nejpozdější
Od 16. prosince 2010 může díky vizalizačnímu nástroji Google Books Ngram Viewer (dále jen Ngram) každý uživatel internetu prohledávat a porovnávat až pětislovné fráze, jež se používaly mezi lety 1500 až 2008 v tištěné knižní produkci. Nahlédnout lze do 5,2 milionu zdigitalizovaných knih (Google digitalizuje knihy od roku 2004), které obsahují 500 miliard slov. Celkový počet zpřístupněných knih odpovídá zhruba 4 % veškeré celosvětové tištěné produkce. Na vývoji Ngramu[1] spolupracoval Google s Harvardskou univerzitou, Massachusettským technologickým institutem a Encyklopedií Britannica.
VíceZa moderní encyklopedická díla dostupná na internetu lze považovat zejména ty encyklopedie, které se nějakým výrazným způsobem liší od encyklopedií tradičních tištěných. „Pouhá“ elektronická podoba nebo internetová dostupnost ještě sama o sobě modernost těchto děl nezaručuje, stejně jako modernost nezaručuje ani jejich „webovost“, „hypertextovost“, multimedialita, integrující periodicita a podobné charakteristiky typické pro většinu děl současného internetu. Co je opravdu moderní, je tak zejména výrazně nové, skoro až revoluční, pojetí autorství, otevřené dostupnosti a modelů řízení a hodnocení kvality obsahu těch encyklopedií, které jsou tvořeny kolektivně.
VíceVerde je produkt společnosti Ex Libris, který má instituci sloužit jako jediný vstupní bod pro administraci všech přístupných elektronických informačních zdrojů (dále jen EIZ) a umožňuje jednoduše spravovat složité procesy, které jsou pro EIZ charakteristické. EIZ procházejí životním cyklem, jehož fáze systém Verde sleduje a nabízí knihovníkům ušetření času a nákladů na EIZ, snadnou orientaci v obrovském množství informací o EIZ a automatizaci stále se opakujících činností. Na design systému měla velký vliv DLF ERMI (Digital Library Federation Electronic Resource Management Initiative), jejíž doporučení a standardy jsou v systému respektovány, především v licenčním záznamu. Verde je nástroj pro knihovníky, avšak pro integraci s dalšími systémy má jednoznačně definované webové služby (SOAP).
VíceJak jsme již na stránkách Ikara informovali, v Národní technické knihovně proběhl v říjnu minulého roku seminář Searching Session NTK 2010.
VíceV souvislosti s digitalizací i s nárůstem počtu dokumentů vznikajících pouze v digitální podobě se stále častěji mluví o nutnosti zabezpečit použitelnost a přístupnost digitálních objektů v dlouhodobé perspektivě. Nejedná se pouze o potřebu bezpečného uložení objektů, ale i o uchování tzv. reprezentační informace, která by měla zajistit, že dokument bude možné jednoduchým způsobem zobrazit třeba i v případě, že formát, ve kterém byl dokument původně uložen, zastará a nebude již běžně využíván. Ani to samo o sobě nestačí – objekt je třeba neustále sledovat a kontrolovat, zda není poškozen. Stejně tak musí být kontrolována i cílová skupina uživatelů objektu – mají stále patřičné vybavení, které jim umožní objekt zobrazit? V neposlední řadě je třeba myslet i na nejrůznější katastrofické scénáře. Co když bude médium, na kterém jsou data uložena, poškozeno nebo dokonce zničeno? A co v případě nutnosti přechodu na jiný software? Větší část těchto otázek je – po prostudování odborné literatury a možná po návštěvě několika málo konferencí – možné zodpovědět. Ale jak tyto odpovědi převést do praxe?
VíceSoučasný trend rozšiřování otevřených volných knihovních fondů přináší vyšší nároky na uživatele ve smyslu samostatné orientace v knihovně. Běžně v knihovnách existují pouze orientační systémy ve formě tištěných navigačních panelů. Stanovili jsme si za úkol vytvořit samoobslužný online orientační systém, který uživatelům zjednoduší možnost fyzicky nalézt exemplář hledané publikace v knihovně a poskytuje tak určitý uživatelský komfort. Mimo jiné vytvořený systém ušetří čas a práci knihovníkům (vysvětlování, vyhledávání, eventuálně donášení publikací z otevřeného volně dostupného fondu apod.). Ušetřený čas a energii mohou knihovníci věnovat odborným pracím.
VíceJiž od dob svého založení Organizace spojených národů (OSN) shromažďuje tematická statistická data svých členských zemí. Tato data jsou ukládána v oddělených databázích s různými systémy a metodami přístupu, což často znemožňovalo uživatelům komplexní přehled o jednotlivých datových sadách a jejich vzájemném vztahu. Tento problém se OSN pokouší vyřešit spuštěním své nové služby UNdata, která zastřešuje 32 databází OSN, které dohromady obsahují více než 60 miliónů statistických záznamů. Vývojový tým neustále pracuje na doplnění dalších databází a záznamů statistických dat členských zemí z tematických oblastí, jako např. zemědělství, kriminalita, vzdělávání, zaměstnanost, energetika, životní prostředí, zdravotnictví, průmysl, informační a komunikační technologie, národní účty, demografie, turistika, obchod apod.
Více