Již téměř tři desítky let se setkávají knihovníci muzeí a galerií, aby si vyměnili zkušenosti z nejrůznějších oblastí své odborné činnosti, informovali se o zajímavostech z pracovního (i soukromého) života a společně řešili různé pracovní problémy. Po Třebíči a Olomouci se také 29. ročník tohoto setkání uskutečnil na Moravě, a to v Technickém muzeu v Brně.

V úvodu třídenního semináře vystoupila již tradičně předsedkyně Komise knihovníků muzeí a galerií při Asociaci muzeí a galerií Jarmila Okrouhlíková se zprávou o činnosti výboru Komise v uplynulém roce. Poté zahájil blok věnovaný spolupráci knihoven svým vystoupením Ila Šedo ze Západočeského muzea v Plzni. Ve svém příspěvku shrnul základní nedostatky, které komplikují rozvoj širší spolupráce mezi knihovnami muzeí a galerií a vyzval účastníky semináře, aby více komunikovali a spolupracovali nejen sami mezi sebou, ale i s ostatními knihovnami v regionech. Doporučil zejména, aby se muzejní knihovníci obraceli na krajské knihovny jako metodická pracoviště, která jim mohou pomoci při řešení problémů, se kterými se potýkají. Iva Nývltová z Muzea východních Čech v Hradci Králové na praktickém příkladu ukázala, jak probíhá spolupráce knihoven všech typů v Královéhradeckém kraji. Konkrétním výsledkem této spolupráce je digitalizace regionálních periodik a publikace Knihovny Královéhradeckého kraje se představují. Iveta Mátlová ze Slováckého muzea v Uherském Hradišti nám představila soubornou databázi regionálních informací REGCAT, kterou vytváří knihovna Slováckého muzea ve spolupráci s Knihovnou Bedřicha Beneše Buchlovana. Květa Hartmanová z Knihovny Uměleckoprůmyslového musea v Praze pohovořila o spolupráci tří muzejních a jedné vysokoškolské knihovny v rámci projektu Virtuální umělecká knihovna. Dále vystoupila Milada Písková ze Slezské univerzity v Opavě s příspěvkem Spolupráce Slezské univerzity s opavskými knihovnami a Petr Kolář ze Státního oblastního archivu v Plzni nás seznámil se situací v archivních knihovnách v Západočeském kraji. Na závěr tohoto bloku Františka Vrbenská z Národní knihovny ČR hovořila o službách, které prodlouží život našim sbírkám (např. víceúčelová vakuová komora).

Po přestávce jsme velmi pozorně vyslechli (a zhlédli) prezentaci Víta Richtra z Národní knihovny ČR nazvanou Analýza mzdové, věkové a vzdělanostní struktury pracovníků knihoven v ČR 2003–2004. Analýza byla provedena na základě dotazníku, který byl rozeslán do 1200 knihoven. Dotazník vrátilo vyplněný 905 knihoven včetně 65 knihoven muzeí a galerií. Průzkum ukázal, že se v našem oboru zvyšuje podíl kvalifikovaných pracovníků a nepatrně poklesla úroveň feminizace profese, naopak stále pokračuje nepříznivý trend stárnutí pracovníků knihoven. Potěšující je skutečnost, že pracovníci knihoven zůstávají své instituci věrni, i když se ukázalo, že jsou podprůměrně odměňováni (za to ovšem nemohou knihovny). Co se týče vzdělávání, vzrostl význam vzdělávacích center krajských knihoven a stoupla i spokojenost s nabídkou vzdělávání. Na vzdělávání však knihovníkům chybí čas.

Ve svém příspěvku nazvaném Paměťové instituce a duševní vlastnictví hovořil ředitel Státní technické knihovny Martin Svoboda zejména o právním rámci poskytování služeb v těchto institucích. Zabýval se hlavně problematikou autorského zákona a upozornil, že Ministerstvo kultury zastává v návrhu novely autorského zákona spíše restriktivní názor (zavádí poplatky za půjčování, nezjednodušuje půjčování AV médií atd.).

Druhý den semináře byl věnován katalogizaci speciálních druhů dokumentů, zejména starých tisků, rukopisů, kartografických dokumentů, hudebnin, grafických dokumentů, elektronických a pokračujících zdrojů. Se zvláštnostmi jejich popisu podle AACR nás seznámila v téměř šestihodinovém bloku Zuzana Hájková z Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích. Účastníci semináře byli sice novinkami v katalogizaci poněkud zdeptáni, ale naštěstí pro nás vypracovala kolegyně Hájková názorný manuál v papírové podobě, takže nebylo nutné se pod přívalem informací hroutit. Štěpánka Běhalová z Muzea Jindřichohradecka v Jindřichově Hradci doplnila blok katalogizace příspěvkem o zpracování kramářských tisků v muzejních knihovnách. Na závěr vystoupily Eva Svobodová a Dana Vyorálková z Národní knihovny ČR a upozornily na nové služby Souborného katalogu ČR.

Čtvrteční dopoledne bylo věnováno workshopu na téma literární expozice a památníky v muzeích. Helena Stejskalová z Jihočeského muzea v Českých Budějovicích a její hosté velmi poutavě vyprávěli o uskutečněných či připravovaných akcích a výstavách v různých literárních památnících. Tato vyprávění byla často doplněna zajímavými doprovodnými materiály (video, publikace, mapy, letáky, skládačky atd.).

Na semináři také vystoupily se svou prezentací firmy, jejichž produkty mají vztah ke knihovnám, a uskutečnila se exkurze do Moravské zemské knihovny.

Závěrem lze říci, že se opět potvrdila skutečnost, že pro knihovníky muzeí a galerií je toto vzájemné setkávání velmi důležité - dokladem je více než 100 účastníků semináře. Pracovníci muzejních knihoven jsou totiž často ve svých muzeích poněkud izolováni od knihovnického dění a tento seminář se pro ně stává dobrou příležitostí, jak zjistit novinky v oboru, tak i možností navázat nové kontakty.

Výběr z prezentací z letošního semináře bude možné zhlédnout na webové stránce Knihovny Uměleckoprůmyslového musea v Praze věnované muzejním knihovnám. Pořadatelem 30. ročníku semináře knihovníků muzeí a galerií v roce 2006 bude Knihovna Národního muzea v Praze.