elektronický časopis o informační společnosti
nejpozdější
Společně s otevřením Mapové sbírky Přírodovědecké fakulty UK 21. března 2013 spustila Moravská zemská knihovna v Brně web Staré mapy. Devět paměťových institucí jeho prostřednictvím vyzvalo dobrovolníky ke spolupráci s knihovnami a muzei při obohacování metadat digitalizovaných map. Výsledky jejich práce poslouží pro vizuální vyhledávání v mapových sbírkách a bude je možné využít i pro další výzkum. Získaná data tak umožní například zapojení zpracovaných map do mezinárodních vyhledávacích databází jako je Old Maps Online.
VíceIFLA, neboli Medzinárodná federácia knižničných asociácií a inštitúcií (International Federation of Library Associations and Institutions) združuje knihovnícke združenia z viac ako 150 krajín sveta.
VíceZměny v tradičním modelu publikování vědeckých informací se postupně prosazují nejen v každodenním životě knihoven. Odborníci se jednak zajímají o výběr titulů vhodných k publikování výsledků své výzkumné činnosti, jednak více dbají i o obsah a podmínky licenčních smluv, které publikování článků umožňují. Bezpochyby se tomu děje i na základě pravidelných aktivit zaměřených na podporu otevřeného přístupu. Podrobněji jsou tyto aktivity prezentovány např. na českých webových stránkách věnovaných problematice a popularizaci otevřeného přístupu.
VíceDigitaltMuseum je projekt zaměřený na zpřístupnění kulturních a kulturněhistorických sbírek norských muzeí široké veřejnosti.
VíceMoravská zemská knihovna v Brně řeší od roku 2011 projekt TEMAP (Technologie pro zpřístupnění mapových sbírek ČR) financovaný Ministerstvem kultury ČR v rámci programu NAKI. Partnery v projektu jsou Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy a Přírodovědecká fakulta Masarykovy university.
Umisťování bodů na starou a současnou mapu
V posledních zhruba dvaceti letech doznaly moderní informační technologie značného rozvoje. Počítače a nejen ony jsou výkonnější a uživatelům tak dovolují nahrávat nebo přehrávat hudbu či videa ve vysoké obrazové a zvukové kvalitě. Přestože by na tomto místě bylo vhodné ponořit se do historie kontejnerů, zvukových a obrazových formátů, což je předmětem již dříve zveřejněného článku YouTube, aneb tajemství videa a zvuku, záměrem tohoto článku je pohlížet na video více z uživatelského a vyhledávacího hlediska. Ze všeho nejdříve je však nutné definovat několik pojmů, které budou v tomto článku hojně používány [1].
VíceDigitalizace kulturního dědictví a otázky spojené s jeho zpřístupněním v prostředí internetu jsou od druhé poloviny 90. let 20. století oblastí teoreticky diskutovanou a prakticky čím dál tím více rozvíjenou. Výrazné změny, které umožnil vývoj informačně-komunikačních technologií v oblasti zpřístupnění a prezentace hmotného kulturního dědictví ve webovém prostředí, daly vzniknout periodicky narůstajícímu množství digitalizačních aktivit v paměťových institucích na všech organizačních úrovních. Od konce 90. let jsou v rámci informační politiky vyspělých států vkládány poměrně rozsáhlé investice do výzkumu a vývoje nástrojů zajišťujících tvorbu a propojení výstupů těchto aktivit, jejich trvalé udržitelnosti, zvyšování kvality digitálních reprodukcí kulturního dědictví a jejich zveřejnění.
VíceS ohledem na rostoucí požadavky a očekávání uživatelů je pravděpodobné, že se i vaše knihovna dříve nebo později rozhodne pro pořízení discovery systému, který by měl umožnit jednotné vyhledávání a dodávání dokumentů ze všech sbírek, ať už se jedn
Více