Sorry, you need to enable JavaScript to visit this website.

Norské knihovnictví bylo představeno v Praze

Čas nutný k přečtení
6 minut
Již přečteno

Norské knihovnictví bylo představeno v Praze

0 comments

Dne 23. ledna 2004 se ve Skandinávském domě v Praze uskutečnila přednáška Jana Sveinsvolla, ředitele Městské knihovny v Sandnes (blízko Stavangeru). Bylo zajištěno tlumočení z norštiny do češtiny. Přednášející se zaměřil jednak obecně na systém knihovnictví v Norsku (s důrazem na veřejné knihovnictví), jednak na konkrétní zkušenosti ze Sandnes.


Několik fakt o norském knihovnictví obecně

Norský zákon o veřejném knihovnictví byl schválen v roce 1985 a je v něm mimo jiné řečeno, že účelem knihoven je zprostředkovávat poznání a vzdělání v prostředí kulturního státu. Půjčování všech médií je zdarma. Knihovna slouží jako místo setkávání lidí, má proto být v každé komuně.

Norsko je se svými čtyřmi a půl miliony obyvatel rozděleno na více než čtyři sta komun (okresů), které jsou uspořádány do dvaceti větších územních celků (krajů). Největší komuna a zároveň hlavní město Oslo má přes čtyři sta tisíc obyvatel, nejmenší komunou je pak ostrov Utsira, jenž je domovem pro o něco přes dvě stě obyvatel.

V současné době probíhá proces sjednocování menších komun do větších celků, proto se ozývají také hlasy požadující rušení knihoven. Zatím je v Norsku přes devět set knihoven, předpokládá se však, že právě v důsledku tohoto procesu jejich počet poklesne o zhruba dvě stě. Na chod knihoven přispívá stát, zodpovědnost za ně mají již jednotlivé komuny.

Zvláštní funkce plní Národní knihovna. Patří mezi ně:

  • uchovávání všech knih, které byly vydány v Norsku,
  • zodpovědnost za speciální druhy knihoven (například knihovny pro nevidomé či vězeňské knihovny),
  • zajišťování knih pro přistěhovalce (těch je v Norsku poměrně velké množství),
  • organizace meziknihovní výpůjční služby.

Národní knihovna pracuje také na projektu digitální knihovny.

Všechny norské knihovny tvoří síť, díky které je možné si z dané knihovny vypůjčit knihovní jednotku také z kterékoli jiné knihovny. K tomu stačí mít jediný průkaz.

V průměru vychází v Norsku na jednoho obyvatele a rok 5,1 vypůjčených knihovních jednotek, z nichž zhruba jednu třetinu představují jiná média než knihy (tento podíl nadále roste). V rámci skandinávských zemí se z hlediska této statistiky dostává Norsko na poslední místo (na místě prvním je Finsko). Klesající počet výpůjček odborné literatury může být způsoben zvýšeným využíváním internetu. U beletrie zůstává počet na stejné úrovni.

Pokud se týká vzdělávání knihovníků v Norsku, můžeme konstatovat, že absolvování tříletého specializovaného pomaturitního studia je podmínkou pro získání postu ředitele knihovny. Dříve mnoho absolventů oboru odcházelo pracovat do počítačového průmyslu, nyní se však začínají vracet do knihoven. Tento trend je dáván do souvislosti s nedávnou krizí sektoru IT.

Pro další pracovníky knihoven není stanoveno minimální dosažené vzdělání, tradičně však v knihovnách pracuje zhruba polovina knihovníků a polovina neknihovníků. S postupující automatizací však potřeba neknihovníků postupně klesá. Každý z knihovníků se většinou specializuje na určitou oblast a všichni si pak mezi sebou rozdělí pomocné práce.


Představení Městské knihovny v Sandnes

Městská knihovna v Sandnes se zejména v posledních desetiletích výrazně rozvíjí. V průběhu 80. a 90. let byly v Sandnes vybudovány pobočky knihovny (nyní jsou tři) a byl uveden do provozu bibliobus (v Norsku je celkem na 35 bibliobusů, kdysi jich bylo ještě o dvacet více). Služby nabízené knihovnou tak lze považovat za přístupné široké veřejnosti.

V roce 2000 byla otevřena nová moderně vybavená budova knihovny. Byla postavena soukromým podnikatelem, a proto si knihovna prostory pronajímá. V objektu sídlí také místní kulturní dům. Obě instituce přispívají k oživení dané části města, v níž v minulosti převažovala tovární výroba.

