Zsuzsanna Müller z University of Debrecen se prezentovaným tématem zabývá v rámci své disertační práce. Jedná se o v současnosti velmi často řešenou otázku, nejen v akademickém prostředí. Teprve po zhodnocení věrohodnosti Wikipedie je vůbec možné uvažovat o tom, zda lze tento zdroj použít při tvorbě odborných prací.

Internet velmi usnadnil přístup k informacím a také počet zdrojů informací se značně zvýšil. Klíčové je alehodnocení, do jaké míry jsou tyto zdroje důvěryhodné, a proto v posledních letech vzniklo několik evaluačních kritérií pro zjišťování důvěryhodnosti elektronických zdrojů. První studie se zaměřovaly na výzkum kvality, nikoliv speciálně důvěryhodnosti, což je ale příliš obecné, aby vznikla kvalitní metodika. Proto je vhodnější zaměřit se na specifickou oblast. Přednášející si tedy vybrala Wikipedii.

Přestože všichni posluchači měli nějakou představu, co si pod tímto zdrojem představit, byly zmíněny některé podrobnější chrakteristiky. Prezentovány byly také nástroje, které jsou vytvořené pro kontrolu editačního procesu. Přednášející znovu zopakovala, že všechny zatím provedené studie se zabývaly kvalitou a žádná z nich se nespecializovala na věrohodnost. Pro tyto účely lze použít různé koncepce - zmíněna byla např. teorie Patricka Wilsona (která staví hodnověrnost na rovnost s kognitivní autoritou) a model kvality Roberta S. Taylora, který řadí reliabilitu spolu s dalšími faktory (např. přesnost, validita) mezi složky kvality zdroje.

Zmíněné systémy kritérií tedy lze použít i pro hodnocení Wikipedie. To bylo provedeno na základě tří úrovní kritérií, přičemž u každého hlavního kritéria (např. autor) byly přiřazeny proměnné a stanoveno hodnocení. Evaluace byla zkoumána ve třech vlnách: tradičně s hodnocením založným na obsahu, s hodnocením založeným na specifických kritériích a na závěr došlo k srovnání založenému na výsledcích dřívějších výzkumů. Hodnocení samozřejmě nebylo možné provést na celé Wikipedii, a tak byly vybrány dva vzorky sérií článků.

Co se týče dosažených vvýsledků, při první fázi výzkumu bylo zjištěno, že informace na Wikipedii byly kvalitnější než ty zahrnuté v Encyclopedia Britannica. Druhá část výzkumu identifikovala problém v oblasti ověřitelnosti informací.

Na závěr je důležité podtrhnout důležitost evaluace informací zdrojů. K tomu mohou pomoci již zmíněná kritéria hodnocení, je ale vhodné tuto oblast dále rozvíjet a tyto metodiky případně zdokonalovat.

(pk)