Motto: Žijeme a milujeme se a nevíme, co je to den. Milujeme se a žijeme a nevíme, co je to láska.

Ve čtvrtek 20. 4. 2006 se všem milovníkům literatury naskytla jedinečná příležitost poslechnout si ukázky z děl soudobých světových autorů, a to navíc z úst různých známých osobností. Organizace Czech Centres (Česká centra) se při příležitosti otevření pražského centra totiž rozhodla uspořádat akci s názvem Noc literatury, aby přiblížila tvorbu autorů ze zemí, v nichž působí. Czech Centres jsou příspěvkovou organizací Ministerstva zahraničních věcí ČR a jejich posláním je rozvíjet dialog se zahraniční veřejností a spoluvytvářet image České republiky jako moderní a dynamické země.

V rámci Noci literatury byla prezentována tvorba autorů z 18 zemí včetně České republiky. Čtení začínalo v šest hodin večer na devíti různých místech na Starém Městě v Praze. Účinkující opakovaně četli připravené úryvky, jejichž maximální délka dosahovala cca deseti minut.

První akce Noci literatury, jíž jsem se zúčastnila, se uskutečnila v Klubu Lávka, kde Jaroslav Dušek předčítal dva úryvky od Ekharta Tolleho (Německo) a Ervina Lászla (Maďarsko). Předčítání výrazně připomínalo divadelní představení. J. Dušek byl výborně připraven, o čemž svědčí i fakt, že obecenstvu stručně představil každého z autorů. Při čtení poskakoval, střídavě si sedal a zase stoupal. Neustále zjišťoval, jestli posloucháme a jestli jej dostatečně chápeme. Celé vystoupení bylo pro diváky úžasným zážitkem.

Nadšeně jsem se vydala na další předčítání do malého Řetízku u Divadla Disk, kde už čekala krásně upravená a evidentně pohodlně usazená Barbora Kodetová. Pro své vystoupení si vybrala Alessandra Baricca (Itálie) a Margriet de Moorové (Nizozemí). Nejdřív se zdála být mírně nervózní, ale četla velice zaníceně a s profesionální intonací měnila hlasy jednotlivých postav.

Lehce jsme se všichni zasnili a pak jsme si museli pospíšit, abychom včas dorazili do Českého muzea výtvarných umění, kde na posluchače již čekala Aňa Geislerová. Vypadala velice křehce a stejně působilo i její čtení. Podle jejích slov na ni zbyli Mircea Eliade (Rumunsko) a Federico García Lorca (Španělsko). Předčítání úryvků z jejich děl doplnila dětskou písničkou od J. Prevérta.

Další zastávkou byl Polský institut, v němž Petr Nikl předčítal z díla Witolda Gombrowicze (Polsko) a Astrid Lindgrenové (Švédsko). Měl dokonce připraveny i rekvizity - zmenšenou písečnou dunu, brouky z drátů poháněné motorkem, zvláštní drnkátko, žebřík a paruku Pipi Dlouhé punčochy. Četl rychle a své čtení doprovázel gestikulací.

Následně jsme se vydali do Galerie Oliva na předčítání Petry Špalkové, která s úžasným hereckým projevem četla úryvky z knížek Jordana Radičkova (Bulharsko) a Henry Michauxa (Belgie). Předčítající chvílemi svým projevem téměř připomínala bojovnici za lidská práva. Naší poslední zastávkou se stala Rotunda sv. Kříže. Zde prof. Ljuba Fuchsová vystoupila s úryvky z děl J. Préverta (Francie) a Pavla Eisnera (ČR). Pečlivě připravené předčítání působilo dojmem náboženského obřadu. Recitaci L. Fuchsové doprovázel na různé nástroje Alan Vitouš a druhý hlas doplnily studentky žurnalistiky. Těmito verši jsem se rozloučila s Nocí literatury.

Předčítání se konalo ještě na třech dalších místech (FAMU, stanice metra A Můstek a kolektory na Senovážném náměstí), kde vystoupili Jan Budař, Jaroslav Rudiš a Radek Valenta, kteří předčítali z děl Johna O´Farrella (Spojené království), Vladimira Sorokina (Rusko), Thomase Bernarda (Rakousko), Jurije Andruchovyče (Ukrajina), Stanislava Rakúse (Slovensko) a Bernarda Malamuda (USA).

Noc literatury se letos konala poprvé a lze jen doufat, že se bude opakovat také v příštích letech.