V minulém čísle jsem se zamýšlela nad možnostmi elektronického publikování. V tomto příspěvku v zásadě naváži, neboť tento způsob zpřístupňování informací skýtá ještě jiné možnosti, které si ovšem většina lidí raději nepřipouští, a pokud ano, nepřikládá jim velkou váhu.

Nedávno jsem četla článek Ondřeje Neffa Elektronický bůh, zajímavé srovnání Orwellova podobenství "1984" a současného stavu informačních technologií.

V této souvislosti mne napadla jiná věc, a to činnost, kterou vykonával Orwellův Winston: zpětná úprava informací v novinách podle potřeb režimu. Tehdy to byla manuální práce, každý výstřižek musel být přečten, opraven a poslán k přetištění. Mělo to však malý háček, tyto úpravy mohly být provedeny jen v archivovaných exemplářích, tedy je pravděpodobné, ač byly původní verze stahovány z oběhu, že existovala ještě neopravená verze, ale to v případě románu "1984" není podstatné.

Představte si stejnou situaci v roce 1998. Většina periodik vychází nejen na papíře, ale i v elektronické podobě, mnoho periodik je k dispozici jen elektronicky, což skýtá možnost snadno je upravovat. A co je důležité, nikdo nemůže zjistit původní podobu textu. Najdu-li po delší době v Ikarovi faktickou, gramatickou či stylistickou chybu, opravím ji a nikdo si toho nevšimne. Tímto způsobem lze upravovat cokoliv, jakoukoliv nepohodlnou informaci lze změnit. Představme si fiktivní situaci. Zestárneme, Ikaros bude slavný a bude ho chtít koupit Microsoft. Ovšem Ikaros byl známý svým kritickým postojem vůči této firmě. Není nic jednoduššího než buď všechny články poopravit anebo postupovat jako Winston, který prohodil jen názvy válčících států - Eurasii za Eastasii, a jedním kliknutím zaměnit Microsoft třeba na Sun nebo IBM.

A nyní si představme, že za několik let budou všechna periodika vycházet jen elektronicky (schyluje se k tomu). Tedy bude existovat jen podoba virtuální a nikdo nebude s to kontrolovat změny. Představme si opět situaci fiktivní. Dané periodikum je provládní, přijde převrat a ono periodikum chce být loyální i nadále, není tedy problém provést podobné úpravy jak jsem naznačila v případě Ikara. A kdo bude pátrat po tom, jak redaktoři skutečně smýšleli dříve, lidé přijmou předkládané informace bez ověřování. Pesimisticky vzato, recepce informací probíhá již dnes vesměs bez prověřování. Čtenáři tisku důvěřují natolik, že se často s jeho názory ztotožňují, ač obraz světa, který nám předkládají média, je jimi dost upravený.
Uvedená "práce s informacemi" by šla provozovat pochopitelně již nyní, ale překážkou je právě tištěná podoba.

Ovšem Orwell, v době kdy román psal (1948) nemohl tušit, jakým směrem se bude vývoj výpočetní techniky ubírat, proto nechal Winstona pracně zpětně opravovat realitu v tisku.

Je nutno uznat, že dnes v éře elektronického publikování by Winstona lehce zastoupil software.

Američané si zřejmě realitu uvědomují, o čemž svědčí American Newspeak, "satirický e-zin oslavující orwellovskou tvář 90. let...".

Předejít zneužití elektronického publikování nelze, to bychom se museli vzdát celého Internetu.