Slovo úvodem

V následujícím článku se můžete dočíst o projektu knihovnického studentského rádia, jeho dvouletém vývoji, současné situaci i výhledech do budoucna. Tento projekt může být chápán jako experiment, exkurz do mediálního světa, pomíjivá studentská aktivita nebo nový a originální způsob komunikace se studenty i odbornou veřejností. Čtěte, poslouchejte, posuďte sami.

Studentské rádio LibRa

Jedná se o experimentální počin. LibRa (=Librarian Radio) původně vznikla v rámci předmětu Aplikační seminář, který formou projektové výuky probíhá v brněnském Kabinetu informačních studií a knihovnictví (KISK) FF MU. Rádio LibRa v původní podobě vysílalo tak, že v předem určené časy streamovalo předtočené příspěvky, které byly (a dosud z velké části jsou) dostupné v archivu KISK Podcast Channel (KPC). Podporu vysílání určenou k informování o programu a také ke komunikaci s posluchači zajišťoval blog rádia na adrese http://libradio.wordpress.com/.

Propagace LibRy mezi studenty před zahájením vysílání

Příprava na vysílání

Myšlenka vzniku studentského rádia, které by doplňovalo, reflektovalo a glosovalo dění v KISKu, pochází od vedoucího kabinetu PhDr. Petra Škyříka. V podzimním semestru 2007 se mezi studenty zformovala pětice statečných, kteří měli chuť se do zcela neznámých vod pustit. Tým ve složení Jana Cacková, Dana Koláčková, Tereza Matýsová, Hana Němcová a Jan Němec začal projekt připravovat s tím, že vysílání bude spuštěno se začátkem jarního semestru 2008. Příprava vysílání – nákup technického zařízení, vytipování vhodného softwaru pro úpravu zvukových záznamů, založení blogu na portálu Wordpress i úvodní propagace – to vše je vcelku podrobně popsáno v závěrečné zprávě projektu, která mapuje první semestr a zrod LibRy.

První zkušenosti s mikrofonem (vlevo Dana Koláčková, vpravo Hana Němcová)

Jaro 2008: LibRa streamuje

Vysílání bylo zahájeno v neděli 24. února 2008. Troufáme si tvrdit, že první vysílání bylo od redaktorů/moderátorů vskutku odvážným počinem. První (a nebudeme zastírat, že i některé mnohem pozdější) vstupy samozřejmě trpěly řadou dětských nemocí, nedostatečnou hlasovou přípravou moderátorů počínaje a někdy poněkud problematickou tematickou skladbou vysílání konče. Pokusíme se podrobněji věnovat jednotlivým oblastem či okruhům, které zahrnují činnost LibRy v období únor-červen 2008.

Hlasová připravenost moderátorů

Vzhledem k tomu, že nikdo z nás není v hlasových a vyjadřovacích dovednostech nijak školený (bohužel ani např. jako divadelní ochotník), vyrovnávali jsme se se svou nedostatečností v tomto směru zprvu obtížně. Zkoušky mluvení na mikrofon nám při přípravách vysílání trvaly několik hodin. Na toto téma si dovolím ocitovat blog LibRy na Wordpressu:

„Vyzývám každého, kdo má pocit, že mu nedělá problém mluvit na libovolné téma, klidně s přípravou, ale na mikrofon a bez toho, že by ho někdo viděl, ať si to k nám přijde zkusit. Ona se totiž sice dostaví menší tréma, když to obecenstvo nevidíte, ale má to vlastní úskalí. Nesmíte drmolit. Když mluvíte moc spisovně, jste škrobení. Když čtete, je to bez života. Když mluvíte spatra, je tam samé “eeee”, hrůza!“

Tento emotivní zápis považuji za výbornou ilustraci toho, jak jsme vnímali své začátky. Troufám si tvrdit, že právě náš mluvený projev se stal disciplínou, kterou moderátoři zvládli vcelku dobře a příspěvky měly (a snad dosud mají) v tomto směru stoupající tendenci.

