Nedávno byly zveřejněny výsledky výzkumu uživatelů Internetu, který
provedl
Virtual
Info Park . Uvádíme základní přehled nejdůležitějších zjištění v rámci výše zmíněného šetření.
Celkove udaje
Průzkumu se zůčastnilo celkem 2014 respondentů,
což představuje v porovnání s předchozím kolem
nárůst o 31 % a potvrzuje, že se jedná o
nejrozsáhlejší průzkum tohoto typu ve střední a
východinyní Evropě. Podíl
uživatelů ze Slovenska dosahl 8%.
V porovnání s předchozím kolem průzkumu nedošlo k
významným změnám v demografii uživatelů Internetu
(většinou do 5 %). Rozdíly byly zaznamenány u
některých odpovědí týkajících se preferencí a
aktivit při využívání Internetu a jeho služeb,
případně organizaci, kde respondenti Internet
především využívají.
Základní výsledky byly poprve prezentovány
14. října na semináři konaném v
rámci doprovodného programu výstavy INVEX.
Výběr ze základních výsledků
Pohlaví
Nepřekvapuje, že českému Internetu dominují
muži. Zatímco v USA je asi každým třetím
uživatelem Internetu žena, v Evropě tvoří ženy asi
15 %, u nás pouhých 8,5 %. Oproti předchozímu kolu
průzkumu se tedy jejich podíl zvětšil o 1,5 %. Dá se
očekávat, že vzájemný poměr se bude s masovým
rozvojem Internetu postupně vyrovnávat.
Vek
Průměrná věková
hladina patří k jednomu z důležitých indikátorů
rozvoje Internetu. Zatímco ve světě se pomalu zvyšuje
až k současným 35 letem (ženy jsou mírně mladši,
evropští uživatelé pak výrazně mladší), u nás
dosahuje průměrný věk necelých 28 let. Nejmladšímu
učastníkovi bylo 15, nejstaršimu 68 let. Výrazně
převažují respondenti do 33 let (více nez tři
čtvrtiny celkového počtu), počty od kulminačního
roku (23 let) klesají exponenciálně. V porovnání s
předchozím kolem průzkumu nedošlo k významnějším
změnám (nad 2 %). Průměrný věk respondentů
(necelých 28 let) zůstal prakticky nezměněn.
15-24 let |
48 % |
25-33 |
30 % |
34-42 |
12 % |
43-51 |
8 % |
52 a více |
2 % |
Nejvyšší dosažené vzdělání
Vysoká úroveň
vzdělanosti uživatelů Internetu oproti běžné
populaci představuje jeden z hlavních argumentů
podtrhující atraktivitu tohoto trhu pro investory. Bez
výjjimky ji potvrzují obě kola našeho průzkumu. Cca
90 % respondentů je rozloženo do dvou vyrovnaných
skupin - s vysokoškolským vzděláním (zde má
převahu technická orientace) a se středoškolským
vzděláním s maturitou. Pokud uvážíme, že většina
z respondentů se středoškolským vzděláním právě
pokračuje ve studiu na vysoké škole, budou brzy
tvořit vysokoškolští absolventi největši skupinu
uživatelů Internetu. V porovnání s předchozím kolem
průzkumu nedošlo k významnějším změnám (nad 3 %).
středoškolské s maturitou |
49 % |
vysokoškolské technické |
27 % |
vysokoškolské ostatní |
14 % |
středoškolské |
5 % |
základní |
4 % |
Hrubý měsíční příjem
Odpověd na tuto
otázku byla nepovinná a asi třetina respondentů
využila tohoto práva. Počty respondentů s hrubým
měsíčním příjmem do 15000 Kč jsou vcelku
vyrovnané a dá se říci, že jde o očekávané
platové rozpěti ve "studijním" a
"právě postudijním" věku. Pro investory na
internetovském trhu je jistě zajímavý fakt, že i s
přihlédnutím k nižší věkové hranici a početné
skupině studujících má skoro 30 % odpovídajících
respondentů hrubý měsíční příjem vyšší než
15000 Kč. Můžeme přitom předpokládat, že se
příjmy těch, kteří na otázku neodpoveděli,
pohybují spíše ve vyšších pásmech a že se bude
výše příjmu vzhledem k uplatnění vysokoškoláku v
praxi dáe zvyšovat. V porovnání s předchozím kolem
průzkumu nedošlo k významnějsim změnám (nad 4 %).
do 5000 Kč |
22 % |
5001-10000 Kč |
21 % |
10001-15000 Kč |
28 % |
15001-20000 Kč |
16 % |
20001-25000 Kč |
5 % |
25001-30000 Kč |
3 % |
30001-40000 Kč |
2 % |
nad 40000 Kč |
3 % |
Politické sympatie
Odpověd na tuto
otázku byla nepovinná a necelých 30% respondentů
využilo tohoto práva (tedy o něco méně než u
předešlé otázky). Výsledky ukazují výraznou
orientaci na pravou část politického spektra. K
pravici cítí sympatie 78 %
odpovídajících respondentů, 14 % preferuje střed a
pouhých 8 % levici. Pravicová orientace uživatelů
Internetu v ČR je známá již hlasováním pro
politické strany a politiky na WWW stránkách
Neviditelného psa. V porovnání s předchozím kolem
průzkumu nedošlo k významnějším změnám (nad 4 %).
