Konference o současné literatuře pro děti a mládež, jejímž svědkem byl v polovině října velký sál Krajské vědecké knihovny v Liberci, se zaměřila na specifika této oblasti literární tvorby, dala prostor pro debatu nad  nejrůznějšími aspekty, které s literární tvorbou souvisejí, ale rovněž se zabývala zahraniční tvorbou.

Přednášející i ostatní účastníky konference přivítala za Krajskou vědeckou knihovnu v Liberci Táňa Kuželková, a za Sdružení pro veletrhy dětské knihy v Liberci Dagmar Helšusová. Poté se slova chopila PhDr. Lenka Václavíková, Ph.D., která přítomné programem prvního dne provázela.

Účastníci konference

První příspěvek patřil PhDr. Mgr. Martinu Reissnerovi, Ph.D., z oddělení dějin literatury z Moravského muzea, který se zaměřil na postavení české literatury pro děti a mládež od pádu totality do dnešní doby. Promluva to byla veskrz neveselá, proto byl s nadějí, že smutek bude zažehnán, očekáván další příspěvek. Přednášející PhDr. Jana Semelková, ředitelka nakladatelství JaS, zaměřila svoji pozornost na pozici korektora, zdůraznila jeho důležitost v procesu tvorby knihy a to zejména v tvorbě pro děti a mládež.

Tváře posluchačům rozjasnil až PhDr. Václav Mertin, dětský psycholog, který situaci v oblasti současného písemnictví pro děti a mládež neviděl tak chmurně. Pohovořil o důležitosti literárních vzorů pro malé děti a také o roli rodičů v tomto období, kteří by tuto skutečnost měli reflektovat a vhodné vzory dětem nabízet.

Po přestávce představila současnou francouzskou literaturu pro děti a mládež Mgr. Lucie Šavlíková, vedoucí redaktorka dětské literatury nakladatelství MF. Zmapovala díla vydaná v posledních letech, seznámila posluchače s nejvýznamnějšími francouzskými nakladatelstvími, která vydávají knihy pro děti a mládež. Příspěvek měl velký ohlas u přítomných knihovnic, které si pilně doporučené tituly zapisovaly.

Na autory obrázkových knih tzv. bilderbuchů se zaměřil příspěvek doc. Jaroslava Provazníka z Katedry výchovné dramatiky Divadelní fakulty AMU v Praze. Jsou to ti, kteří experimentují s různými způsoby vyprávění a zprostředkování fikčních světů. Na příkladech různých druhů bilderbuchů se snažil načrtnout cesty i slepé uličky, kterými obrázkové knihy prošly v posledních desetiletích u nás i v zahraničí. Nad funkcí setkání dětí a divokých zvířat v interpretaci dvou švédských autorek knih pro mládež poslední doby (Pija Lindenbaum: Gittan a losí bratři, Gittan a šedí vlci a Frida Nilsson: Opičí hvězda) se zamyslela redaktorka, překladatelka a korektorka PhDr. Viola Somogyi. Je západní společnost tak přecivilizovaná, že se musíme ptát na to, co cítíme, divokých zvířat?

Knihy od švédských autorek, o kterých hovořila Viola Somogyi

O své zkušenosti s důležitostí zpětné vazby autora dětské literatury se podělila MgA. Zora Jandová, šéfredaktorka Rádia Junior ČRo. Příspěvek doc. Mgr. Radka Malého, Ph.D., z Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, který se zabýval tendencí v současné dětské literatuře pro děti a mládež ke splývání věkových hranic recipientů, přečetla PhDr. Lenka Václavíková, Ph.D. Příspěvek byl členěn do těchto úrovní: Dětská kniha jako výtvarný artefakt, Naučné obrazové publikace, Knihy pro dospělé tvářící se jako dětské a Knihy s vyčleněnými pasážemi pro dospělé a pro děti.

Závěr prvního konferenčního dne patřil Ing. Ivě Pecháčkové, ředitelce nakladatelství Meander a Lucii Dvořákové, výtvarnici a ilustrátorce. První pohovořila o autorských knihách Petra Nikla a dalších výtvarnících a předních českých graficích, vytvářejících nové trendy v pojetí knihy pro děti a mládež. Lucie Dvořáková navázala výtvarnou dílnou, v rámci které poodhalila podobu práce s dětmi ve svém ateliéru, se kterou má letité zkušenosti a velké úspěchy. Tečku za programem udělala PhDr. Lenka Václavíková, PhD., která krátce zhodnotila první konferenční den a poděkovala všem, kteří se setkání zúčastnili.

