Dne 13. května 2015 se v přednáškovém sále ÚTIA AV ČR v Praze 8 konal seminář Autorské právo v praxi. Seminář pořádal časopis Elektro pod záštitou nakladatelství FCC Public a Ministerstva kultury ČR. Seminář navázal na akci pořádanou o rok dříve v květnu a i letos byl jedním z mediálních partnerů časopis Ikaros. Tento rok se seminář zaměřil na fungování autorského práva v prostředí internetu a otázky související s digitalizací autorských děl a nakládání s jejich digitálními kopiemi, dotkl se ale i obecné úpravy autorského práva a většiny oblastí, které upravuje tradičně.

Seminář byl určen zejména redaktorům a editorům, provozovatelům internetových stránek a portálů, majitelům a odpovědným pracovníkům vydavatelství, zaměstnancům knihoven a archivů, pedagogům, ale také kreativním profesím nebo právníkům se specializací na duševní vlastnictví.

JUDr. Adéla Faladová při přednášce o autorském právu

Úvodní část JUDr. Adély Faladové přinesla přehled o současné úpravě autorskoprávní ochrany a upozornila na změny, ke kterým došlo vloni v listopadu v souvislosti s novelou autorského zákona. Dále se výklad zaměřil na praktickou aplikaci nejdůležitějších ustanovení autorskoprávních předpisů, a na možnosti, jak neporušovat práva k autorským dílům. Dr. Faladová hned na začátku svého příspěvku uvedla, že autorské právo by mělo být součástí širšího povědomí veřejnosti, zejména proto, že s rozvojem internetu se každý dříve nebo později s autorskými právy dostane do styku buď jako uživatel, nebo jako autor.

Specifika publikování na internetu

Právě internet díky svým specifikům, jako je dostupnost a publikovatelnost prakticky jakéhokoliv obsahu v krátkém časovém úseku, představuje prostředí se zcela novými podmínkami. Snadnost kopírování, úprav a sdílení nejrůznějších materiálů v digitální podobě otevřela nové možnosti, jak je bez velké námahy a s minimálními vstupními náklady dále šířit a využívat. Mnohdy se pak zapomíná, že se na ně jako na výsledky tvůrčí činnosti vztahují autorská práva. Online publikování snižuje ekonomickou využitelnost autorských děl, přitom mnoho tvůrců na ekonomický efekt své autorské činnosti spoléhá. Dodnes jde z větší části o nevyřešený problém, protože na otázku, jak se v takovémto prostředí alespoň přiblížit úrovni ochrany autorských děl, jaké díla požívají v klasickém pojetí, nenašel dosud nikdo odpověď.

Na druhou stranu se objevil rozsáhlý okruh osob, které demokratičnost internetu přivítaly, striktní ochranu svých děl si nepřejí, a naopak by je rády šířily volněji nebo zcela bez omezení. Vznikly proto nové typy licencí, jako například Creative Commons. Samostatnou kapitolou je nalezení správného modelu pro režim výpůjček v knihovnách, co se týče digitalizovaných částí jejich fondů.

Když je autor neznámý…

Internet, kromě toho že přinesl nové možnosti pro šíření děl, která by si jejich autoři přáli chránit, generuje také velké množství děl osiřelých, u nichž buď není znám autor, nebo jeho dědic. Dalším novým problémem, s nímž se musejí zejména uživatelé autorských děl na internetu vyrovnávat, je teritorialita. Hovoří se o jednotném digitálním evropském trhu; proces přípravy je však komplikovaný, a proto ještě potrvá. Velká novela národního autorského zákona je očekávána v dubnu příštího roku a nějakým způsobem se má vyrovnávat i s těmito aspekty.

V dalším bloku se Mgr. Jan Barták, ředitel kolektivní správy a vedoucí mediálního oddělení DILIA – divadelní, literární, audiovizuální agentury – popsal principy a limity kolektivní správy a zastavil se také u specifik internetu z hlediska kolektivní správy. Vysvětlil, že Dilia, která zastupuje asi 6 000 umělců (z toho 3 000 autorů literatury – krásné i odborné), má licenci i na jejich zastupování na internetu, autoři ji ale sami zatím příliš nevyužívají. Rovněž Mgr. Barták hovořil o připravované úpravě legislativního rámce, který by měl pozici kolektivní správy autorských práv na internetu posílit, a tím v neposlední řadě zajistit kompenzaci autorům.

Živé diskuse byly nedílnou součástí semináře. Na dotazy zde odpovídá Mgr. Jan Barták (stojící)

V posledním bloku nakladatel Libor Kubica posluchačům zprostředkoval svou zkušenost vydavatele s internetovým pirátstvím a popsal, jak se mu daří (nebo nedaří) chránit před pirátskými útoky své publikace. Nejdříve srovnal rozpočty vydavatele na elektronickou a klasickou tištěnou knihu a předvedl, jak bilanci ovlivní, stane-li se kniha obětí pirátského útoku. Zmínil přitom zejména problém oblíbenosti kopírování u studentů a faktory, které je vedou k tomu, že spíše než pro nákup učebnice se rozhodnou pro pořízení její digitalizované kopie. Bylo zajímavé slyšet, že motivy nejsou až zas tak ekonomické jako spíše statkové (snaha držet krok s vrstevníky – kdybych si učebnici pořídil, stal bych se terčem posměchu). Pan Kubica shrnul, že je-li jednou pořízena digitální kopie výukového materiálu nebo odborné knihy a nabídnuta veřejně ke stažení, sdílení již nelze kontrolovat, a titul je pro vydavatele ekonomicky mrtvý. Možnosti obrany jsou na jeho straně totiž omezené: ani nepřetržitý monitoring sdílecích serverů a okamžité mazání kopií na nich nepodchytí vše. Druhou možností je preventivní osvěta, která jistě působí, ale ani ona problém stoprocentně neřeší.

Představení knihy o autorském právu

Na závěr semináře byla pokřtěna nová publikace JUDr. Faladové Autorské právo v praxi, která shrnuje vše, co by měli ti, kterých se tato problematika týká, o tématu vědět. Semináře se zúčastnilo přes 70 osob, které zaplnily přednáškový sál ÚTIA do posledního místa. Seminář se konal ve spolupráci Národní knihovnou ČR, divadelní, literární a audiovizuální agenturou Dilia a Svazem českých nakladatelů a knihkupců a Českou inovací, o. s.

Křest nové knihy FCC Public Autorské právo v praxi. Zleva: Ing. E. Širůček, ředitel FCC Public, JUDr. A. Faladová, MK ČR, a Ing. J. Košťál, šéfredaktor časopisu Elektro.