Určitě jste se již dostali do situace, kdy jste chtěli o víkendu navštívit s rodinou nějaký hrad či zámek. Nevěděli jste, zda bude otevřený a zda za vstupné nevydáte sumu, kterou jste naplánovali na kulturní vyžití za celý jeden měsíc. Mnozí z vás jste zřejmě vytočili číslo Pražské informační služby a požádali o radu. Nyní již nemusíte, protože Pražská informační služba svou užitečnou bázi umístila na stříbrný kotouček distribuovaný s 10. číslem časopisu Počítač pro každého z roku 2001. Báze Památky České republiky obsahuje údaje o 133 českých hradech, zámcích, muzeích, památnících, klášterech a jiných kulturních zajímavostech. U každé památky jsou uvedeny adresné údaje (místo a PSČ, telefon, fax, web, e-mail), údaje o majiteli objektu a kontakty na něho, o typu památky (národní kulturní), otvírací době, výši vstupného, délce prohlídky, nejzajímavějších exponátech i názvech výstav instalovaných v roce 2001.

Databáze je součástí CD-ROM, kde je řada dalších užitečných programů a databází. Domnívám se, že by uživatel neměl mít potíže se spouštěním databáze ani na starším typu počítače s procesorem 486, pokud má na něm nainstalován operační systém Windows 95 a vyšší (jak jsem ověřil, operační systém Windows 3.11 nepostačuje). Další podmínkou je přítomnost programu, který dokáže přečíst soubory s koncovkou gif; barevné fotografie 41 památek byly totiž převedeny právě do tohoto typu souborů. Protože se dají prohlížet i pomocí MS Internet Exploreru, který lze bez problému stáhnout z internetu, nemělo by se stát, že se na obrazovce neobjeví brána do plzeňského pivovaru - i ten se totiž dostal mezi památky.

Instalace CD-ROM je snadná. Po jeho zasunutí do mechaniky a výběru této aplikace (v menu pod Téma dne/Kancelář) stačí stisknout volbu kopírovat. Tím se převede na pevný disk počítače celá databáze, která na něm zabere kolem 3 MB volného místa. Databáze se spouští pomocí souboru pis.exe.

Při práci s bází se uživatel myší pohybuje po pravém bočním proužku okna se seznamem památek a volí tak mezi jednotlivými památkami, které jsou abecedně řazeny. Tím se mění obsah dalších polí, v nichž jsou adresné a popisné údaje. Chce-li uživatel hledat v adresných či popisných údajích, má dvě možnosti: buď vyplnit hledaný výraz v poli ve spodní části obrazovky nalevo a myší kliknout na příkaz "najít", nebo nic zpočátku nevyplňovat a myší kliknout na příkaz "hledat". V dalším okně lze pak hledat tři různé výrazy najednou a propojit je pomocí "nebo" či "a zároveň". Není tu tedy možnost negování a mezi nevýhody bych zařadil i skutečnost, že hledaná slova nejsou v textu vysvícená. Program prohledává sekvenčně a rozlišuje malá a velká písmena (těžko proto najdete dvojici medvědů Ludvík a Dáša v popisu náchodského zámku, protože z nepochopitelných důvodů jsou jejich jména napsána kapitálkami). Dodržíme-li způsob zápisu v popisných údajích (včetně mezer mezi slovy), můžeme najít i památky, kde se platí vstupné 300 korun či kde prohlídka trvá dvě hodiny. Hledání by napomohlo, pokud by existoval výběr ze slovníku použitých výrazů. Bude-li totiž uživatel zjišťovat, v kterém objektu se provádějí svatební obřady, neuspěje s vepsáním výrazu "svatba", ale pouze "svatby" (mimochodem, tento slavnostní akt lze realizovat nyní již ve většině uvedených objektů).

V žádném případě nemůžeme hovořit o úplnosti dat, uvědomíme-li si, že v seznamech chráněných památek České republiky je zapsáno kolem 36 tisíce objektů. Bohužel ani výčet národních kulturních památek není kompletní (chybí např. kostely ve Staré Boleslavi, Budeč, soubor pevnostního systému Dobrošov a celá řada dalších památek, včetně pražských). Nejsou úplné ani památky spravované jednotlivými Státními památkovými ústavy (např. z objektů, jejichž majitelem je SPÚ v Ústí nad Labem, postrádám zámek Jezeří). Ukazuje se, že sběr dat při vytváření báze je tou nejnáročnější etapou, která rozhoduje o kvalitě databáze.

Databáze byla pečlivě vytvářena, o čemž svědčí minimum překlepů. I jim se však dalo zabránit použitím korekturních programů zabudovaných do textových editorů. Údaje o otvírací době i o vstupném platí pro rok 2001, takže věřme, že pro příští rok bude tato báze aktualizována.

I když možná u čtenáře této recenze vznikne pocit, že databáze není příliš vydařená, mé hodnocení není tak negativní. Pokud by se podařilo databázi doplnit údaji o stovkách dalších památek a otvírací době platné v následujících obdobích, domnívám se, že by ji mohli využít jak pracovníci v informačních střediscích cestovního ruchu, tak v knihovnách. Posledně jmenovaní by v řadě případů mohli nabídnout podobné údaje ze svých databází faktografických informací (např. z bází REFA v hradecké a kladenské knihovně či z báze UDAL příbramské knihovny) a poradit, jak databázi strukturovat, aby se v ní snáze hledalo. Po obsahové stránce však této bázi nic vytknout nemohu. Není to totiž báze vytvářená bez zpětné vazby na dotazující se. Praktické údaje, jako je možnost stravování či způsob dopravy k památkám, jsou toho důkazem. A to je její hlavní kouzlo!