Zleva: Zora Jandová, Lenka Václavíková a dvě fotografie z výtvarné dílny

V úvodu druhého dne přišel účastníky konference pozdravit děkan Přírodovědně-humanitní a pedagogické fakulty Technické univerzity v Liberci doc. RNDr. Miroslav Brzezina, CSc., který vyjádřil radost z toho, že i někteří mimoliberečtí účastníci konference věnovali své příspěvky jubilantovi Otfriedu Preusslerovi, který by se v letošním roce dožil 90 let a jemuž byla konference věnována.

Dr. Eva Koudelková z Katedry českého jazyka a literatury Přírodovědně-humanitní a pedagogické fakulty Technické univerzity v Liberci v úvodu nastínila auditoriu život a dílo Otfrieda Preusslera, jehož věhlas překročil hranice naší země. Věnovala pozornost i Ludvíku Středovi, který většinu svého života působil v Liberci. Ani jeho tvorba nezůstala uzavřena jen v regionu, ale těší už několikátou generaci dětí v celé naší zemi.

Mgr. Luisa Nováková, Ph.D. z Ústavu české literatury a knihovnictví FF MU v Brně se zaměřila na Preusslerova literárního hrdinu – čarodějova učně – i na zpracování regionálních pověstí v umělecké próze. PhDr. Tamara Bučková, Ph.D. z Katedry germanistiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze poskytla posluchačům podrobný přehled Preusslerovy tvorby plné fantazie a pohádkových motivů. Své vystoupení doplnila velmi zajímavou obrazovou prezentací.

Vlevo: Eva Koudelková; vpravo: socha Krabata, hlavního hrdiny Čarodějova učně, v saském Schwarzkollmu (foto: René Mettke / zdroj)

Doc. PhDr. Vlasta Řeřichová, CSc. společně s Mgr. Janou Sladovou, Ph.D. z Katedry českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Palackého univerzity v Olomouci připravily příspěvek, který ukázal nová témata a trendy typické pro současnou britskou prózu určenou pubescentům. Stalo se již tradicí, že na této konferenci PhDr. Eva Brázdová-Toufarová z Katedry nederlandistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci vždy představí účastníkům konference aktuality z nizozemské literatury pro děti a mládež. Nebylo tomu jinak ani v letošním roce. Tentokrát se jednalo o díla, která v Nizozemsku v roce 2013 získala literární ocenění. Podrobněji se zmínila o díle Charlotte Dematonsové.

Mgr. Milan Polák, Ph.D. z Katedry českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Palackého univerzity v Olomouci zahájil svým příspěvkem další část konference, v níž hraje klíčovou roli didaktický pohled na literaturu pro děti a mládež. Ukázal, jak pracovat s knihou Ivy Procházkové Uzly a pomeranče. Mgr. Jarmila Sulovská ze spolupořádající katedry zmapovala rozsáhlou tvorbu Ludvíka Středy s akcentem na jeho básnickou a pohádkovou tvorbu pro dětské čtenáře. Nastínila, jak je možno využít rozmanité Středovy texty ve vyučování českého jazyka a literatury na základní škole. Uvedla i další literární činnost tohoto autora, jež přesáhla hranice regionu – jeho slavné večerníčky i spolupráci na čítankách. Připomněla i to, že významně pomáhal radou mladým libereckým básníkům.

Mgr. Jana Skálová, Ph.D. z Ústavu bohemistiky Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích se zaměřila na obraz jižních Čech v literatuře pro děti a mládež a zamyslela se nad tím, jak je možno využít regionální prvky při výuce a jak jejich pomocí rozvíjet klíčové kompetence. Mgr. Pavlína Líšovská z Katedry českého jazyka a literatury Pedagogické fakulty Palackého univerzity v Olomouci přednesla svůj příspěvek týkající se literatury pro mládež s tematikou sociálně-patologických jevů.

Jarmila Sulovská a Iva Pecháčková

V závěrečném příspěvku se PhDr. Věra Pospíšilová z Ústavu bohemistiky Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích vrátila do minulosti a popsala, jak Karel Müller v 2. polovině 19. století popularizoval českou historii a psal pro děti různé prózy nábožensko-vzdělavatelského charakteru. Charakterizovala snahy kněží jihočeského regionu o literární činnost s cílem povznést český jazyk v oblasti s převahou němčiny a o upevnění křesťanských mravních hodnot.

K jednotlivým blokům probíhala také plodná diskuse. Konferenční jednání moderoval PhDr. Jaroslav Novák z Obce moravských spisovatelů společně s Mgr. Jarmilou Sulovskou z Katedry českého jazyka a literatury FP TUL.