Obsah vysílání

Co se obsahu týče, jedná se ve vztahu k LibŘe o velmi vděčné téma. V samých počátcích LibRa deklarovala, že chce být komunitním rádiem, komentovat dění v KISKu a zároveň přinášet alternativu k tehdy rovněž nově vznikajícímu oborovému e-zinu Inflow. Záhy se ukázalo, že na obsah vysílání bude mít velký vliv jeho forma. Ono předtočené streamování původně nebylo zamýšlené jako jediná a definitivní možnost a skutečně jsme uvažovali o přímých vstupech. Vyskytly se však technické problémy a zároveň si většina osazenstva knihovnického rádia neuměla představit, že by ji skutečně čekaly přímé vstupy bez záchranné brzdy v podobě střihu. Na ukázku uvádím program prvního oficiálního vysílání rádia LibRa:

• něco málo o nás a tomto projektu
• Honza vám řekne o personalizovaných stránkách
• následovat bude Dana se žebříčkem vyhledávaných slov na Google
• také uslyšíte debatu nad tématem Web 2.0
• Tereza vám dá tipy na literární weby
• hru Portoriko Vám představí Honza
• od Dany uslyšíte něco o Digilabech
• v anketě jsme se ptali na Vaše oblíbené weby
• tip na ivančickou knihovnu Vám zdůvodní Dana
• a na závěr Vás Hanka seznámí s problematikou stahování hudby

Z jednoho z mnoha natáčení (LibFFest)

Zpočátku nám pro vznikající předtočená vydání připadalo nejvhodnější připravovat vysílání tematicky: co týden, to jedno téma ve třech reprízách s premiérou v neděli v podvečer. Z dnešního pohledu je poněkud úsměvné, že témata zněla zpočátku takto: jídlo, pití, seriály, jaro, volný čas, ale také literatura, studium nebo cestování. Vyvrcholením tohoto prvního „streamovacího“ období pak bylo vysílání nazvané „Speciál“, které obsahovalo rozhovory se sedmi kmenovými i externími vyučujícími KISKu. Ukázalo se (a jistě lze moderátorům LibRy vytknout, že se touto cestou nevydali již dříve), že právě rozhovory jsou tím ideálním formátem, který bude pro příště tvořit obsah LibRy.

Dalo by se říci, že předchůdcem rozhovorů s externisty (ne-LibRou) byly již od prvního vysílání tzv. „debaty“, tedy improvizované rozhovory členů redakce rádia na předem vybrané téma, na kterých jsme si vlastně zkoušeli různé možnosti interakce mezi účastníky hovoru a výhody a nevýhody tohoto způsobu natáčení. Pro posluchače je forma dialogu či rozhovoru bezpochyby atraktivnější a příjemnější než monolog moderátora, ovšem od toho na oplátku vyžaduje větší soustředění a schopnost pohotově reagovat.

Dalším interaktivním prvkem, kterým jsme se pokoušeli posluchače (a čtenáře blogu) více zapojit, byly ankety. Tematicky souvisely s daným vysíláním a natáčeny byly na běžný diktafon, většinou v prostorách fakulty, kde jsme studenty „odchytávali“ mezi jednotlivými přednáškami. Anketa byla anonymní, necenzurovaná, a přesto velice často platilo, že člověk s diktafonem v ruce měl kolem sebe neustále dostatek prostoru, i kdyby všude jinde stáli lidé namačkaní. Snad doklad nečekané plachosti studentů? Či neochoty projevit nahlas svůj názor [1]? Pokud se však natáčelo v méně formálním prostředí, byli i respondenti ochotnější. Viz například anketu na téma „Jaké nejhorší pivo jste pili?“. Méně násilně jistě působily anketky na blogu, s předdefinovanými odpověďmi a možností volby jediným kliknutím.

Hudba ve vysílání

Toto téma si bezpochyby zaslouží vlastní kapitolu. „Co by to bylo za rádio bez hudby?“ říkali jsme si v přípravných fázích a zkoumali, jakým způsobem hudbu do vysílání dostat.

Varianta A: Musíme být právně nenapadnutelní, jak je to tedy s autorskými poplatky? Abychom si mohli být úplně jisti, obrátili jsme se přímo na patřičné organizace. V případě sdružení OSA (Ochranný svaz autorský) jsme obdrželi odpověď, která nás v podstatě potěšila, protože se jednalo o akceptovatelnou částku, cituji:

„Ve Vašem případě je možné získat status tzv. "studentského rádia". Stačí k tomu pouze potvrzení školy či fakulty, že je partnerem (nemusí být provozovatelem) tohoto rádia (stačí elektronicky na mou adresu). Autorská odměna je v tomto případě stanovena podle procentuálního užití hudby: 0%-50% - 500,- Kč bez DPH měsíčně; 51%-100% - 1.000,- Kč bez DPH měsíčně.“ [2]

Ovšem v rozletu nás zastavil Intergram (Nezávislá společnost výkonných umělců a výrobců zvukových a zvukově obrazových záznamů o.s.). Jakožto internetové rádio bychom měli odvádět poplatek ve výši 3,1 % ze zisku. V případě LibRy byla situace samozřejmě zisk 0 => poplatek 0. Intergram měl však na celou věc jiný názor: celý text tedy měl znít: 3,1 % ze zisku, nebo minimální fixní částka, která činila 5000 Kč měsíčně. Něco takového bylo daleko za hranicemi našich možností.

