Brusel, neboli dle domorodců Bru, není jen středem belgické monarchie a Evropské unie, ale i městem kulturním, nezapomínajícím na rozvoj informačních center - a tím nemyslím informační středisko na Grand Place.

Měla jsem možnost shlédnout tři knihovny, dvě vysloveně výjimečné, bezpochyby užitečné a využívané - Královská knihovna Alberta I. a Knihovna Svobodné univerzity v Bruselu, a jednu, o jejímž smyslu, řečeno s klasikem "dalo by se s úspěchem pochybovat" - knihovna European Commission. Na rozdíl od ostatních jsme do Albertiny zašli nepozváni a skutečně náhodou a ani jsme se nesnažili zjistit nic o jejích službách a funkci. Za vše mluvila referenční knihovna, vysoká návštěvnost po šesté hodině, veřejně přístupný OPAC (na 10 terminálech) v systému VUBIS - Integrovaný informační systém pro knihovny a dokumentační centra, ovladatelný v pěti jazycích Evropské unie. Registrovaní uživatelé knihovny mohou využívat 4 PC připojených na Internet. A jak je v kraji zvykem, ochranu fondu nezajiš´tují ostříží zraky knihovnic, ale kódy umístěné v dokumentech.

Knihovna Evropské komise

Tato knihovna není veřejná, slouží zaměstnancům Evropské komise (dále EC) a na zvláštní povolení i studentům a odborné veřejnosti. Kromě Centrály v Bruselu (Rue de la Loi 200) má pobočku na shodné úrovni v Luxembourgu. Na písemnou žádost, obsahující kromě personálií a životopisu i několik rozumných důvodů obhajujících mou touhu tuto instituci navštívit, mi byl přístup povolen. Ve stanovenou dobu jsem tedy dorazila před ohromnou budovu EC. Skončila jsem u vrátnice, přítomný kustod hovořil jen francouzsky (nevylučuji, že i vlámsky). Po chvíli gestikulace pochopil o co mi jde, a odkázal mne na registrační terminál, kde jsem vyplnila své personálie, národnost a osobu, s níž mám schůzku. Poté mi vrátný odebral pas a poslal mne do knihovny.

Ač připraveni na mou návštěvu, nevěděli, co mi vlastně mají ukázat. Usoudili, že nejpřínosnější bude, předvedou-li mi OPAC a základní informace o knihovně, vystavené prozatím pouze na lokální síti. Knihovna EC má charakter knihovny parlamentní, obsahuje 400 000 svazků - především dokumenty EU a EC, referenční a právnickou literaturu a široký záběr periodik. Katalogizace probíhá "s knihou v ruce" v systému MultiLIS, dle AACR2 v klasickém MARC formátu. Ke klasifikaci používají vlastní tezaurus ECLAS, neboť tezaurus EUROVOC zvlášť určený pro knihovny takto zaměřené prý zcela nevyhovoval.

Pro uživatele je zde k dispozici 5 PC s katalogem, studovna a čítárna periodik. Dle oficiálních dokumentů knihovnu navštívilo nebo využilo (?) za minulý rok 30 012 lidí a bylo vyřízeno 2 300 telefonátů a 10 000 faxů. Přičemž rozpočet jen na akvizici činil 4 145 000 EURO (v říjnu kurz činil kolem 38 Kč).

Netvrdím, že EC takovou knihovnu nepotřebuje, ale úředníci EU i EC by se mohli spokojit jen s jednou knihovnou, otevřenou i odborné veřejnosti. Popravdě řečeno, ve srovnání s ostatními "evropsko-unijními" administrativními zařízeními je tato knihovna vcelku skromná.

Knihovna Université Libré de Bruxelles (dále ULB)

Pro přesnost knihovna francouzské sekce ULB. Říkají jí Toblerone, neboť je umístěna v nové trojhrané devítipatrové budově, připomínající švýcarskou čokoládu. Její fond činí asi milion svazků, z toho 200 000 ve volném výběru, skladovací prostory mají rezervu ještě na 20 let. Knihovna odebírá přibližně 2500 periodik. Volný přístup je i k několika stovkám PC (486, Win 3.11), rozmístěných po celé budově. Všechny jsou pochopitelně připojeny na Internet. V lokální síti je k dispozici řádově několik desítek databází na CD-ROM - Francis, Le Soir, FirstSearch, EconLit, PsyLit, LISA a mnoho dalších. Celou knihovnu udržuje při životě 24 pracovníků.

Po studenty ULB jsou všechny služby zdarma, pro studenty jiných univerzit za 500 BEF, pro ostatní 1000 BEF. Otevírací doba je mírně pohyblivá: během semestru do 19.00, ve zkouškovém období do 22.00. Kromě studoven, čítáren a počítačů mohou posluchači využívat i specializovaných audio- a video-pracoven.

Mnoho uživatelů se asi nedostane do šikovně řešeného skladu, kde by se nestačili divit. Mezi regály (tato trasa měří asi 25 kilometrů) projíždí knihovnice na kolečkových bruslích.

Pro zajímavost knihovna plánuje i otevření studovny české literatury, pro zdejší Centrum slovanských studií.

Pojedete-li do Bruselu, rozhodně si nenechte ujít návštěvu této unikátní knihovny, potom sice budete bručet, že Univerzita Karlova podobnou nemá, ale pro inspiraci to stojí za to.