elektronický časopis o informační společnosti
nejpozdější
Zsuzsanna Müller z University of Debrecen se prezentovaným tématem zabývá v rámci své disertační práce. Jedná se o v současnosti velmi často řešenou otázku, nejen v akademickém prostředí. Teprve po zhodnocení věrohodnosti Wikipedie je vůbec možné uvažovat o tom, zda lze tento zdroj použít při tvorbě odborných prací.
Internet velmi usnadnil přístup k informacím a také počet zdrojů informací se značně zvýšil. Klíčové je alehodnocení, do jaké míry jsou tyto zdroje důvěryhodné, a proto v posledních letech vzniklo několik evaluačních kritérií pro zjišťování důvěryhodnosti elektronických zdrojů. První studie se zaměřovaly na výzkum kvality, nikoliv speciálně důvěryhodnosti, což je ale příliš obecné, aby vznikla kvalitní metodika. Proto je vhodnější zaměřit se na specifickou oblast. Přednášející si tedy vybrala Wikipedii.
Více
Eliška Veselá se hned po vlastním představení vrhla na vymezení a význam abstraktů, které byly základem analýzy, jež provedl tým studentů pod vedením Alenky Šauperl. V rámci tohoto výzkumu byla zjišťována situace ve dvou oborech, a to v materiálové vědě a knihovnické vědě. V první fázi došlo k výběru časopisů - a zde se záhy objevil problém v přístupu k oborům, resp. neexistence odborného časopisu v ČR, který by byl zaměřen na materiálovou vědu obecně.
Více
Jana Ilavská (Univerzita Komenského v Bratislave - Akademická knižnica a Filozofická fakulta - Katedra knižničnej a informačnej vedy) zahájila svou přednášku prohlášením, že se bude věnovat lehčímu tématu, a to statistikám. Málokoho samozřejmě baví stále shromažďovat a tvořit data do statistik, ale jedná se o silný a potřebný nástroj i pro působení knihoven.
Více
Ilona Trtíková a Věra Pilecká, obě zástupkyně Ústřední knihovny Českého vysokého učení technického, představily svůj názor na synergický přístup k práci akademické kníhovny. Ilona Trtíková zdůraznila, že celá knihovna usiluje o synergii, kde působí nejen poslání knihovny, ale také uživatelé, činnosti knihovny, předpoklady její práce a rámec celé instituce. Knihovna chce svým přístupem podpořit klima celé univerzity, nejlépe i se zapojením odborné veřejnosti.
Více
Marcin Roszkowski z Národní knihovny v Polsku zahájil svou přednášku rychlým připomenutím toho, co to jsou předmětové brány, a jaké jsou jejich výhody i nevýhody. Poukázal na to, že mohou být zajímavým a podnětným nástrojem při vyhledávání informací a přinášejí výhody především s ohledem na cílený a kvalitní přístup ke zdrojům a jejich kategorizaci. Tyto brány přitom mohou být zaměřeny na specifické téma nebo mohou být multioborové.
Více
Jeff Wilensky ze společnosti ProQuest se ve své přednášce zamýšlel nad možnostmi agregace a její rolí pro výzkumníky. Agregací je myšleno spojení mnoha celků obsahu, které společně tvoří další a novou hodnotu - a právě knihovny mohou hrát klíčovou roli v podpoře výzkumu, zejména s ohledem na pomoc v oblasti agregování informací.
První iniciativa z hlediska agregace v elektronických databázích spočívala ve zpřístupňování abstraktů. Postupem času se přidaly plné texty, a došlo k rozšíření na další materiály jako disertace či sborníky. Akvizice ale stéle pokračuje – pozornost je nyní věnována i videozáznamům, zpravodajství, průmyslovým výzkumným zprávám, a přechází se až k webovým stránkám, blogům a dalším novým službám.
Více
Daniela Gondová z Akademické knihovny Univerzity Komenského v Bratislavě spolu s Danielou Džuganovou z Univerzitní knihovny Univerzity Pavla Jozefa Šafárika v Košicích připravily příspěvek zaměřený na interpretaci výsledků průzkumů realizovaných v akademických knihovnách.
Přípěvek přednášející zahájila představením Slovenské asociace knihoven, a stručným shrnutím nové situace ve slovenském vysokém školství. SAS byla totiž iniciátorem a organizátorem zmíněných průzkumů, které proběhly v letech 2006 a 2010, a právě vysoké školství je oblastí, kde byly výzkumy realizovány.
Více