nejpozdější
Publikace vydaná v samém závěru roku 2013 pojednává o tiskařské produkci tzv. severinsko-kosořské dynastie, která svými aktivitami pokrývá období konce 15. a první poloviny 16. století. Konkrétně se jedná o léta 1488–1557, kdy v Praze postupně či souběžně působili rodinnými vztahy vzájemně provázaní typografové tzv. Tiskař Pražské bible (činný 1488–1517 původně označován a spojován s kramářem Severinem), jeho syn Pavel Severin z Kapí Hory (činný 1520–1541), Pavlův synovec Jan Severin mladší (činný 1537–1545) a Pavlův zeť Jan Kosořský z Kosoře (činný 1546/1547–1557).
Více„Jak Ralfa ušlapal mamut – více podrobností večer u ohniště“. Takto nějak mohl podle Thomase C. Fostera vypadat jeden z prvních příběhů, které si naši předci vyprávěli. To, jak se rodilo umění románového vyprávění, jaké příběhy vyprávějí autoři dnešní a jak je číst vysvětluje ve své knize Jak číst romány jako profesor.
Kromě historie žánru (od Cervantesova Dona Quijota přes díla Jane Austenové, Francise Scotta Fitzgeralda či Ernesta Hemingwaye až k dnešním mistrům) v ní rozebírá, jakou strukturu románu autoři volí — úhel pohledu, vypravěč, první strana, struktura kapitoly, specifika postav a (dis)kontinuita vyprávění — a jak se jim daří vyjádřit to, co chtějí, případně nedaří a proč.
VíceKniha Digitální demence od předního německého psychiatra Manfreda Spitzera se stala v zahraničí bestsellerem (dle přebalu českého vydání se jí v Německu a v anglosaském světě dosud vydalo přes 200 tisíc výtisků) a v Německu vzbudila poměrně bouřlivou diskusi. Jde o počin popularizační, v němž chce Spitzer především varovat širší veřejnost před negativními účinky intenzivního užívání ICT[1] na kognitivní vývoj dětí, a to prostřednictvím představení výzkumných studií a zpráv zejména z oblastí vývojové psychologie, kognitivní vědy a neurofyziologie.
Psát recenzi s několikaměsíčním odstupem od publikace knihy, která je svým tématem poměrně vděčným cílem komentářů a laických diskusí, má své výhody i nevýhody. Mezi nevýhody jistě patří, že po opadnutí první vlny zájmu je relevance recenze nižší, navíc mnoho z možného hodnocení knihy již bylo řečeno. Výhodou je ale nepochybně možnost ohlédnout se zpět a zjistit, jak byla kniha přijata, jak byla interpretována a zda již stihla zanechat ve společnosti nějakou viditelnou stopu.
VíceDramatický pokles schopnosti učení. Poruchy pozornosti a čtení, osamělost, úzkost a otupělost, poruchy spánku a deprese, nadváha, sklony k násilí a celkový úpadek společnosti. To všechno jsou důsledky, které neurovědec Manfred Spitzer přičítá našemu používání digitálních médií a které dramaticky líčí ve své knize příznačně nazvané Digitální demence.
Mezi digitální média řadí počítače, smartphony, herní konzole i televizi, ale kupodivu vynechává rozhlas, který nepochybně mezi digitální média rovněž patří. Teoreticky ovšem připouští, že člověku mohou tato média i úspěšně sloužit a prospívat. Nezpochybňuje, že on sám svoje knihy píše na počítači. A že člověk, který má jisté předporozumění, může na internetu získat množství cenných údajů: „Čím více toho vím, tím spíš na síti najdu i zbývající detaily, které dosud neznám“, a je dokonce ochoten konstatovat, že specializované internetové vyhledávání může být v jistých situacích „požehnáním“.
VíceZboží. Výsledek tvůrčího procesu. Výpůjční i výstavní artikl. Prostředek kultivace a vzdělávání, lék v těžkých chvílích i nebezpečný předmět, který u uživatele dokáže navodit duševní poruchy. Z těchto a ještě dalších úhlů je v publikaci Knihy a jejich lidé. Čtenářské životopisy mnohostranně představen centrální předmět jejího zájmu, totiž kniha sama o sobě. Editor, literární vědec Jiří Trávníček, do svazku shromáždil texty od 33 lidí, kteří odpovídali na jeho otázky.
Více„Je začátek nového století a hudební průmysl čelí krizi. Nové technologie, nová média a nové obchodní praktiky představují těžkou zkoušku pro principy copyrightu. ,Piráti‘, kteří využívají revolučního postupu, jenž jim umožňuje přesné kopírování, rozmnožují hudební skladby jako na běžícím pásu“. Tato slova uvozují jednu z kapitol knihy Pirátství. Boje o duševní vlastnictví od Gutenberga po Gatese od britského historika Adriana Johnse. Čtenář předpokládá, že jde o popis situace počátku 21. století, ale autor pasáž chytře formuloval tak, aby postihovala i situaci hudebního průmyslu ze začátku století dvacátého. I když se konkrétní technické prostředky změnily, hlavní aktéři i podstata sporu zůstávají nezměněné. Přičemž například pro dnešní vydavatele hudebních nahrávek nebo tištěných učebnic může být zjištění, že těžkosti s jejich podnikáním mají četné precedenty v minulosti, sice myšlenkově obohacující, ale asi je jen slabou útěchou…
Více