O informační vědě stručně, jasně a přehledně
SEDLÁČKOVÁ, Beáta, 2015. Úvod do informační vědy. Opava: Slezská univerzita 134s. ISBN 978.807510-145-7
Konečně, po deseti letech od poslední ucelené monografie profesora Jiřího Cejpka o tomto oboru (Informace, komunikace a myšlení, Karolinum 2005), u nás vychází nová souhrnná studie. Tentokráte, už v polovině druhého desetiletí 21. století, se nelehkého úkolu postihnout obor, jehož jádro a na druhé straně hranice a vymezení mezi skutečně i zdánlivě příbuznými obory je ve stálé diskusi, ujala jeho úspěšná absolventka doktorandských studií na ÚISK a před tím už zakladatelka a dlouholetá učitelka bakalářských a magisterských studijních programů informačních studií a knihovnictví na Slezské univerzitě v Opavě, PhDr. Beáta Sedláčková, Ph.D. Úkol je to nelehký a kromě záslužné pomoci vlastní výuce zejména v úvodní etapě studia dnes už na mnoha vysokých školách, je třeba ocenit také odvahu autorky. Vnáší totiž do diskuse o oboru "jako takovém" příspěvek, který na relativně malém prostoru útlé brožury v podstatě encyklopedickým způsobem představuje stále ještě dosti diskutabilní obecnou přijatelnost informační vědy jako standardní, moderní vědní disciplíny, a to z hlediska její vlastní definice.
Informační věda v 21. století... Co do ní patří, kde jsou její historické kořeny, jací autoři ji včera a dnes reprezentují? Foto: Pavel Farkas
V každém případě jde v daném směru a účelu o mimořádné dílo, které skutečně dokázalo alespoň zběžně postihnout na malém prostoru přehledně a s relativně vysokou měrou komplexnosti podstatu i šíři, jak je dnes obor informační vědy ve světě chápán. V této souvislosti samozřejmě reflektuje i to, co se dnes pokládá za charakteristické znaky stavu vývoje civilizace, kterou už od zhruba poloviny 70. let minulého století významní světoví sociologové i futurologové, např. Alvin Toffler či Daniel Bell, označují jako společnost informační. Sedláčková při sledování trendů vývoje společnosti dokázala informační vědu představit jak co do jádra problematiky, jíž se zabývá, tak i její širší filozofický rámec. Nejde jen o systematický výklad nejvýznamnějších pojmů, jak by se z názvu díla mohlo usuzovat. Čtenář se musí zamýšlet i nad širším rámcem otázek sociálního vývoje, etiky, ale také nad zásadním vlivem vyvíjející se výpočetní a zejména komunikační techniky na lidskou společnost, a to právě v souvislosti s univerzálním významem slova "informace".
Jednotlivé kapitoly díla jsou systematicky utříděny od úvodních definičních výkladů a stručné charakteristiky historických kořenů, až po velmi závažná zamyšlení nad celkovým kontextem informatizace společnosti v novodobé etapě vývoje světa v závěru. V první kapitole je správně postaven současný problém laického chápání oboru spíše jako informatiky ve smyslu "computer science", než jako svébytného a historicky založeného minimálně od dob knihovnických a dokumentačních služeb. Správně jsou zde vzpomenuty počátky vnímání nutnosti odlišení teoretického významu "information science" od aplikační vědní a praktické knihovnické a dokumentační sféry. Z hlediska definičního musím zdůraznit velmi zdařilou, snad nejstručnější, a přitom podle mne nejvýstižnější formulaci: "Informace jsou data s významem, který vyplývá z kontextu." Také výraz "globální informační vědomí" pokládám za velmi aktuální vystižení prostředí, ve kterém se v současné době nejen informační věda rozvíjí.
Nejobsažnější – jak co do výkladu, tak co do autorčina tvůrčího příspěvku v chápání oboru – je třetí kapitola. Správně vychází z pojetí, které aktuálně představuje profesor Univerzity Komenského v Bratislavě Dušan Katuščák, podle mého názoru jen s výjimkou přílišného zdůraznění "interdisciplinarity" oboru. Dnes už totiž stěží nalezneme i jiné obory, které by nebyly chápány jako v podstatě interdisciplinární. Beáta Sedláčková naopak dále dobře postihuje zásadní předmět zkoumání informační vědy, kterým je vlastně jednoznačně definována jako zcela svébytná, jiným vědním oborem nenahraditelná nebo s ním slučitelná disciplína. Osobně velmi souhlasím s co nejširším pojetím oblastí, kterým se má moderní informační věda věnovat. Zde autorka velmi správně zdůrazňuje disciplíny, jako jsou informační management nebo competive intelligence. Navíc se zde také aktuálně připomíná i nové pole eGovernmentu (v souvislosti s disciplínou informační politiky jako dalšího předmětu zkoumání daného oboru), a to na doplnění obsahu a zaměření okruhu informací ve společenské (správní) sféře. Rozhodně lze kvitovat také zcela funkční skloubení pojmů označovaných dnes jako informační gramotnost a kompetence, což předpokládá rozvoj kvalifikačních procesů v oboru i v oblasti mimoškolního vzdělávání pracovníků v informační i knihovnické sféře.
Sedláčková neopomíjí zmínit přínos prof. Cejpka československé informační vědě.
Už jsem vyzdvihl také filozofický náboj předloženého díla. Ten se nejvýrazněji projevuje v Závěrech. Zde se autorka představila nejen vysokou kvalifikací v samotné informační vědě, ale také jako moderně myslící a složitost současného světa chápající vědecká a pedagogická pracovnice, která se dokáže orientovat v aktuálních myšlenkových proudech, pojímajících civilizační problémy z řady dalších významných humanitních a sociálních vědních disciplín, a tedy nejen z oboru, který je jí vlastní.
Shrnuto a podtrženo: toto dílo lze s úspěchem doporučit především jako významný učební text pro všechna česká vysokoškolská pracoviště vyučující ve studijním programu Informační studia a knihovnictví. Je také závažným příspěvkem do diskuse o soudobém pojetí informační vědy v našem i světovém kontextu. Myslím si, že nebude na škodu ani k aktualizaci povědomí o vědeckém základu praktického konání našich kolegyň a kolegů na různých pozicích informačních a knihovnických služeb ve veřejných a specializovaných knihovnách a někde ještě také ve vědecko-informačních střediscích. Předpokládám, že stejně bude využito i na Slovensku, rodné zemi autorky, kde má Ikaros také mnoho čtenářů.
Poznámka: „Publikace je zdarma. Přivítáme však, pokud vzhledem k aktuálním událostem přispějete dobrovolný finanční dar organizaci Lékaři bez hranic.“ Pro více informací kontaktujte autorku knihy: beata.sedlackova@fpf.slu.cz
Máme tu 2 komentářů
Kde se dá kniha koupit?
Kniha se nejspíš v běžných knihkupectvích nevyskytuje. Alespoň já nic nemohu najít. Kde se dá koupit? Díky za informaci.
Kde se dá kniha koupit?
Je možné knihu někde koupit. Prosím o info.