejné knihovny a jejich služby v digitálním prostředí

Prvním přednášejícím byl PhDr. Vít Richter z Národní knihovny v Praze, který hovořil o elektronických službách knihoven v návaznosti na naplňování Koncepce rozvoje knihoven 2015–2020. Podle Richtera jsou příležitostmi pro veřejné knihovny půjčování e-knih, děl nedostupných na trhu, vytváření e-depozitu a podpora rozvoje digitální gramotnosti občanů. Představil statistiky produkce a půjčování e-knih ve vybraných evropských zemích a USA ve srovnání s ČR. Dále prezentoval studii z USA z roku 2016, která sleduje proměny čtenářů z hlediska preference formy čtení (e-knihy, klasické knihy, obojí), z níž vyplývá, že pouhých 6 % z nich čte výhradně e-knihy.

Podobná studie proběhla i v ČR. K nejzajímavějším zjištěním patří, že v generaci od 15–24 čte elektronické knihy více než polovina dotázaných a že za posledních 6 let výrazně přibylo lidí, kteří jsou přesvědčeni, že e-knihy nenahradí ty tištěné. Přesto je důležité, aby knihovny službu půjčování e-knih více zaváděly, i když zatím čelí omezením především ze strany autorského zákona, velmi malé nabídky (produkce) e-knih v ČR a zatím i nízkému zájmu ze strany uživatelů. Zatím tyto služby ale knihovny neumějí, především jim uniká původní digitální produkce v posledních 10 letech. Chybí legislativa, infrastruktura i pracovní kapacity. Hrozí tím ale podstatná ztráta v uchovávání kulturního dědictví.

Novinky na portálu Knihovny.cz

Ing. Petr Žabička z Moravské zemské knihovny v Brně představil novinky na portálu Knihovny.cz. Spuštění ostré verze se uskutečnilo 26. října 2016. Stručně nám představil fungování portálu a jeho hlavní cíle a přínosy, především pro uživatele. Do portálu je v současnosti zapojeno 22 knihoven všech typů a dalších 11 se již připravuje k zapojení.

Do portálu je kromě katalogů zapojených knihoven implementováno 9 zdrojů (databází), především Souborný katalog ČR včetně báze článků ANL, elektronické dokumenty, např. Open Library, dále také normy, patenty a zákony ČR. Dozvěděli jsme se také, že je zde 24 000 000 položek, z toho 13 500 000 bez duplikátu. Aby se usnadnilo a zefektivnilo vyhledávání v portále, plánuje se aktuálně rozšíření o tzv. centrální index. Portál Knihovny.cz jako centrální místo pro vstup do systému českých knihoven by měl do roku 2020 plnit svůj účel v plné míře a předpokládá se začlenění většiny knihoven v České republice[1].

Získej.cz – platforma pro MVS a dodávání dokumentů

PhDr. Jan Pokorný z Národní Knihovny v Praze mluvil o systému Získej.cz, který spojuje Centrální Portál Knihoven + Centrální Dodávací Systém a vytváří platformu pro poskytování meziknihovních služeb v ČR (MVS). Vysvětlil princip systému, který musí zapojovat knihovny na různém stupni integrace (měly by tam být všechny knihovny a ne všechny knihovny mají všechny služby) a umožnit jim nastavení vlastních parametrů.

Hovořil také o základních podmínkách optimálního chodu, kterými jsou platby online, kde byl jeden konkrétní účet, dále paušalizace plateb a nakonec sjednocení politik pro MVS zapojených knihoven. Zmínil se i o back-office, který by měl být centrální i lokální. Zajímavostí byla zmínka o API, které by mělo spolupracovat s AKS a vyhledávači, ve kterých hledáme informace.

