Pobočka OCLC pro střední a východní Evropu bude sídlit v Praze
Úvod: OCLC v ČR do r. 2001
OCLC (Online Computer Library Center) patří v oboru k nejprestižnějším a nejvýznamnějším organizacím a jistě ji není třeba informačním profesionálům v České republice podrobně představovat. Informační zdroje OCLC je možné dnes využívat mj. prostřednictvím programu FirstSearch i v ČR.
Počátky spolupráce s OCLC se v ČR datují k 16. únoru 1995, kdy byla podepsána smlouva mezi Národní knihovnou ČR a OCLC o předávání záznamů do katalogu OCLC WorldCat. Národní knihovna se tehdy stala první knihovnou ve východní Evropě, která začala svými záznamy přispívat do OCLC.1
Druhým mezníkem v kontaktech OCLC a českých informačních institucí byl 18. březen 1998, kdy Národní knihovna, Moravská zemská knihovna v Brně a všechny SVK podepsaly smlouvu o spolupráci při tvorbě a využívání záznamů ČNB v elektronické podobě. Tato spolupráce realizovaná formou Sdružení pro Českou národní bibliografii umožňuje využívat katalog OCLC WorldCat všem uvedeným participujícím knihovnám.2
Prozatímním vyvrcholením dostupnosti databází OCLC v ČR je projekt OCLC FirstSearch Service, který zpřístupňuje OCLC Online Union Catalog a vybrané plnotextové databáze a který koordinuje Národní knihovna ČR.
Jak je patrné z výše uvedeného stručného historického přehledu, klíčovou zprostředkovatelskou roli mezi OCLC a českým prostředím hraje Národní knihovna ČR. S OCLC spolupracuje přímo nebo nepřímo i řada dalších institucí (např. Mezinárodní baptistický teologický seminář, Masarykova univerzita Brno, Univerzita Karlova, Ústav informačních studií a knihovnictví, MZK a všechny SVK), nicméně žádná z nich se na rozdíl od Národní knihovny nepodílí na bezprostředním dodávání záznamů do katalogu WorldCat. Národní knihovna se kromě toho aktivně účastní nebo účastnila na další činnosti OCLC, např. na tvorbě konverzních formátů UNIMARCUSMARC. Tato účast Národní knihovny byla ze strany OCLC vysoce hodnocena.3
Logickým důsledkem tohoto vývoje je proto rozhodnutí Správní rady OCLC (Board of Trustees), aby pobočka OCLC pro střední a východní Evropu, jejíž založení je plánováno v souvislosti s novou Strategií rozvoje a řízení OCLC, sídlila v Praze v Národní knihovně.
Je poněkud zarážející, že o této důležité informaci kompetentní pracovníci Národní knihovny zatím nevědí. Tato skutečnost je možná způsobena tím, že rozhodování ohledně regionálních poboček neprobíhalo jednoduše a konečný verdikt zazní až v červnu tohoto roku (2001). Popišme proto poněkud podrobněji vývoj, který rozhodnutí předcházel, a aktuální stav.
Strategie rozvoje a řízení OCLC
Novou Strategii rozvoje a řízení OCLC (Strategic Directions and Governance Study) se OCLC rozhodlo vypracovat mj. vzhledem k postupující globalizaci služeb a uživatelů OCLC. Zatímco v letech 1977-78, kdy byla přijata současná struktura řízení OCLC, využívalo služeb OCLC 1 000 knihoven ve 45 státech USA, dnes se jedná o 36 000 knihoven v 74 zemích světa, přičemž pouze čtvrtina z nich (9 000) je členy OCLC a může se podílet na řízení OCLC prostřednictvím voleb do Správní rady OCLC (Board of Trustees). Neméně důležitým podnětem k vypracování nové strategie je nejnovější vývoj v oblasti informačních technologií, informační infrastruktury, informačního průmyslu a informačních potřeb, který pro OCLC představuje výzvu k proměnám v jeho činnosti i struktuře organizace.
OCLC si proto nechalo loni (r. 2000) vypracovat strategickou studii, která se zabývá dalším rozvojem služeb a řízení OCLC a kterou podobně jako studii z r. 1978 připravila poradenská firma Arthur D. Little z Cambridge ve státě Massachussetts.
Podrobné důvody a okolnosti vzniku strategické studie vysvětluje OCLC na svých stránkách. Pro pochopení dalšího vývoje je nezbytné uvést, že pro řízení prací souvisejících se strategickou studií byl zřízen speciální orgán, tzv. Strategic Directions and Governance Advisory Council, kterému předsedá Nancy Eaton, členka Správní rady OCLC a vedoucí univerziní knihovny Penn State University. Tento orgán výsledky strategické studie zhodnotil a ve formě samostatného materiálu (OCLC Strategic Directions and Governance : Report of the Advisory Council) je na konci roku 2000 předložil Správní radě OCLC k dalšímu projednání. Kromě uvedených rozsáhlých studií je také k dispozici přehledný souhrn nejdůležitějších výsledků a doporučení obsažených ve studiích.
