V pátek 5. března 2004 se v Masarykově koleji ČVUT sešli zástupci vysokoškolských knihoven na semináři "Zhodnocení situace v dostupnosti elektronických informačních zdrojů (EIZ) na základě výsledků programu 1N", který pořádala Asociace knihoven vysokých škol.

Seminář se konal tři týdny před uzávěrkou podání projektů do 2. kola veřejné soutěže programu pro podporu výzkumu s názvem "Informační infrastruktura výzkumu (program 1N)". Současnou situaci zrekapitulovali ve svých příspěvcích J. Šilhánek (Vysoká škola chemicko-technologická) a V. Kubíková (Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR). V rámci programu LI "Informační zdroje pro výzkum a vývoj" se na základě celoplošných licencí a vzniku konzorcií dostalo do České republiky mnoho bibliografických a plnotextových elektronických informačních zdrojů (Web of Science – dnes Web of Knowledge, ProQuest, EBSCO, Elsevier-Science Direct, Springer-LINK a další), na které si zvykli nejen uživatelé na vysokých školách a v akademických institucích, ale i mimo ně. Řešitelé úspěšných projektů se rozhodli pokračovat v zajištění těchto zdrojů prostřednictvím programu 1N. 12. prosince 2003 byly vyhlášeny výsledky prvního kola – řešitele i celou akademickou obec zřejmě dost zamrazilo. Z formálních důvodů neprošla většina projektů. V prvním kole bylo tedy vybráno 16 projektů. V druhém kole bude k dispozici již omezené množství finančních prostředků, o něž se utkají projekty na zajištění elektronických informačních zdrojů. Přednášející upozornili na nutnost účelné koordinace.

V další části vystoupili řešitelé "velkých" projektů LI, kteří se rozhodli pokračovat v řešení (s novými podmínkami a modifikacemi – rozšířením nebo naopak zúžením rozsahu přístupu).

M. Svoboda (Státní technická knihovna) shrnul otázku řešení přístupu k e-časopisům v programu LI a nastínil plán podání projektu do programu 1N. Upozornil na obtížné dojednávání podmínek s jednotlivými nakladateli a na potřebu koordinace v nákupu tištěných časopisů. Mezi účastníky konzorcií existují velké multiplicity v odběru. Státní technická knihovna vytvořila Portál STM, který funguje jako průvodce informačními zdroji v oblasti Science – Technology – Medicine. Na těchto stránkách byla mimo jiné vytvořena databáze dostupnosti informačních zdrojů na vysokých školách.

M. Paráková (Univerzita Karlova) hodlá jako hlavní řešitelka podat v programu 1N projekt pro pokračování licence ProQuest a PCI (se změnou rozsahu ve zpřístupnění) a projekt "Informační zdroje pro medicínu" – zajištění databází Medline, Embase, Micromedex. Problémy současné situace vidí M. Paráková ve velmi omezeném fondu finančních prostředků ve 2. kole programu 1N, v nevyjasněné otázce výše DPH a proměnlivosti kurzu amerického dolaru vůči české koruně v průběhu dalších pěti let trvání řešení projektů.

I. Kadlecová (Akademie věd ČR) seznámila účastníky se stavem projektu "Web of Knowledge", na kterém jsou všechny akademické instituce v České republice velice zainteresované a doufají v pokračování přístupu k této databázi.

V diskusi zazněly připomínky k otázce DPH. Řešitelé grantů se obrátili s dotazem ohledně výše DPH na řadu úřadů v České republice, ale do chvíle konání semináře nebyla žádná kompetentní instituce schopna otázku zodpovědět. M. Paráková upozornila na skutečnost, že v ostatních zemích EU je otázka osvobození platby DPH v oblasti nákupu informačních zdrojů pro vědu a výzkum řešena zakotvením v zákonu.

Další diskutovanou otázkou byla snaha o koordinaci. M. Svoboda vyjádřil názor, že v dané chvíli je už na koordinaci pozdě – projekty mají být do druhého kola odevzdány za tři týdny. Program 1N je navíc vypsán jako "soutěž", a tedy by měla být zachována pravidla soutěže – každý řešitel má právo podat jakýkoliv projekt – byť by byl duplicitní. Míra koordinace závisí na vůli řešitelů domluvit se. Domnívá se, že v současné chvíli bylo pro tento problém učiněno maximum. Dále upozornil na finský model rozhodování o prostředcích na nákup elektronických informačních zdrojů pro celý stát.

V. Kubíková závěrem uvedla, že existují i jiné finanční zdroje pro vědu a výzkum a dotkla se otázky výzkumných záměrů a podílu knihoven na nich.

Poznámka redakce: Některé prezentace jsou zpřístupněny na webové stránce AKVŠ.