Čtení, knihovny a online svět

Příspevek o čtení, knihovnách a "online světě" měl dva autory - doc. Richarda Papíka a Jana Závěšického. Jako první z této dvojice hovořil Richard Papík, který působí v Ústavu bohemistiky a knihovnictví FPF Slezské Univerzity v Opavě a v Ústřední knihovně Univerzity Karlovy. Svůj příspěvek věnoval fenoménu čtení v době informační společnosti a roli knihoven. Prezentaci uvedl citátem neznámého autora: Je těžké předpovídat, obzvláště budoucnost. Navrhl různé oblasti k diskuzi a mezi těmi základními je “digitálno”, tedy digitalizace a BigData, a nové formy učení. V dnešní době má čtení a čtenářství obrovský vliv svoboda a vlastnictví informací v digitálním prostředí. Zvyšuje se potřeba efektivního vnímání informací, schopnosti se v nich vyznat, umět si je vybírat k dalšímu zpracování pro osobní rozvoj, a jednou z možností, jak toho dosáhnout, je ovládnutí efektivních metod čtení.

Docent Papík dále informoval o zajímavých a úspěšných projektech na podporu čtení Rozečtise.cz a Včelka.cz, do kterých se zapojilo i 150 knihoven v ČR, což je jedna z možností, jak mohou knihovny pomáhat rozvoji čtenářských dovedností. Nakonec se zmínil o publikování informací na webu a o nutnosti přizpůsobovat formu všem typům čtecích zařízení, tj. tablety, mobily, čtečky apod. Tzv. responzivita je důležitá pro efektivní recepci informací z webových stránek.

KOHA znamená dar

Michal Denár z Městské knihovny v České Třebové představil otevřený knihovní systém KOHA, který se v posledních letech začíná stále více objevovat i v dalších knihovnách ČR. KOHA vznikla mezi léty 1999/2000 na Novém Zélandu a hlavními důvody vzniku byla decentralizace, nezávislost, sdílení nákladů na vývoj a mnoho dalších. Tento systém je prvním knihovním systémem v prohlížeči, byl vytvořen knihovníky pro knihovníky a přispělo na něj celkem 91 vývojářů.

“Prvním jazykem, do kterého byl přeložen, byla polština,” sdělil nám jednu malou zajímavost. Celkem je systém přeložen do 35 jazyků, má širokou komunitu po celém světě stabilní vývojářskou základnu. Reflektuje aktuální potřeby jednotlivých uživatelů. KOHA působí jako dynamický a sebevědomý systém a očekávám, že jej bude využívat stále více knihoven v ČR.

Globální nakladatelství De Gruyter

Jacek Lewinson, představitel předního německého nakladatelství De Gruyter, jehož historie sahá až do doby před 260 lety. Dnes je většina (asi 70 %) výtisků v angličtině a provozují více jak 50 databází, které se soustředí na klíčových 15 témat. Jejich vlajkovou lodí je lingvistika, teologie a historie a jsou oficiálním vydavatelem IFLA (The International Federation of Library Associations and Institutions). Jejich nejznámější databází online je Birk Häuser Bulding Types, která obsahuje asi 850 mezinárodních případových studií z oblasti architektury.

Dalšími online databázemi jsou latinské slovníky Bibliotheka Teubneriana Latina Online a Thesaurus Linguae Latinae Online. E-knihy se zde vyskytují ve dvou formátech, jak ve formátu PDF, tak ve formátu ePUB. Ke konci jeho mezinárodního slova se zmínil o spolupráci s prestižními akademickými nakladatelstvími v Americe, kterých je dnes 6.

(e)Knihovna Jiřího Mahena

O tom, jak funguje nabídka elektronických služeb v Knihovně Jiřího Mahena v Brně (dále pouze KJM), představily Mgr. Edita Vališová a Mgr. Gabriela Obstová. KJM ve svém online katalogu zprostředkovává velké množství elektronických dokumentů, včetně knih, článků, časopisů či online knihovnických kurzů. V katalogu funguje fulltextové vyhledávání (tj. vyhledávání v celém textu) a je mnoho oborů, kde tyto texty můžeme využit (umění, věda, technika, design…).

Kromě zprostředkovaného vytváří v KJM také vlastní obsah, a to online časopis IMPULSY, který vychází od roku 2015 každoročně v 5 číslech a je primárně zaměřený na dětské čtenářství, nicméně přesahuje i do dalších témat. V roce 2016 psali o 5 tématech, které se týkaly jejich knihovny a služeb. “Od roku 2016 zde máme také službu, kterou uživatelé rádi využívají a to je "odlož si knihu", kde si uživatelé knížky, které chtějí, objednají, my jim ji vyhledáme a připravíme k vyzvednutí,” pokračovala v povídání Gabriela Obstová. Další služba, kterou mají od roku 2015 v ústřední knihovně, bylo zavedení RFID, které bude v roce 2018 zavedeno také na pobočce v brněnské části Bystrc.