pravíce |
45 % |
spíše pravíce |
33 % |
střed |
14 % |
spíše levíce |
7 % |
levíce |
2 % |
Obor činnosti organizace
Výsledky ukazuíi, že zaměstnanci a studenti
vysokých škol představují nejpočetnější (asi
jednu třetinu z celkoveho poctu), ale urcite jiz ne
naprosto dominujici skupinu uživatelů. Skoro 60 %
respondentů přistupuje k Internetu z komerčních
subjektů. Podíl organizace reprezentující firmy
podnikající v oblasti informačních technologií klesl
z 21 na 16 %, vysoký podíl zaznamenávají firmy
podnikající v oblasti služeb. Co se týče ostatních
služeb, které byly blíže specifikovány, nejčastěji
uváděným oborem bylo zdravotnictví. Struktura oboru
byla pro 2. kolo průzkumu pozměněna (zpodrobněna),
vyznamné rozdíly se však neobjevují (cca do 5 %).
vysoké školství, věda a
výzkum |
30 % |
informační technologie |
16 % |
ostatní služby |
11 % |
obchodinyní činnost |
9 % |
informační služby |
7 % |
střední a základní školství |
6 % |
výroba |
6 % |
ostatní státní a veřejná
správa |
5 % |
peněžní a finanční služby |
3 % |
energetika |
3 % |
marketing a reklama |
2 % |
doprava a spoje |
2 % |
stavebnictví a nemovitosti |
1 % |
Přístup k Internetu
Více než dvě třetiny respondentů mají přístup
k Internetu ze svého zaměstnání (nárůst o 3 % oproti
předchozímu kolu průzkumu), více nez třetina z
domova (nárůst o 5 %) a 28 % ze školy. Zvláště údaj
o připojení z domova lze povazovat za známku slibně
se rozvíjejícího trhu - číslo je velmi blízko
evropskému průměru (40 %, celosvětově pak 60 %).
Často respondenti využívají více možností
přístupu (proto je součet procent vyšší nez 100 %).
ze zaměstnání |
68 % |
z domova |
36 % |
ze školy |
28 % |
odjinud |
6 % |
Rozsah práce s Internetem
Výsledky ukazují, že respondenti tráví na
Internetu značný čas a nepatří jen k náhodinyným
uživatelům. Největší skupinu (asi třetinu
celkového počtu) představují uživatelé pracující
s Internetem 1-2 hodiny každý pracovní den. Asi
pětinu respondentů zastupují skupiny uživatelů
pracujících s Internetem 0,5-1 hodinu, 2-4 hodiny a
více jak 4 hodiny denně. V porovnání s předchozím
kolem průzkumu došlo k poklesu u skupiny "nad 20
hodin" (asi o 5 %) a k mírnému nárůstu u skupin
"5-10 hodiny" a "11-20 hodiny" (cca o
3,5 %).
méně než 2 hodiny týdně |
5 % |
2-4 hodiny |
20 % |
5-10 hodiny |
35 % |
11-20 hodiny |
21 % |
nad 20 hodiny |
19 % |
Počet E-mailovych zprav
Počty přijatých a zasíilaných E-mailových zpráv
jsou stále relativně nízké. Necelá třetina
respondentů dostává průměrně jen 1 zprávu denně,
další čtvrtina z celkového počtu jen asi 2 denně.
Na druhé straně je pro další skoro pětinu
respondentů typický počet 50 přijatých zpráv a
výše. Nízký počet přiíimaných zpráv dokumentuje
i poměrně malé využívání služeb elektronických
konferencí.
do 5 zpráv týdně |
30 % |
6-13 |
27 % |
14-25 |
17 % |
26-50 |
11 % |
51-100 |
7 % |
nad 100 |
8 % |
Používane služby
Popularita WWW a E-mailu nepotřebuje komentáře. Za
pozornost stojí mnohem častější využívání
systémových služeb (FTP, Telnet) a naopak nízký
pdíl uživatelsky populárních (a na technické
znalosti nenáročných) informačních služeb typu
elektronické konference a Newsgroup (diskusních
skupin). Tento fakt je pravděpodobně spojen s
počítačovou vyspělostí převážné části našich
uživatelů (kteří se mnohdy rekrutují z řad
síťových administrátorů a systémových
pracovníků). S masívním rozšiřováním uživatelské
základny lze očekávat změnu těchto preferencí ve
prospěch služeb kladoucích důraz na informační
obsah. V porovnání s předchozím kolem průzkumu
došlo k nejvýznamnější změně u použití FTP
služby (pokles o více než 10 %), o více než 5 %
poklesl podíl každé ze služeb IRC, Telnet a
Newsgroup.
E-mail |
98 % |
WWW |
98 % |
FTP |
62 % |
Telnet |
40 % |
E-konference |
30 % |
Diskusní skupiny |
22 % |
IRC |
7 % |
jiné |
3 % |