elektronický časopis o informační společnosti
nejpozdější
Po 25 letech vyšlo rozšířené a přepracované vydání důležité příručky Průvodce po světové literární teorii 20. století. Sto tři hesel v ní představuje vědecké koncepce, které zásadně ovlivnily myšlení o literatuře. Podle anotace byla vybrána jak díla kanonická, ale stále diskutovaná a aktualizovaná, tak podnětné práce z posledních let, a to nejen z literární vědy, ale i lingvistiky, filozofie, mediálních studií či psychologie. Celek uvozuje studie literárního teoretika a historika Aleše Hamana, která v diachronním průřezu shrnuje hlavní metodologické trendy a poskytuje čtenáři vodítko při hledání vazeb mezi jednotlivými vědeckými koncepty.
VícePo výpravných dílech Dějiny krásy, Dějiny ošklivostia Bludiště seznamů se Umberto Eco vydal další z řady svých komentovaných antologií, tentokrát jsou to Dějiny legendárních zemí a míst. Autor čtenáře provází dlouhými dějinami literatury a krajinami, které v jejich rámci byly vytvořeny; „od Homérových básní až po současnou science fiction, od svatých písem po komiksy“.
VíceAmerický kulturní historik a „akademický knihovník“ (mimo jiné ředitel Harvard University Library) Robert Darnton (1939) je uznávaným odborníkem na Francii osmnáctého století. Tuto pověst si získal i díky své nejpřekládanější knize Velký masakr koček a další epizody z francouzské kulturní historie, která se dlouho po svém prvním vydání (1985) nyní dostává i k českým čtenářům. Autor v ní prostřednictvím šesti sond analyzuje myšlení francouzské předrevoluční společnosti. Vychází přitom z dochovaných rukopisů z tehdejší doby, přičemž právě „texty“ ho zajímají nejvíce, ať už ty skutečné, nebo v přeneseném smyslu, jako „text“ celého města, jak je to dnes obvyklé u autorů kulturálních studií nebo už dříve třeba v pracích tzv. tartuské školy.
VíceDoležel, Lubomír. Život s literaturou: vzpomínky a rozhovory. Academia, Praha, 2013, 284 s. Paměť; sv. 60.
VíceBáez, Fernando. Obecné dějiny ničení knih: od sumerských tabulek po digitální éru. Brno: Host, 2012. 597 s. ISBN 978-80-7294-697-6.
VíceMatti Friedmann: Aleppský kodex. Skutečný příběh posedlosti, víry a honby za posvátnou knihou. Z angličtiny přeložila Klára Míčková. Příbram: Pistorius & Olšanská, 2012
VíceSlovo za slovem: s překladateli o překládání se jmenuje kniha rozhovorů s dvaceti sedmi představiteli nejstarší generace (data narození v období 1920–1935) našich překladatelů (mezi jinými Josef Čermák, Josef Forbelský, Ludvík Kundera, Vladimír Mikeš, Antonín Přidal či Josef Škvorecký), kterou připravili pracovníci Ústavu translatologie Filozofické fakulty UK. Překladatelé odpovídají na otázky týkající se obecně jejich profese, i konkrétně působení překladatelů a nakladatelů před rokem 1989 a po něm.
VíceCASANOVA, Pascale: Světová republika literatury [z francouzského originálu přeložil a doslov napsal Čestmír Pelikán], Praha : Karolinum, 2012. 439 s.
Jak dlouho už existuje „světová literatura“? A je nějaká obecná cesta, jak se stát známým spisovatelem? Na tyto otázky hledala odpověď francouzská literární kritička a socioložka Pascale Casanova (1959) v knize Světová republika literatury. Vychází v ní z představy kulturního kapitálu, koncipovaného sociologem P. Bourdieuem, podle kterého tento kapitál funguje v rámci „směnného systému“ jako sociální vztah, jenž zahrnuje nashromážděné kulturní vědění poskytující moc a sociální status. Kapitál určité národní literatury existuje v podobě literárních institucí, časopisů, kritiků či porot, jejichž legitimita se měří jejich starobylostí a účinkem uznání, o němž rozhodují. Spisovatel, který se narodí do určitého jazykového (a tedy i literárního) společenství, může dědictví své literatury odmítnout a snažit se integrovat do jiného literárního univerza (kupříkladu Samuel Beckett odmítl být jen irským spisovatelem, Henri Michaux jen belgickým), či ho může „přijmout a bojovat za jeho proměnu a osamostatnění“ (jako další Ir James Joyce, o jehož Oddyseovi trochu v nadsázce píše jako o postkoloniálním románu), nebo může „potvrdit odlišnost a význam národní literatury“ (Franz Kafka ve vztahu k jidiš).
Více