Varianta B: Využít služby poskytovatele prostoru pro vysílání, např. ABrádio. Tato varianta se nám začala velmi rychle zamlouvat. Vyřešila by naše problémy s autorskými právy a zároveň by už dostupnost vysílání nebyla závislá na streamování v reálném čase, náročném a „nepohodlném“ pro nás i pro posluchače. Ovšem limitujícím faktorem tentokrát nebyla cena, ale samotné dostupné služby. „Pořídit si vlastní rádio“ zahrnovalo v nabídce poskytovatele celou řadu vynikajících služeb, jako ovládání rádia přes web, úhrada a smluvní vyřešení autorských poplatků, neomezený počet posluchačů, ale neumožňovalo nám v cenově dostupných verzích vkládat vlastní soubory. Bylo nutné využít pouze nabídku skladeb zprostředkovanou ABrádiem. Rezignovat na plánovaný obsah nepřicházelo v úvahu, a tak jsme byli nuceni i tuto variantu opustit.

Dodejme, že v současné době umožňuje nabídka ABrádia vkládat do vysílání vlastní „skladby“ v počtu až 50 souborů měsíčně a pravděpodobně by pod tuto položku bylo možné skrýt redaktory předtáčené příspěvky LibRy.

Varianta C: Dovolím si citovat již výše zmiňovanou zprávu o stavu projektu:

„Z finančních i ryze praktických důvodů jsme od této myšlenky upustili a svou pozornost zaměřili na systém zvaný Shoutcast. Jedná se o freewarový produkt z dílny vývojářů přehrávače multimédií Winamp. Funguje na principu serveru, který od odesílatele přijme zdrojový signál a umožní na něj napojení určitého počtu posluchačů. Tento počet je závislý na poskytovateli Shoutcast serveru a na technických možnostech. Vysílající se pak jen s pomocí plug-inu v programu Winamp připojí na tento server a může dle libosti vysílat.

Jelikož k instalaci a správě Shoutcast serveru nemáme prostředky, znalosti ani čas, byli jsme nuceni přistoupit k hostingu poskytovaném třetí stranou. Zde se nabízelo opět několik možností. Existují takzvané „free" shoutcast servery, kde je seznam volných vysílacích portů, na které se může kdokoliv připojit a začít vysílat. Velká nevýhoda těchto volných portů je v tom, že pokud chcete vysílat v pravidelných časech, není záruka, že nějaký port bude volný a fakt, že by se velice pravděpodobně pokaždé měnil hypertextový odkaz pro poslech je také poněkud nepraktický. Naše skupina proto zvolila variantu placeného shoutcast serveru firmy FoX & Mystiq GAME Hosting, kde máme permanentně vyhrazený volný port, streamovací rychlost 96 kbps a 100 volných slotů pro posluchače za cenu 100 Kč/měsíc.“

Tímto způsobem nakonec LibRa vysílala celý jarní semestr 2008. Je třeba podotknout, že nakonec, díky veliké vstřícnosti Ústřední knihovny Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, která nám poskytla prostor na svém serveru, a díky ochotě a pomoci knihovního technika Martina Kunce, který se postaral o funkčnost, jsme většinu semestru vysílali v režimu 24/7. Velmi děkujeme, pro nás i pro posluchače tato pomoc znamenala výrazné zvýšení komfortu poslechu i vysílání.

Po poradě s univerzitními právníky se nám podařilo najít i, dalo by se říci, „šedou zónu“, která nám umožnila doplnit mluvené slovo ve vysílání LibRy hudbou. Udělali jsme z nouze ctnost a zaměřili se na amatérské kapely, které splňovaly následující podmínky: hudba, kterou nám nabídli do vysílání, byla zcela jejich autorským dílem (autoři hudby i textu) a zároveň se jednalo o díla nezveřejněná. To znamená, že nevyšla na žádném albu ani nebyla např. k dispozici ke stažení či poslechu na různých hudebních serverech.

