Knihovny nejsou pouze správkyněmi a strážkyněmi duchovních pokladů, ale i společenskými a kulturními centry, které podporují všestranný rozvoj osobnosti. Stále důležitější otázkou se v současné přetechnizované civilizaci ukazuje vztah k životnímu prostředí a péče o něj. Ekologickou výchovu by proto rozhodně měly podporovat i knihovny. Investigativní oddělení redakce časopisu Ikaros udělalo malý průzkum, jak se tyto snahy projevují v názvech knihoven, resp. jejich poboček, což je první věc, se kterou přichází uživatel do styku.

Podle názvů svých poboček je jednoznačně nejekologičtější, nebo chcete-li nejlesnatější, Městská knihovna v Třinci. Pobočky s názvy Sosna, Podlesí a Kanada (země oplývající hlubokými lesy) vypovídají samy za sebe. Pobočka v Neborech také dokladuje stav místní krajiny, ve které zřejmě scházejí borové lesy.

Budeme rádi, pokud nám dáte do redakce vědět, nakolik lesnaté a ekologické jsou názvy vašich poboček – domníváme se ovšem, že v jejich počtu třineckou knihovnu nepředstihnete. Jak nás totiž informovala její ředitelka, Mgr. Martina Wolna, knihovna od nového roku mění názvy zbývajících poboček tak, aby jí již nikdy nemohl být titul nejlesnatější české knihovny uzmut. Další pobočky se tedy budou jmenovat:

• Olše - podle blízké řeky, dříve pobočka Karpentná

• Nejedlá - po vzoru Nebory, tedy v místě zřejmě není ani ta nejmenší jedlička; dříve pobočka Oldřichovice

• Javoří – v blízkosti je vrch Javorový (1031 m.n.m.), dříve pobočka Guty

• Smrčina – v blízkosti je vrch téhož jména (1014 m.n.m.), dříve pobočka Tyra

Lokaci jednotlivých poboček lze nalézt na této mapě.

Centrála v městě Třinec zůstane u svého původního jména, tedy Staré Město. Navrhovaný název "Dubisko" neprošel interní názvoslovnou komisí.