elektronický časopis o informační společnosti
nejpozdější
Informace – tento pojem je užíván už ve středověku, především v obchodě, soudnictví a církevním životě. Slovo pochází z latinského „informare“, uvádět ve tvar, dodávat tvar, dodávat podobu, formovat, tvořit, zobrazovat, představovat si, vytvářet představu. S informací se setkáváme v dnešní době denně, patří k našemu běžnému životu a je spojována s živou i neživou přírodou.
Informace má velké množství definic, každý obor na ni pohlíží ze svého úhlu, a tak se nám předkládá pojetí informace filozofické, kybernetické, matematické, komunikační a mnohé další. „V nejobecnějším slova smyslu se informace chápe jako údaj o reálném prostředí, o jeho stavu a procesech v něm probíhajících, snižuje nebo odstraňuje neurčitost systému.“[1]„V knihovnictví a informační vědě se informací rozumí především sdělení, komunikovatelný poznatek, který má význam pro příjemce, nebo údaj usnadňující volbu mezi alternativními rozhodovacími možnostmi.“[2] „Informace zjednodušeně řečeno je to, co neustále vzniká mezi člověkem a světem, který ho obklopuje, na člověka působí a formuluje ho, někdy je vykládána jako obsah toho, co se vymění s vnějším světem, když se mu přizpůsobujeme a působíme na něj svým chováním.“[3] Nejčastěji se podle Cejpka informace užívá v těchto čtyřech významech:
VíceV predchádzajúcom článku o živote a diele amerického lingvistu a semiotika prof. T. A. Sebeoka[1] sme sľúbili, že si povieme niečo o jeho interdisciplinárnej vede, či odbore zoosemiotike. Hlavnou náplňou tejto vednej disciplíny je význam znaku ako komunikačného prostriedku v živote zvierat.
VícePovolání knihovníka patří k jednomu z nejstarších. Historie sahá až do období 3-4. st. př. n. l., kdy byl jako první knihovník označen Kallimachos z Kyrény, který byl knihovníkem Alexandrijské knihovny a vytvořil první vědecky zpracovaný katalog.[1] V současné době je představa knihovníka naprosto odlišná. Podle Cejpka bychom za knihovníka měli považovat „specialistu se širokým, všeobecným, jazykovým a odborným vzděláním, a to zpravidla (nikoli tedy bezpodmínečně) vysokoškolským, přitom by měl mít řadu schopností zejména komunikačních.“[2] Jak Cejpek dodává, prestiž tohoto povolání utrpěla značnou ránu v posledních desetiletích tím, že „za knihovníka se považoval i ten, kdo v knihovně vykonával převážně manipulační práci, ale uvedené předpoklady mu chyběly. Mělo by být prvořadým úkolem organizace SKIP zajistit tuto ochrannou značku knihovnického povolání.“[3]
VíceOtázka: „Prečo písať o živote, či práci niekoho, koho väčšina vedeckej obce nepozná?“ Odpoveď je jednoduchá – preto, lebo Thomas A. Sebeok bol významnou osobnosťou, ktorá bezpochyby patrí k tým najväčším predstaviteľom semiotiky 20. storočia. Ako uvidíme nižšie v texte, jeho profesionálnu dráhu ovplyvnilo niekoľko učencov, ktorí umocnili jeho túžbu po poznaní v širšom kontexte jazyka. Táto túžba ho zaviedla do rôznych oblastí vedy, ako napr. lingvistiky, semiotiky, kybernetiky, psychológie, etológie, antropológie a biológie, čo ho priviedlo v 60-tych rokoch k vytvoreniu interdisciplinárnej oblasti vedy – zoosemiotiky, ktorou vytvára premostenie medzi etológiou a semiotikou. Sebeok bol taktiež pri zrode biosemiotiky, ktorej sa dnes s obľubou venujú aj biológovia, nielen lingvisti.
VíceČasopisy s impakt faktorem (IF) z oblasti etiky jsou v databázi Journal Citation Reports (JCR) vedeny v obou jejích edicích – v edici Social Science Edition (SSE) v kategorii Ethics a v edici Science Edition (SE) v kategorii Medical Ethics. Naše šetření o vývoji počtu impaktovaných periodik a mediánů jejich IF v oborech medicíny a v oborech jí blízkých za období 2005 – 2010 ukázalo, že medicínská etika patří k těm, které procházejí nejvýraznějším vývojem [1].
VíceWebové sídla vznikajú za účelom ich využívania používateľmi. Aby webové sídlo mohlo byť používateľmi využívané, musí byť použiteľné. Použiteľnosť, ako základný kvalitatívny atribút webových sídiel je úzko prepojená s problematikou interakcie človeka a konkrétneho webového sídla. Webové sídlom by malo byť navrhnuté tak, aby túto interakciu podporovalo. Zo strany používateľa interakcia vyžaduje jeho aktívnu pozornosť. Pozornosť človeka, ako používateľa internetových stránok, je veľmi zaujímavá oblasť a preto sa ňou budeme v tomto príspevku zaoberať. Poznanie jednotlivých charakteristík používateľovej pozornosti umožňuje tvorcom webových sídiel s ňou pracovať a usmerňovať ju žiaducim smerom.
VíceČasopisy s Impakt faktorem (IF) v oboru psychologie jsou v databázi Journal Citation Reports (JCR) firmy Thomson Reuters uváděny v obou jejích edicích – Science Edition (SE) a Social Science Edition (SSE) [1]. V SE je zařazena kategorie Psychology, v edici SSE je zařazeno 10 kategorií představujících jednotlivé podobory psychologie: aplikovaná, biologická, klinická, vývojová, pedagogická, experimentální, matematická, psychoanalytická a sociální (viz tab. 1). Tyto kategorie usilují o popsání zaměření jednotlivých časopisů, je tady zařazena i multidisciplinární psychologie, čímž je myšlen multioborový záběr (titulů v této kategorii je také nejvíce, a to 120 v roce 2010).
VíceNa Slovensku sa začala hodnotiť publikačná činnosti v polovici 90-tych rokov 20. storočia. Vytvorilo sa združenie a pripravil projekt „ProScientia“, ktorý riešil problematiku kategorizácie publikačnej činnosti. S požiadavkou evidovať publikačnú činnosť v knižniciach prišli univerzity, keďže chceli mať túto agendu spracovanú v zmysle schválených noriem. V roku 2000 dostali túto povinnosť akademické knižnice v rámci Zákona o knižniciach č. 183 z roku 2000. Celú agendu rieši Smernica ministerstva školstva č. 13/2008 o bibliografickej registrácii a kategorizácii publikačnej činnosti. Prvé kategórie publikačnej činnosti na Slovensku spracoval prof. Štefan Kimlička z Katedry knihovníctva UK v Bratislave.
Více