Všimli jste si toho také? Březen – měsíc knihy se postupně a nenápadně změnil na měsíc Internetu, a to i ve veřejných knihovnách, v nichž tento fenomén současnosti získává stále pevnější postavení. V březnu probíhá v celé republice mnoho zajímavých akcí, zaměřených na ústřední téma.

Jednou z nejvýznamnějších se jistě v letošním roce stala konference Internet ve státní správě a samosprávě (ISSS ´99). V jejím druhém ročníku představitelé státní správy a samosprávy, odborníci z oblasti informačních technologií a další zájemci o problematiku rozvoje informační společnosti diskutovali o vlivu aplikace moderních informačních a komunikačních technologií na výkon veřejné správy na všech jejích stupních. Hlavním cílem pořadatelů bylo nabídnout účastníkům konference široké spektrum konkrétních ukázek fungujících projektů, umožnit seznámení se záměry, které na tomto poli připravuje vláda ČR, ale i nabídnout srovnání situace v různých zemích Evropy. Souběžně s konferencí se totiž konal i třetí evropský seminář Local and Regional Information Society, svým zaměřením české konferenci velmi blízký.

Ve dnech 15. – 16. března 1999 přivítalo kongresové centrum Aldis v Hradci Králové na 1000 delegátů, hostů i vystavovatelů. Jednání probíhalo pod záštitou Kongresu místních a regionálních orgánů při Radě Evropy, Výboru regionů Evropské unie, Svazu měst a obcí ČR, Úřadu pro státní informační systém ČR a Ministerstva vnitra ČR. Řada aktivních zahraničních účastníků, hlavní sponzoři - renomované firmy z oblasti informačních a komunikačních technologií a významné softwarové společnosti, mediální partneři z nejznámějších sdělovacích prostředků – to vše dodalo celému průběhu konference patřičné důležitosti, důstojnosti i lesku v dobrém slova smyslu.

Nabitý a zajímavý program probíhal v několika tématických blocích, časová koordinace však umožňovala účastníkům přecházet mezi jednacími sály a volit podle svého zájmu. Pro ilustraci alespoň názvy bloků:

Strategie a budování informační společnosti
Pilíře budování informační společnosti
Novinky na poli informační společnosti v ČR, srovnání rozvoje informační
společnosti ve vybraných zemích
Workshopy – tvořily rovněž samostatný blok a věnovaly se především podpůrným programům pro rozvoj informačních technologií
Kulatý stůl na téma Česká republika na cestě k informační společnosti
Využití Internetu na okresních úřadech a magistrátech

Po oba dny konání konference bylo v předsálích kongresového centra připraveno na 30 vystavovatelů se svými stánky, několik "informačních kiosků" – počítačů, kde prezentovaly úřady a instituce své webovské stránky a návštěvníci měli šanci (pokud se na ně dostalo) opájet se putováním po internetových dálnicích. V přestávkách mezi jednáním probíhaly pravidelně firemní prezentace. Všechny uvedené doprovodné akce se těšily velkému zájmu účastníků konference.

Jednání v hlavním sále s přehledem vedl rozhlasový a televizní moderátor Jan Pokorný. Při večerním programu ho doplnil Ondřej Neff a za přítomnosti autora proběhla první virtuální vernisáž kreseb Vladimíra Renčína.

Na samý závěr konference se konal slavnostní ceremoniál udílení zvláštních cen. Český zavináč byl udělen Ministerstvu spravedlnosti ČR za zveřejnění obchodního rejstříku na Internetu. Cenu osobně převzal ministr spravedlnosti Otakar Motejl. Ceny Zlatý erb za nejlepší WWW stránky měst a obcí byly uděleny ve dvou kategoriích – obci Dobřichovice a městu Plzeň.

Každý účastník obdržel při prezenci obsažný sborník, který napomohl při orientaci v programu konference a kromě podstatné části příspěvků nabídl i řadu doplňujících informací a přehledů.

Nemohu si odpustit osobní poznámku – informační a komunikační technologie začínají někdy naši společnost ovládat (na můj vkus) až příliš. Zvukovou kulisu jednání obou dnů tvořilo vytrvalé vyhrávání a vyzvánění mobilních telefonů a podbarvovalo tak nepatřičně celý průběh konference. To byl pro mne jediný výrazně rušivý – obrazně i doslova – prvek této akce.

