Radim Chvála s Ivou Horovou (oba Akademie múzických umění v Praze, AMU) připravili příspěvek věnovaný repozitáři audiovizuálních dokumentů na AMU. V úvodu byl promítnut krátký film – názorně bylo ukázáno, jak mohou na AMU vypadat některé kvalifikační práce.

Kvalifikační práce je na většině vysokých škol textovým dokumentem, ke kterému mohou být přidány přílohy. Na AMU ovšem obvykle studenti nezpracovávají pouze textovou práci, ale několik uměleckých děl, z nichž každé může mít jiného vedoucího. Může jít o teoretickou práci a scénář hry nebo např. teoretickou práci a film atd. Na AMU si pracovně rozdělili jednotlivé dokumenty do pěti typů: teoretická práce (typ A), hra, scénář (typ B), film, videozáznam (typ C), interpretační výkon (typ D) a skladba (typ E). Pro každý typ je vytvářen samostatný metadatový záznam.

Na AMU bylo cílem vybudovat institucionální repozitář s některými archivními funkcemi. Rozhodli se jít tou cestou, že práce zpřístupní informativně, náhledově – má-li uživatel zájem, práci si dále dohledá. Proces budování repozitáře pochopitelně vychází ze stávající legislativy (pro řešení autorskoprávních otázek AMU používá licenční smlouvy – autor uděluje konkrétní práva ke každé práci, kterou odevzdává), dále jsou také na AMU zavedena vnitřní pravidla týkající se zpřístupňování prací a záznamů o nich (nejsou pouze v softwaru DSpace, ale i – zejména – v knihovním katalogu).

Po první části příspěvku, kterou přednesla I. Horová, pokračoval R. Chvála. Uvedl, že v roce 2008 se na AMU rozhodli pro použití softwaru DSpace a identifikátoru Handle. Výchozím zdrojem dat je studijní informační systém KOS, z nějž jsou exportována metadata, čímž vzniká záznam v repozitáři DSpace. Záznamu je přidělen identifikátor Handle. Data jsou následně exportována do knihovního softwaru T-Series, kde je doplněn i věcný popis. Data jsou rovněž zpřístupňována prostřednictvím systému Theses.cz (formou sklízení metadat).

V systému AMU jsou upřednostňovány formáty PDF/A-1a, MP3 a FLV. Při zprovozňování repozitáře byly také provedeny různé úpravy – např. bylo nutné původní formát Dublinského jádra sladit s metadatovým formátem eVŠKP, dále vyřešit vazby mezi příbuznými záznamy (to lze provést např. vztahem nadřízená práce – podřízená práce). Cílem také bylo, aby byl celý repozitář plnotextově prohledatelný. DSpace si automaticky ze souborů ve formátu PDF generuje textovou verzi dokumentu, vyskytují se však problémy s diakritikou, proto studenti sami prostřednictvím sofwaru od firmy Software602 převádějí text z výchozího formátu do PDF.

V diskuzi bylo mj. upřesněno, že metadatové záznamy jsou k dispozici všem uživatelům volně, dostupné jsou i údaje o přístupnosti vlastního dokumentu; byly zmíněny také možnosti řešení autorskoprávních otázek souvisejících se zpřístupňováním kvalifikačních prací.

Následně předvedl R. Chvála na konkrétních příkladech, jak je možné s metadatovými záznamy a s náhledy vlastních prací pracovat.

I. Horová v závěru zmínila oblasti, kterým bude potřeba se ještě věnovat (mj. terminologie, dlouhodobá archivace, zapracování vztahů do metadatového standardu pro elektronické vysokoškolské kvalifikační práce). Pokud se týká terminologie, je možné plnou verzi nazvat např. jako umělecký výkon, umělecké dílo či praktická část apod., celek je pak často nazýván kvalifikační výkon či diplomový úkol.

(text konferenčního příspěvku)

(ls)