Praktické možnosti online vzdělávání pro knihovníky

Autorkou příspěvku byla PhDr. Linda Jansová, Ph.D., nicméně z důvodu její nepřítomnosti převzal slovo PhDr. Vít Richter z Národní knihovny. V této prezentaci byl ukázán nový portál Studijní pomůcky pro knihovny, který má zajistit orientaci a přehled v nabídce e-learningových kurzů pro knihovníky, vyvářené jak knihovnami (převážně krajskými), tak univerzitami. Dozvěděli jsme se, že tyto kurzy jsou již 10 let podporovány z programu VISK 2 (VISK 2 Mimoškolní vzdělávání knihovníků).

V posledních 10 letech bylo realizováno 17 projektů a celková částka těchto kurzů se odhaduje na 1 680 000 Kč. Kurzy vytvářejí především národní, krajské a univerzitní knihovny nebo knihovnické univerzity. Kromě rozcestníků online kurzů jsou na portál umístěny odkazy na zdroje, tzv. studijní pomůcky, kterých je více než 500. Portál je provozován Knihovnickým institutem ČR a jeho hlavním cílem je usnadnit přípravu na zkoušky vztahující se k typovým pozicím z Národní soustavy povolání, resp. Národní soustavy kvalifikací.

Projekt CzechElib – budoucnost financování EIZ v ČR

Poslední příspěvek prvního dne patřil Jiřímu Jirátovi z Národní technické knihovny v Praze, který (společně s Ondřejem Fabiánem) seznámil účastníky s projektem CzechElib. V minulosti probíhalo pořizování EIZ nejčastěji prostřednictvím konsorcií knihoven z dotací, především VISK. Nově by mělo vzniknout národní centrum pro zajišťování dostupnosti EIZ, které fungovalo jako koordinační a metodické středisko.

Bylo by centrálním místem pro vyjednávání podmínek pro nákupy EIZ, zajišťovalo by jednotné smlouvy a spravovalo finance. Věnovalo by se také bibliometrickým službám, jako je analýza publikační činnosti. Vzorem je Finsko. „Ve Finsku je model, kde stát všechno financuje a je našim vzorem,” uvedl Jiří Jirát. Zajímavostí pro mě bylo také to, že dne 27. 5. 2016 rada EU vyhlásila požadavek na přechod k Open Access (dále pouze OA) do roku 2020.

Novinky v nabídce e-knih pro knihovny

Druhý den konference zahájil Ing. Jiří Pavlík z Ústřední Knihovny Univerzity Karlovy, který představil, co je nového v nabídce elektronických knih. Největší poskytovatel e-knih v českém prostředí, společnost eReading, integrovala největšího českého vydavatele e-knih – Palmknihy a malé nakladatelství Kniha Zlín. Zároveň rozšiřuje i technologie a platformy (pdf, windows). eReading přichází s novou cenovou politikou pro knihovny. Nově se v nabídce českých knihoven objevuje Felxibooks, které připraveno jednat dále s knihovnami o spolupráci. Dalšími možnostmi pro knihovny jsou Publi mKnihy, EBSCO eBooks, Levná knihovna nebo E-knihovna Měsstské knihovny v Praze.

Mimo to se Jiří Pavlík zmínil se o tom, jak půjčování e-knih funguje v zahraničí a především hovořil o dánských knihovnách, kde je průměrný počet výpůjček elektronických knih 2,6 milionu ročně. Zajímavé přitom je, že 5 ze 7 největších dánských nakladatelů neposkytuje e-knihy knihovnám. V dánských knihovnách najdeme na 50 000 titulů e-knih a audioknih, které tvoří 10 % výpůjček v knihovnách. Ve Španělsku e-knihy a audioknihy tvoří pouze, oproti Dánsku, 1 % výpůjček.