Ukázalo se, že jsme objevili „prázdné místo na trhu“ a že kapely mají o tento způsob propagace své tvorby zájem. Naší specialistkou na vyhledávání těchto hudebních skupin a komunikaci s nimi se stala Jana Cacková a zde předkládám výsledek jejího snažení, kterým mj. bylo, že v každém streamovaném vysílání bylo pro potěchu posluchačů a ku prospěchu muzikantů možné najít hudební „vsuvky“. Troufám si tvrdit, že jsme tím LibRu obohatili o nový rozměr, který nás v prvotním plánu vůbec nenapadl, ale který jistě nelze opomenout. Ukázalo se, že mezi našimi přáteli, jejich přáteli a následně i mezi těmi, kdo se dozvěděli o LibŘe, se vyskytuje celá řada autorských kapel, které splňují naše podmínky. Přikládám seznam i s odkazy, aby bylo možné si udělat obrázek o tom, jak pestrá a různorodá hudební společnost se ve vysílání LibRy sešla [3].

LibRa streamuje: shrnutí

Pětice redaktorů knihovnického rádia strávila několik měsíců přípravami a následně pak streamovaným vysíláním svých příspěvků ke knihovnickému a především studentskému životu. Toto období může charakterizovat počáteční nulová připravenost a znalost oblasti kompenzovaná nadšením a zápalem pro věc. Ze zpětného pohledu se zdá zřejmé, jaká byla hlavní úskalí a slepé uličky rádiového počinu, ovšem je třeba si uvědomit, že všichni redaktoři (a moderátoři v jednom) urazili od té doby dlouhou cestu. Učili se za pochodu, vyhledávali, konzultovali, zkoušeli techniku i vlastní schopnosti, blogovali, oslovovali studentskou komunitu i širší veřejnost a nepřestávali hledat. Domnívám se, že je třeba zdůraznit, že po dvou semestrech (podzim 2007, jaro 2008), kdy pro ně LibRa přestala být školním předmětem hodnoceným kredity, žádný z tvůrců necouvl a nedal ruce pryč. Naopak, všichni se rozhodli dál pokračovat v práci na médiu, které netradičním a originálním způsobem vstupovalo do dění v KISKu. Zvolili však pro toto pokračování novou cestu, kterou jim nabídlo stále úspěšnější Inflow.

Nový způsob existence: LibRa na Inflow

Inflow: information journal vznikl díky společné iniciativě studentů a vyučujících KISKu, první číslo vyšlo 7. ledna 2008; něco více o poslání a charakteristice periodika najdete v sekci „O časopisu“. Inflow se za dobu své existence stalo skutečně nepostradatelnou platformou, diskuzním místem, fórem, kde studenti i vyučující publikují své názory, vyučující se studenty sdílejí aktuální látku, náměty a informace, které je v souvislosti s oborem zaujaly. Studenti velmi často prezentují své projekty, uveřejňují práce, které vznikají v průběhu studia, a diskutují.

Dalo by se říci, že Inflow nabízí tři hlavní možnosti publikace. Jádrem e-zinu je periodická část; vychází vždy sedmého dne v měsíci a příspěvky v ní uveřejněné jsou vlastně časopiseckými články, jejichž původ bývá nejčastěji ve studentských pracích. Důležitou a velmi živou součástí Inflow jsou blogy. Zakládají si je studenti, vyučující, externisté nebo i např. autoři konkrétních projektů jako jednoduchý, aktuální a dynamický nástroj pro sdílení informací. Jednotlivé blogy se od sebe velmi liší, jako se liší i osobnosti blogerů a účel, s nímž byl blog zakládán. Pro ilustraci viz seznam všech blogerů.

Inflow magazín

Třetí prostor pro publikování, Inflow magazín, vznikl díky potřebě zveřejňovat takové materiály, které vyžadují častější aktualizaci než je měsíční periodicita časopisecké části, a zároveň u nich byl požadavek na to, aby nemizely tak rychle jako příspěvky v blozích (v průměru vznikají i tři nové blogy denně).

Koncem akademického roku 2007/2008 tedy nastala příznivá konstelace, kdy LibRa uvažovala o svém dalším působení, které by bylo méně náročné na čas a údržbu, a Inflow se poohlíželo po novém obsahu pro svůj Inflow magazín. Z pohledu LibRy však nebyla situace zcela jednoznačná, dlouho jsme diskutovali o tom, že přesunem na Inflow LibRa přestane být rádiem a začne se jednat o podcasting, čemuž jsme se zpočátku bránili a snažili se co nejvíc přiblížit „klasickému“ rádiu. Nakonec však klady převážily nad zápory a především z časových důvodů se LibRa stala součástí Inflow magazínu.