Knihovna v Sandnes systematicky zviditelňuje svou činnost mezi občany i politiky. Druzí zmiňovaní sice v zásadě považují kulturu za důležitou, avšak nechtějí se příliš podílet na jejím financování. Knihovna se proto musí snažit co nejvíce propagovat své aktivity:

  • snaží se přitáhnout pozornost médií nejrůznějšími zlepšeními chodu knihovny vzhledem ke čtenářům (prodloužením otevírací doby apod.)
  • v místních novinách informuje o pořádaných akcích
  • dětské oddělení knihovny těsně spolupracuje se školami a školkami – ve třetí a osmé třídě jsou například celé třídy účelově zvány k návštěvě knihovny (návazným pozitivním efektem může být přivedení rodičů do knihovny), knihovna rovněž pořádá dětské divadlo a jiný program speciálně určený pro děti
  • knihovna oslovuje také přistěhovalce, dokonce se stává jedním z prvních míst, které v novém městě navštíví
  • před několika lety knihovna v Sandnes vyhrála soutěž o nejlepší knihovnu v Norsku, což pochopitelně vzbudilo kladný ohlas v médiích

Knihovna má otevřeno každý všední den od 10 do 19 hodin, v sobotu pak pouze do 14 hodin. V neděli má kvůli nedostatku prostředků zavřeno (v tento den má v Norsku otevřeno jen několik knihoven ve větších městech).

Registrace čtenáře je zdarma. Děti mladší třinácti let potřebují k tomuto úkonu podpis rodičů. Knihovna o čtenářích eviduje jméno a příjmení, adresu a datum narození.

Čtenářům je k dispozici zhruba sto studijních míst, celkový počet počítačů dosahuje osmnácti. Počítače jsou umístěny jednak ve speciální studovně, jednak na dalších místech v knihovně. Každý uživatel má pro práci s počítačem k dispozici 75 minut denně. Na všech studijních místech se lze připojit na internet pomocí vlastního notebooku. Tato služba je však oproti očekávání méně využívána. Mezi čtenáři zaujímají početně významné místo středoškolští a vysokoškolští studenti ze Stavangeru, z nichž mnoho knihovnu navštěvuje denně.

Standardní výpůjční doba pro knihy je jeden měsíc, pro audiovizuální dokumenty a CD-ROM se pohybuje v rozmezí jednoho až dvou týdnů. Jazykový kurz může být zapůjčen na dva měsíce, periodika jsou kromě posledního čísla půjčována rovněž absenčně, a to na jeden měsíc. Výpůjční lhůtu lze třikrát prodloužit, po fyzickém vrácení jednotky zpět je možno si ji zapůjčit znovu.

V sandneské knihovně ovšem její uživatelé najdou také objekty povahy převážně neknihovní. Posuďte sami: Nejfotografovanějším objektem v knihovně je stará postel (čtenáři si tak rozhodně nemohou stěžovat na nedostatek pohodlí ke studiu ;-), nejznámějším objektem jsou hodiny, které byly dokonce na výstavě v New Yorku. Regionální historii pak připomíná vystavené jízdní kolo – kdysi v Sandnes působila továrna vyrábějící právě tento druh dopravního prostředku.

Při ztrátě čtenářské legitimace a v případě překročení výpůjční lhůty se účtují poplatky. Nová čtenářská legitimace stojí 20 norských korun (asi 80,- Kč). Systém upomínek je přednostně realizován pomocí internetu. První upomínka je čtenáři zasílána první den následující po překročení lhůty a pokuta s ní spojená je 25 norských korun, po týdnu je na řadě druhá upomínka s dvojnásobnou sazbou, po dalším týdnu se situace opakuje a pokuta tak dosahuje již 100 norských korun. Čtenáři pokuty (až na výjimky) platí. Pokud na upomínky nereagují, přesouvá se problém na úroveň komuny, kde je jim příslušná částka připočtena k daním.

Z upomínek získává sandneská knihovna zhruba jeden milión norských korun, celkově však není finanční situace norských knihoven příliš růžová. Již několik let se objem finančních prostředků od státu nezvyšuje, v měnícím se prostředí jsou ale zároveň na služby knihoven kladeny stále vyšší nároky. Dvě nejsilnější norské politické strany propagují snižování daní, jehož následkem pochopitelně bude snižování výdajů ze státního rozpočtu. Kolem některých knihoven se již nyní utvářejí kruhy přátel, jejichž členové se snaží přesvědčit politiky o poskytnutí vyšších dotací. Přesto bude nejspíše nutné začít zpoplatňovat služby, které byly dosud čtenářům poskytovány zdarma. Výhledově se také knihovny pravděpodobně budou muset obracet ke sponzorům (bankám, knihkupectvím apod.).

Za upozornění na tuto přednášku děkuji Veronice Žvátorové, studentce ÚISK FF UK.

Klíčová slova: 
Hodnocení: 
Zatím žádné hodnocení
SKOLKOVÁ, Linda. Norské knihovnictví bylo představeno v Praze. Ikaros [online]. 2004, ročník 8, číslo 3 [cit. 2024-11-11]. urn:nbn:cz:ik-11504. ISSN 1212-5075. Dostupné z: http://ikaros.cz/node/11504

automaticky generované reklamy