Jak dostat knihovnu do mobilního zařízení

Mgr. Světlana Hrabinová, knihovnice z Knihovny Univerzity Tomáše Bati (UTB) ve Zlíně mluvila o tom, jak správně přizpůsobit webový stránky knihovny. “Existují 3 základní způsoby, jak vytvořit web, který poslouží všem,” vysvětlila Hrabinová. Prvním způsobem je responzivní webdesign, kde jedna verze slouží všem zařízením, které dnes známe, obsah se jim umí přizpůsobit.

Druhým způsobem je samostatná mobilní aplikace, která má odlišný obsah a vlastní URL adresu, nejčastěji s předponou “m“. Posledním způsobem je nejméně používaná metoda RESS, která poskytuje to nejlepší z obou předchozích způsobů, mají sice různý obsah a vzhled, ale jejich URL adresa je pořád stejná. V mobilní verzi webu by na prvním místě v nabídce mělo být vyhledávání v katalogu, přístup do čtenářského konta, otevírací doba s kontakty a novinky popř. i nějaké akce.

Webarchivujeme, tedy jsme

Následovalo představení služby webarchiv.cz Monikou Holoubkovou z webarchivu NKP, který existuje od roku 2000. Jeho úkolem je archivace českého internetu, tedy stránek s doménou .cz. Popsala proces archivace, který začíná výběrem, stahováním dat, dlouhodobým uložením a nakonec zpřístupnění uživatelům, které je možné pouze v sídle webarchivu. Přístup k databázi mají jak individuální uživatelé, tak instituce nebo výzkumníci a badatelé.

Největší překážkou v rozšíření přístupnosti webarchivu je současná úprava autorského a knihovního zákona, které neumožňují zveřejnit všechny archivované weby. Zveřejnit zatím jde pouze ty weby, jejichž vlastníci to umožní, a to buď smluvně, nebo licencí Creative Commons. Webarchiv spolupracuje s Ústavem informačních studií a knihovnictví (ÚISK) v Praze a Kabinetem informačních studií a knihovnictví (KISK) v Brně, kterým poskytuje katalogizační manuál pro elektronické zdroje online a nabízí kurz webové archivace. Webarchiv podporuje zapojení knihoven do webarchivu.

Publikační platforma Pablikado

PhDr. Martin Krčál z KISKu přijel představit aplikaci Pablikado, která rozšiřuje službu citace.com, reflektuje zvyšující se potřebu e-obsahu do knihoven, rozvoj nových služeb a efektivitu práce s elektronickými dokumenty. Pablikado má dvě služby, přímý prodej a databáze pro knihovny, jejichž obsahem jsou knihy, monografie, skripta, učebnice, časopisy, články a šedá literatura.

Služba funguje i v mobilní aplikaci, která umožňuje interaktivní práci s texty (podtrhávání, zvýrazňování, psaní poznámek) a co je nejzajímavější, dokáže importovat úryvku textů jako citace do citacePRO. Umožňuje zobrazování dokumentů z CitacePRO. Aktuální nabídka pro knihovny se orientuje na odborné časopisy, kterých je více než 30 volně dostupných. Druhou zajímavou službou Pablikada je možnost vydávání online obsahu pro jednotlivce nebo vydavatelská činnost pro knihovny.

Synergie kamenných, digitálních a virtuálních knhoven

Letošní konference ESK nebyla jen mezinárodní, ale také "multimediální". MUDr. Jitka Feberová, ředitelka Ústřední knihovny Univerzity Karlovy, spoluzakladatelka lékařské informatiky, nemohla z pracovních důvodů přijet, tak nám poslala videoprezentaci, kterou uvedl Richard Papík.

Feberová se podílela na vytvoření e-learningových nástrojů pro UK, nejvyužívanější z nich je moodle, který existuje od roku 2004 a prošlo jim 60 000 uživatelů během 7 000 kurzů. Dalším je např. Adobe Connect, který obsahuje multimediální výukové objekty. Pod jejím vedením se z univerzitní knihovny stalo místo, kde se výukový obsah nejen zprostředkování klasickými výpůjčními službami, ale kde se i tvoří. Knihovna dnes plní funkci správce všech e-learningových nástrojů pro UK, např. moodle, streamservery, webová knihovna, wiki a další (viz např. https://knihovna.cuni.cz, https://dl.cuni.cz a další).