Na stránky časopisu Ikaros patří informace o konferenci nejen pro její zaměření na Internet jako významný fenomén současnosti. Dalším, a v tomto případě podstatnějším, důvodem jsou knihovny. Na letošní konferenci se totiž, na rozdíl od roku minulého, v hojné míře o knihovnách hovořilo. Nemám na mysli kuloárové debaty mezi několik zasvěcenými jedinci. Úloha knihoven, především knihoven veřejných, jejich místo v rozvoji informační společnosti, byla podtržena ve všech hlavních příspěvcích. Předpokládám, že i tato skutečnost je výsledkem dlouhodobého a cílevědomého úsilí knihovníků seznámit poslance, senátory i další politiky na všech úrovních s problematikou knihovnictví.

Ing. Mládek, náměstek místopředsedy vlády Pavla Mertlíka, zdůraznil potřebnost připojit veřejné knihovny k Internetu, protože v nich vidí místa, zajišťující všeobecný a rovný přístup k informacím. Na místo veřejných knihoven ve státním informačním systému upozornil rovněž ing. Berka, předseda Úřadu pro státní informační systém. Hlavním a jediným tématem příspěvku ing. Kužílka byl (dosud neschválený) zákon o svobodném přístupu k informacím. Odborné knihovnické veřejnosti je všeobecně známo, že i v tomto zákonu se s veřejnými knihovnami počítá jako s místem, kde mohou být informace právě prostřednictvím Internetu každému občanovi zpřístupněny. Ani pánové Berka a Kofránek neopomenuli ve své zprávě o přípravě státní informační politiky připomenout knihovny jako přirozená veřejná informační centra obcí a měst.

O knihovnách však nehovořili pouze představitelé veřejné správy. Prostor k vystoupení dostali na konferenci i sami knihovníci a představitelé oboru – Mgr. B. Koubová z Ministerstva kultury ČR informovala o Programu rozvoje informačních sítí veřejných knihoven (RISK) a o jeho konkrétních výsledcích, tj. o postupném rozvoji automatizace knihoven, o rostoucím počtu knihoven, které se připojují k Internetu, ale i o dalších výsledcích grantového programu ministerstva – digitalizace fondů apod. Hlavní příspěvek z oblasti knihoven, nazvaný Internet a veřejné knihovny jako informační centra měst a obcí, přednesla ředitelka Okresní knihovny v Havlíčkově Brodě PhDr. Ivana Štrossová. Podrobně referovala o stavu automatizace veřejných knihoven, o zavádění nových služeb, o razantním nástupu Internetu do veřejných knihoven v souvislosti s výše zmíněným programem RISK, o zkušenostech s využitím Internetu.

U dvou počítačů se po celou dobu konference prezentovaly SVK České Budějovice a SVK Kladno. Jejich zástupci představovali nečekaně vysokému počtu zájemců jak webovské stránky vlastních knihoven, tak další zajímavosti z knihovnického světa, přístupné na Internetu.

Zástupci státní správy a samosprávy, tzn. zřizovatelé veřejných knihoven, tak dostali v Hradci Králové výjimečnou příležitost uvědomit si na jednání konference problematiku knihoven v širších souvislostech koncepce informační společnosti ČR. Vyslechli informace o významu knihoven, o jejich nepostradatelnosti při šíření informací i o významu připojení k Internetu nejen od knihovníků, na což jsou jistě zvyklí, ale i z úst představitelů státních orgánů vyšších stupňů. Kdo ze zřizovatelů dosud nedůvěřoval a váhal, měl příležitost se přesvědčit.

Všechna slova, vyřčená na adresu knihoven, zněla jistě jako rajská hudba uším přítomných zástupců knihovnické veřejnosti. V celkovém množství účastníků konference jsme sice byli kapkou v moři. Mnohem důležitější však je, že v ČR pracuje několik tisíc veřejných knihoven a mají statisíce čtenářů. Kvalita služeb, které jim budeme nabízet, záleží především na nás, knihovnících, i když pochopení a zájem zřizovatelů vytváří nezbytný základ pro naši činnost.