LibRa vstoupila na Inflow, dalo by se říci, ve velkém stylu – třídílným rozhovorem s americkou legendou českého knihovnictví, profesorem Andrew Lassem. Následovaly reportáž ze studentské konference Infokon, zvukový záznam přednášky profesora Birgera Hjørlanda, rozhovory s pořadateli některých studentských akcí KISKu i velký rozhovor s redakcí hostitelského Inflow.

Multimediální Inflow magazín: spolupráce především

V akademickém roce 2008/2009 si redaktoři LibRy zvykli na vcelku samostatný způsob práce, přičemž komunikaci a sdílení souborů nám umožnil a dosud umožňuje vynikající nástroj pro správu projektů Basecamp , který využíváme s laskavým dovolením KISKu. S nápadem usnadnit si život s pomocí Basecampu přišel koncem roku 2008 nový člen rádiového týmu Tomáš Bouda. Již zmiňovanou reportáž z Infokonu natáčel ještě jako externista, ale celá záležitost se mu natolik zalíbila, že se k LibŘe přidal.

Zhruba v tomto období se odehrála další změna: přílohy začaly být kombinované. Nejdřív s přispěním výrazné osobnosti Inflow Emily, následně se přidal dnes již knihovnické veřejnosti jistě dobře známý tým Guerrilla Readers , zabývající se guerillovým a virálním marketingem ve prospěch čtenářství; v neposlední řadě začal na půdě KISKu působit kamerami vybavený mediální tým InHD . Tato multimedializace příloh a zároveň propojení práce a kreativity více lidí byla Inflow magazínu jistě velmi ku prospěchu. Ovšem projekty se stále proměňují, stejně jako časové možnosti studentů. V akademickém roce 2009/2010 tedy čekají i LibRu jisté změny.

LibRa aktuálně: stále na Inflow

Studenti samozřejmě zůstávají na oboru jen po určitý čas a většinou jen po tu dobu bývá zajištěna udržitelnost jejich projektů. Pro LibRu to platí i neplatí. Platí v tom, že v současné době zůstaly z původního osazenstva aktivními tvůrci projektu Jana Cacková, Dana Koláčková a Tereza Matýsová, z nichž některé jsou již absolventkami navazujícího magisterského studia. Tomáš Bouda je na studijním pobytu v Norsku, Hana Němcová, rovněž absolventka, odešla za zkušenostmi do zahraničí a Janu Němcovi (absolvent) již pracovní povinnosti neumožňují se LibŘe dále věnovat. Naštěstí se podařilo objevit „novou krev“ v podobě Gabriely Šimkové a můžeme směle prohlásit, že LibRa má stále nápady a chuť připravovat pro své posluchače nové příspěvky. Vždyť za dobu jejího působení v Inflow magazínu nenajdete vydání, jehož byla LibRa autorem či spoluautorem, které by mělo méně než 1000 přečtení!

Tento text je chápán jako rekapitulace dosavadní existence projektu, který začal v podstatě jako experiment, ale prokázal svou životaschopnost před autory i posluchači a návštěvníky, a který má stále ambice dál pokračovat a vyvíjet se. Důraz si dovolím klást na slovo „vyvíjet se“. Doufáme, že před námi stojí nové výzvy a spolupráce a naše příspěvky budou prospěšné KISK komunitě a snad i širšímu publiku.

Rozhovor s redaktory a moderátory LibRy

Článek významně doplňuje a rozšiřuje rozhovor s tvůrci a členy redakce LibRy, který dává nahlédnout do zákulisí vzniku a provozu rádia a přináší řadu dílčích postřehů, názorů a zkušeností. Rozhovor s Janou Cackovou, Danou Koláčkovou, Terezou Matýsovou, Janem Němcem a Gabrielou Šimkovou za časopis Ikaros vedl Josef Schwarz. Rozhovor je přístupný v Inflow magazínu.

Z natáčení rozhovoru s tvůrci LibRy: zleva po směru hodinových ručiček Jan Němec, Josef Schwarz, Tereza Matýsová, Dana Koláčková a Gabriela Šimková (autorkou fotografie je Jana Cacková)

Autorem neoznačených fotografií je Jan Němec