Výsledky studie se kromě Správní rady OCLC zabývá i další orgán OCLC, kterým je šedesátičlenná Rada uživatelů OCLC (OCLC Users Council). Rada uživatelů jednala o koncepcích strategického rozvoje na svých setkáních v říjnu 2000 a únoru 2001, v jednání na téma strategie bude pokračovat ještě na květnovém zasedání.
Nové regionální členění OCLC
Pro naše účely je nejdůležitější ta část strategické studie, která hovoří o regionálním uspořádání OCLC. Strategie pro další vývoj v oblasti mezinárodní kooperace zvažuje celkem tři alternativy:
1) Ponechat současnou podobu pěti regionů a jejich expozitur, tzn.
b) Kanada
d) Evropa, Střední Východ a Afrika
2) Vytvořit nové regiony tak, aby více odpovídaly lokálním potřebám a přirozeným předpokladům pro regionální spolupráci.
3) Ponechat současné regiony, ale podpořit neformální komunikaci a spolupráci mezi členy OCLC v rámci dílčích regionů.
Přestože původní studie poradenské firmy doporučuje prozatím ponechat současný stav,4 zároveň se zmiňuje o tom, že všechny tři možnosti je třeba v rámci všech orgánů OCLC důkladně prodiskutovat a uváženě rozhodnout.5
Studie Poradního výboru (OCLC Strategic Directions and Governance : Report of the Advisory Council) z prosince 2000 toto doporučení rozšiřuje a hovoří o tom, že o všech třech variantách je třeba vést důkladnou diskusi a na základě ní rozhodnout.6
Tato diskuse již částečně proběhla na dvou setkáních Rady uživatelů v říjnu 2000 a únoru 2001 a je nutno říci, že účastníci snášeli spíše argumenty pro větší regionalizaci (tj. vytvoření menších regionů a jejich poboček) než pro další dvě řešení. Např. W.J. Crowe, předseda Správní rady OCLC, na říjnovém setkání zdůvodňoval zřízení nových poboček potřebou užší spolupráce, která je vzhledem k různorodosti členů OCLC nezbytná.7 O důležitosti nové regionalizace se na říjnovém setkání zmínil i prezident OCLC J. Jordan, který ji podpořil zejména s poukazem na posílení historické úlohy OCLC jako důvěryhodného partnera v prostředí digitálních informací. 8 L. Alford, předseda Rady uživatelů OCLC, podobně jako W.J. Crowe, zdůrazňoval potřebu regionalizace zejména s ohledem na užší spolupráci jednotlivých organizací v rámci OCLC9
Na setkání Rady uživatelů v únoru 2001 se již zcela otevřeně diskutovalo o struktuře nových regionů, počtu členů regionálních správních rad a rad uživatelů a dalších souvisejících organizačních záležitostech. Diskusi řídila N. Eaton (předsedkyně Strategic Directions and Governance Advisory Council) a J. Crowe (předseda Správní rady OCLC).10 Přestože se určité dílčí problémy ještě přesunuly do dalšího termínu na květnové setkání Rady uživatelů a celou věc ještě musí schválit Správní rada OCLC, vznik nových regionů je v podstatě danou věcí, která bude realizována do konce tohoto roku.
Závěr: OCLC v ČR od r. 2002
Jak se autorovi podařilo telefonicky zjistit přímo od paní Nancy Eaton, jeden z připravovaných regionů bude pokrývat střední a východní Evropu. Jak jsme již uvedli výše, počítá se se sídlem orgánů regionální pobočky v Praze, konkrétně v Národní knihovně ČR, která byla pro sídlo středoevropské pobočky OCLC vybrána na základě dlouholetých kontaktů s OCLC a pozitivních zkušeností OCLC se spoluprací s Národní knihovnou. Není bez zajímavosti, že pro zabezpečení činnosti pobočky se počítá celkem s 33 zaměstnanci, přičemž třetina pracovníků by měla do Prahy přejít ze současné pobočky pro Evropu, Střední Východ a Afriku, která sídlí v Birminghamu ve Velké Británii. Zbývající část pracovníků bude tvořit vyškolený domácí personál.
Co dodat na závěr: snad jen popřát českému knihovnictví další podobné úspěchy, které posouvají nejen obor, ale i celou Českou republiku do čela nejmodernějších informačních trendů. A malá perlička místo tečky: snad neprozradíme příliš, když na základě informací od paní Nancy Eaton uvedeme, že na základě předběžného hlasování Správní rady OCLC se čestným předsedou středoevropské pobočky OCLC stane současný ředitel Národní knihovny České republiky PhDr. Vojtěch Balík.
Přečtěte si další článek na toto téma.