Evidence prezenčních výpůjček s využitím NFC

Mgr. Jan Kolátor z Národní technické knihovny (NTK) v Praze, který zase již naživo přednesl příspěvek o možnostech využití technologie NFC (Near Field Communication neboli komunikace na velmi krátkou vzdálenost), která rozšiřuje možnosti používání RFID.

V NTK uvažovali nad tím, jak využít NFC a se jim osvědčilo využití pro evidenci prezenčních výpůjček.

Standard Handicap Friendly a přístupnost webu

Další vstup byl věnován problematice přístupnosti webu pro zrakově a sluchově postižené, prezentující byl Radek Pavlíček ze střediska Teirásias Masarykovy Univerzity (MU) v Brně, který je mimo jiné porotcem v soutěži Biblioweb právě v kategorii přístupnosti. Tvůrci webových stránek by se měli zaměřit se na kvalitní strukturování obsahu, ovladatelnost z klávesnice, vyvážení grafických prvků textovým obsahem a i v tomto příspěvku zazněl požadavek na responzivní design.

Pavlíček se krátce zmínil o novince FriendlyVox, což je aplikace, která pomáhá zpřístupňovat obsah webu pro nevidomé. Vyzval také přítomné knihovny, aby přemýšleli o certifikaci Handicap Friendly.

Zkušenosti se zaváděním RFID

Ředitelka Knihovny Kroměřížska PhDr. Šárka Kašpárková seznámila účastníky se zkušenostmi, které získali v knihovně při přechodu na RFID (Radio Frequency Identification, neboliidentifikace na rádiové frekvence). Popsala, jak postupovali, od samého rozhodování až po implementaci. Prvním krokem bylo obhájení zvolené technologie zřizovateli knihovny, poté předběžná podpora (finance), zpracování projektu, výběr firmy, dodržení harmonogramu, realizace projektu, spuštění revize fondu a očipování volného výběru mimo studovnu, sklad a periodika.

Součástí projektu bylo také pořízení samoobslužného zařízení (selfchecku), zavedení čipových průkazek, zavedení platebního terminálu a přechod na nový knihovní automatizovaný systém. Používání technologie RFID považuje ředitelka Kašpárková za celoevropský trend v knihovnách.

Kniha otevírá knihovnu

Celou konferenci uzavřel Ing. Miloslav Brada z Pedagogické knihovny a Národního pedagogického muzea a knihovny J. A. Komenského v Praze přednáškou o tom, jak si lze otevřít knihovnu průkazkou do knihovny. “Motivací pro toto řešení bylo stěhování do nových prostor a snaha o omezení přístupu nežádoucích osob, ale na druhou stranu jsme nechtěli omezit stálé čtenáře,” uvedl krátce ze začátku. Proto vymysleli tento projekt, díky kterému si uživatelé otevřou dveře do knihovny vlastní průkazkou. A otevřou si nejen dveře, ale mohou si přivolat i výtah.

A když si kartičku zapomenou? Nevadí. Můžou si dokonce otevřít i knížkou! U hlavního vstupu i ke vstupům ke schodům a výtahu je čtečka, jak na kartu, tak také na čárový kód knihy. A když ještě nejste čtenář a chcete navštívit knihovnu? Jednoduše, ve vstupu do knihovny najdete zvonky na všechna oddělení a musíte si zazvonit. Nevýhodou nového prostoru knihovny v památkovém objektu jsou úzké vstupní dveře pouze pro průchod „normálním“ lidem. Vozíčkářům a maminkám s kočárky pak nezbývá nic jiného, než zazvonit na studovnu. Obsluha přes malou kameru vidí, že jste na vozíčku nebo máte kočárek a přijde otevřít větší dveře. Vystoupení pana Brady bylo inspirativní a osvěžující tečkou celé konference.

Závěrem

Tato konference byla pro mě velmi přínosná. Příspěvky představily celou škálu možných elektronických služeb v různých typech knihoven. Potvrdilo se, že poskytování služeb v online prostředí je cestou, kterou se musí vydat všechny knihovny, chtějí-li být pro své čtenáře užitečné i ve 21. století.